Rozchod - vaše příběhy, rady jak přežít

Já taky, přesně před dvěma měsíci Naštěstí nejsem ten typ, který by trápilo, že ještě není vdaná a tak, protože v tomto já to mám přesně naopak. Sama vypadám a cítím se min. o pět let mladší, miminka nemusím, a když má někdo kecy (nejvíc mě dostalo, když se mě takto ptala slečna, která je o rok starší než já a sama chlapa nemá ), že už bych s tím měla něco dělat, tak se jen směju a říkám si pro sebe, že akorát závidí. Já jsem zatím takto spokojená. Pro mě jsou zatím důležitější moje záliby, práce, další studium a pes. A jestli se nějaký chlap objeví, tak pak se uvidí, co dál

Jinak holky chce to se prostě nějak zabavit. Já se teď vrátila ze sousedního města (procvičuju svoje řidičské schopnosti, které s ex zahálely), strávila jsem asi hodinu v knihovně, a pak jsem si pěkně sama sedla do kavárny, dala si svou oblíbenou vídeň, zákusek, přečetla časopis a rozhodně jsem tam nebyla jediná samotná žena.

Reaguji na LaArdilla:
Já si právě už konečně taky říkám, že těch slz bylo dost, sice se pořád ještě nějakým neubráním, ale asi se na tom musí pracovat! Taky jsem malinko ten typ, který na těch třicet úplně nevypadá, i když momentálně jsem se vlastní šikovností dopracovala ke vzhledu šedesátileté zanedbané stařeny... ale tak je asi na čase se vzchopit a dát se zase dohromady.
Asi máš pravdu, že těmhle "holkám rypnám" je nejlepší se zasmát a hodit je za hlavu. Mně to jen vždycky překvapí, no
Jinak já se zkouším zabavit také, akorát bych potřebovala vymyslet něco na každý den, jinak mne ty chmury pořád dohání. Ale chce se to prostě si naučit ten život žít mít radost ze všeho malinkého, co se člověku podaří apod. A teď to ještě přehoupnout do reality

Som najprv chcela vysvetliť ako sa nemôžem zabávať ... a potom som sa tak smiala na tých prerekoch, že som skoro zvalila múr
Dakujem za tie linky

...tak to som presne celá ja (vekovo sme na tom tiež rovnako).

..je to normálne. Však nie si stroj bez citov a emócií. Niektoré veci si môžeš akokoľvek racionálne vysvetliť a pochopiť, ale aj tak ťa to položí a musíš si to jednoducho prežiť (alebo skôr vyžrať). Ja to hold beriem tak, že niektoré z nás si musia na toho správneho počkať až po tridsiatke. Ja som síce čierna ovca rodiny (všetci ženatí, vydaté, s deťmi) a nie je to vždy príjemné, ale nasilu to nejde, tak čo to budem riešiť. A zabaviť sa niečím iným, to mi tiež úplne nejde (tak trochu introvert s minimom kamarátov). Ale hlavy hore ženy, raz to príde!

Rádo se stalo. To mě těší, že Ti to zvedlo náladu!

Ach jo, kde se dá sehnat úplně "normální" chlap?
Poslední dobou se v tom hodně plácám... Vím, že rozchod bylo správné a skvělé rozhodnutí, jen ta individua, která teď potkávám, uff, začínám se bát, že to lepší už mám za sebou!

Přesně tak

Nápodobně taky mi to tak příjde .

jako by jsi mi mluvila z duše. Každej: "Už by jsis měla někoho najít" ale kde viď
většina zadaní - a ti, co nejsou, tak je k tomu většinou důvod

No právě, ono je rozdíl mezi "potkat fajn chlapa" a "sehnat hlavně něco"

Já už mám taky silné pochybnosti a momentálně jsem ve stavu, že mě nikdo ani nezajímá, protože mám v hlavě pořád toho onoho a mám prostě pocit, že se mu nikdo na světě nevyrovná. Takže jediná terapie, která mi zbývá, je postavit se čelem k zrcadlu a říct si, abych začala pracovat na sobě. A uvidíme, co nám život přinese ...

