Braly jste po rozchodu antidepresiva?

kdyby jste spolu měli děti neřeknu... musíš si asi uvědomit, že je na světě milión horší věcí než rozchod po dvou letech .. co bys dělala kdyby tě opustil manžel po 25 ti letech?

tak normální je spíš vyrovnat se s rozchodem bez nich né?
Jasně že ti to je líto a hroutí se ti svět ale to bude časem lepší a nemá smysl brát kvůli takové věci nějaké léky... Horší by bylo kdyby jste měli děti

Tak u mě to dokonce dopadlo tak, že jsem strašně hubla, přestávala jsem jíst a měla jsem podezření na anorexii. Takže jsem pak dostala antidepresiva na to. Nicméně jsem se z rozchodu vzpamatovala tak po roce...takže hrůza

jéé to je hrozné takové citlivky..

Reaguji na VeronikaEma: Vy už jste spolu aspon bydleli tak bych to chápala i když jsou na světě horší věci, ale znám kluka, kterej šel k psychologovy potom co ho opustila holka chodili spolu 3 roky a ona byla jeho první holka a on si fakt myslel,že spolu budou do konce života Vůbec se s tim nesnažil vypořádat sám jako každej kluk. Bejt tebou tak to zkusim třeba měsíc až 2 jestli to pak bude lepší a když jo znamená to, že se to lepší a antidepresiva nepotřebuješ. Myslim, že se s tim nějak srovnáš i bez nich jako každej. Spíš si někam vyraž z přáteli, dej si panáka a zkus se zaměřit na to, že na světě jsou i jiný chlapy.

Chápu, že je to hrozné, vážně. Ale važte si sebe holky a řekntě si, že to za to nestojí se takhle trápit. Zkuste prvně sport, relaxaci, přátelé atd. Jak holky psaly, jsou i horší věci. Jak už jsem někde psala, ono pomáhá třeba jít dobrovolničit někam kde ti dojde, že lidé jsou na tom mnohem, mnohem hůř. Věřte že 99% z nás si tím prošel, takže hodně štěstí.

Reaguji na everything.is.possible:
Prostě každý je nějaký a každý to snáší jinak! Nejsem typ holky, co si hned najde jiného a zapomene. Nemůžu za to. Navíc ten rozchod byl totálně divný. Přestal se mi ze dne na den ozývat a prostě se po něm slehla zem....

Uvědomte si, že tak jako existuje třeba při úmrtí doba smutku, tak u rozchodu to je taktéž. Prostě si tu bolest odžijte ale s tím že to přejde. Třeba to trvá několik měsíců...ale to je v podstatě normální. I když zhubneš či něco jiného. Samozřejmě, že přes net se to posuzovat nedá ale myslím si, že se to zvládnout dá.

Já to naprosto chápu.. jsem s prvním přítelem už 5 a půl roku a taky si nedokážu představit, kdyby mě opustil, že bych se po týdnu oklepala (asi by mi stejně nic nezbylo), hodila to za hlavu a šla dál.. je to těžké a každý se s tím vyrovnává jinak.. Samozřejmě, že jsou na světě i horší věci. Ale psát tu, že jsou holky hrozný citlivky a pod, mi přijde zbytečný. Prostě to chce čas no..

Reaguji na Elienka:
No jo, ale anorexie už je trochu závažnější problém. Nicméně dostala jsem se z toho, vím, že jsem se trápila zbytečně! Jak se říká, pro jedno kvítí slunce nesvítí...
Všechno jednou přebolí, ale člověk si musí projít vším.

Myslím, že nebyl myšlen týden. Trvá to nějakou dobu, to určitě.

O tom žádná.

Já jsem měla naprosto katastrofální rozchod - cca 3 měsíce jsme se denodenně hádali, uráželi se, dávali se dohromady a pak zase rozcházeli, pak jsem vypěnila za jeho urážky, že jsem ho uhodila a kopla mezi nohy. Vím, že jsem se zachovala příšerně a nemůžu s tímhle vědomím žít, že jsem to udělala klukovi, kterýho jsem tak milovala a miluju furt...

Reaguji na Elienka: Ale aspoň jsem se poučila, všechno zlé je k něčemu dobré. A věřím, že si to pak uvědomí každá holka, po nějakém čase, že to za to nestálo, se nějak více trápit