Braly jste po rozchodu antidepresiva?

Reaguji na VeronikaEma: Horší by bylo, kdyby Tě uhodil on Neboj, všechno jednou přebolí, teď je to čerstvý. Člověk si musí pobrečet, zasmutnit...ale věř, že ta doba, kdy na tohle nebude tolik myslet, přijde!

To je teda zlý ale vem si, že jsou ženský, které chlap mlátí a maji děti a bojí se o holý život. Ber to tak, že se ti jen ulevilo. Věřím, že v podstatě ano.

Kdo ti je napsal po pěti dnech od rozchodu??

Promiň, ale mě to přijde padlé na hlavu. Dneska už se antidepresiva předepisují jak na běžícím pásu i v případech, že to není potřeba. Opravdu si nedovedu představit, jak by to vypadalo, kdyby se každý ládoval prášky při každé špatné události, která ho potká...Mám kamarádku, která také začala brát antidepresiva kvůli malichernostem a stala se na nich závislá, dlouho se pak léčila a už asi nikdy nebude jako předtím...Přijde mi to opravdu moc

to by mě taky zajímalo .. jsou věci, které prostě musí přebolet a je jasné, že z nich člověk bude smutný. Podle mě je hloupost nasadit antidepresiva tahle brzo, pokud to slečnu nezasáhlo opravdu tak moc, že se objevily těžké deprese a nasazení doktor považoval v podstatě jako záchranu života.

Reaguji na _Hanka:
Přesně, to jsem už taky psala. Těch 5 dní mi nějak uniklo. :/

ne nebrala jsem nikdy nic, většinou jsem měla rozchody po čtyřech letech. vždycky jsem si řekla, že je to jeho problém. lepší nenajde ale chápu, že každý není takový jak já. zkus se dát dohromady a nejez prášky pokud to půjde, zdraví je důležitější jak nějakej chlap. navíc se nemusíš bát, těch ještě budeš mít a ber po každým antidepresiva

Jsou to antidepresiva, který jsou volně prodejný, takže jsou to spíš uklidňující prášky než nějaký dryjáky (snad). Když máme bolesti při menstruaci, tak jíme ibáče jak na běžícím pásu, aby se nám ulevilo, tak proč si nepomoci i při psychické bolesti...

Moje řeč. Já zažila jeden opravdu příšerný rozchod, ale že bych kvůli tomu brala antidepresiva, tak to fakt ne.

Ne

Jo jasně, máš problém, běž si pro antidepresiva - ono myslím, že každý psychiatr ti je napíše - je to pro ně to nejjednodušší - dají ti léky a poraď si. Pak se z tebe může stát troska která pomalu bez prášku nevyleze z domu. Jenom mi to přijde fakt divné na každou blbost hned brát léky - po antidepresivech se i tloustne a jiné neduhy. Já bych to fakt napsala jen nějakým sebevrahům...ale tak každý ať si bere co chce, jestli myslíš, že bez toho to nejde.
A buď ráda, že jezdíš jen jednou za 14 dnů - co třeba kdyby jsi musela jezdit prakticky denně? Taky nevím do jaké školy myslíš - ale jestli vysoká, tak je možnost jít na koleje, kde je to poměrně levné, ale zase kvůli návštěvě školy 1-krát za 14 dnů mi to přijde zbytečné.
A neboj, určitě si časem někoho najdeš.

Člověk by si tu bolest měl prožít a ne se cpát hned takovými...Ach jo, dneska lidi nic nevydrží. Razím motto: "Co tě nezabije, to tě posílí." a vždycky tomu tak bylo. Všechny ty bolestivé rozchody ze mě udělali silného člověka, kterého jen tak něco neporazí. I když si představím rozchod se svým nynějším přítelem (skoro 7 let spolu) tak mi taky není hej, ale není to nic, co bych nezvládla.
Prostě...někde něco skončilo, aby mohlo někde něco hezčího začít. Hlavu vzhůru. Pobreč si, zanadávej, polituj se a pak se postav a jdi dál.

ale antidepresiva by neměly být návykové..

Reaguji na Tessie: drvivá väčšina JE......

holka to má viac nežiadúcich účikov ako žiadúcich....... radšej byť chvílu smutná a plakať za priateľom ako všetky tie veci čo AD spôsobujú....a to niečo o tom viem....študujem farmáciu...

inak je to tvoja už 2há diskusia o tom istom ( a to neviem koľko Ti ich zmazali, myslím, že som ich postrehla viac) tak hlavu hore....na jedno kvíti slunce nesvíti či ako to je?

Myslím si že každý člověk snáší rozchod jiným způsobem a po 5 dnech je jasné že je na tom člověk hodně špatně já jsem byla u kamarádky a navenek jsem se usmívala ale ve skutečnosti jsem už chtěla být doma a brečet do polštáře. To za jak dlouho to přebolí je také individuální pro někoho je to pár dní pro někoho týden pro někoho měsíce třeba i rok. Ale nakonec člověk zjistí že to nebyl konec světa. Takže pokud jsi doma a máš dobrý vztah s rodiči nech se utěšovat ono to pomáhá. A když řeknou že si najdeš lepšího věř najdeš teď se to zdá že to byl dokonalý muž a do smrti nikoho takového nenajdeš a že už do smrti budeš nešťastná ale není to tak časem to přebolí a pokud máš tu možnost promluv si o tom vybreč se nebo se podívej na film a podobně. Ale léky a podobné věci na to bych zapomněla.