Začala jsem tím, že jsem si od zítra vzala týden dovču a vyrazím s mojí mamčou k moři - už jsem nebyla strašně dlouho, tak se na to těším

Nu a pak se nechám inspirovat váma, čím vším se zaměstnat a zkusit zahnat černé myšlenky... tak sem s nápadama

Včera v noci, než jsem šla spát, jsem si vzala do postele papír a tužku, papír si rozdělila na půlku, nadepsala ho jeho jménem, nalevo napsala +, napravo -, a začala jsem psát jeho klady a zápory. Víte jak to dopadlo? Nakonec jsem horko těžko vzpomínala na jeho klady, až jsem z toho měla skoro depku, že to snad není možný, že bych toho nevymyslela víc. Takže kladů mi nakonec horkotěžko vylezlo 6 (a to jsem se fakt snažila) a záporů 14 (tam to šlo úplně samo a některé jsem psala do jednoho bodu, takže by toho klidně mohlo být víc). A ty zápory jsou opravdu zásadní věci pro život. Docela mi to pomohlo. I když teď poslední týden se mi o něm snad každou noc zdá a nejsou to příjemné sny. Bohužel sny si zatím nedokážu poručit, tak se s tím prostě musím srovnat. Beru to tak, že mozek si to třídí a zpracovává tak moje emoce a přání.

To je výborný nápad, jen tak dál Taky bych někam vyrazila, bohužel mě brzdí finance. Ale zase se celkem těším do práce, ta mi snad hodně pomůže a od října zase škola

Reaguji na Imonah:
Reaguji na LaArdilla:
To zní úžasně! Já si taky začala psát - deník. Včera večer jsem ho otevřela a tak zběžně prolítla, co všechno se stalo zhruba od února. A je toho dost. Získala jsem spoustu nových zkušeností, poznala nové muže (no, byla to spíš katastrofa, ale aspoň to mám za sebou) a konečně (doufám!) pochopila, že štěstí musím najít sama v sobě... a ne hledat toho "pana dokonalého"!
Ale stále mě ještě přepadne občas depka... i přesto, že vím, že bývalý měl tak zásadní nedostatky, které bych nedokázala tolerovat, na druhé straně, zvykla jsem si na něj, doposud jsem neobjevila nic lepšího, tak jsou ty pocity zcela pochopitelné!

Copak ještě plánujete, holky? Jak na sobě chcete pracovat?
Já začínám s pilováním ruštiny a němčiny, od září mám novou pozici v práci... a těším se na to...

Ano, to je ono Taky vím, že to tak je, jen mi vadí, že nemám s kým sdílet svou radost, smutek, zážitky. A právě proto

Zatím jsem nad tím tak moc nepřemýšlela, každopádně v sobě potřebuju najít tu mužskou stránku, dokázat si, že se o dům, zahradu, auto dokážu postarat i bez chlapa. Dále, že letos se budu víc věnovat práci, dalšímu studiu, konečně jsem začala víc studovat tarot a numerologii, že se pořádně vrhnu na španělštinu a že se jakžtakž naučím hrát squash

já být váma,tak bych se prostě hlavně zabavil a využil opravdu čas sám pro sebe - zatraktinvil se, pro další chlapi = vždyť i ten bývalej může začít uvažovat, že nebylo dobré se rozejít.

Co trošku změnit image, koupit si nové oblečení, zajít si do solárka, začít běhat a cvičit. Najít si chlapa, třeba i pod úroveň, který dodá sebevědomí, jež se zrovna nedostává

Dovolená O.K., ale sama ? s rodičema ? Oprašte kamarády a kamarádky.

To není špatný nápad, ale třeba u mě to zrovna moc nejde, protože svůj styl jsem si už jakžtakž našla, aspoň co se účesu týče a stříhat se rozhodně nechci, spíš naopak si chci vlasy nechat růst a změnu barvy jsem vyzkoušela těsně před tím rozchodem a zjistila jsem, že líp mi je v té původní. Ale těším se, až mi začne za dva týdny zase práce a vytáhnu sukně, podpatky a kabelky, protože na to on moc nebyl