Rozchod - prosím o radu

Nech ho být...ted nic nedělej.,... on na to čeká, že se ozveš atd....
Dej mu čas a přijde sám...

Důvodem je jeho ztráta trpělivosti nad věcmi, kterými jsem ho štvala a zdálo se mu, že se nepoučuji. Je povahou silný cholerik, takže pro slova: "konec, oblékni se a jdi" nechodil daleko[i][/i]

a takhle by jsi chtěla žít? Nech ho, at si uvědomí, co řekl....ted když za ním přijdeš, tak Ti to bude dělat častěji a častěji....

Ale tak se mu nemůžeš divit, pokud jsi dělala tytéž chyby a slibovala, že to změníš a pak to udělala zas.... tak mu ruply nervy.

Asi bych tomu nechala čas...a mezitím přemýšlela, jak na tom zapracovat, protože to bude asi hlavní problém, jak jsem pochopila. Pokud to chceš měnit, jak to měnit a pak ho přesvědčit, že to tentokrát skutečně změníš.

otazkou je, jaké to byly věci...na druhou stranu cholerik a poučování....mě říci, že sjem se dostatečně nepoučila, nevím...přeci vztah není o tom, kdo koho poučí

to samozřejmě nevím, co to bylo.... třeba to bude chtít Morenn rozvést...jen mi z toho vyznělo, že dělala tytéž chyby a partnerovi došla trpělivost. A myslím, že pokud někdo dělá pořád totéž, co partnerovi vadí, přičemž ví, že mu to vadí a říká, že to změní a pak to udělá zase a zase...tak asi druhému rupnou nervy. Proto už mu nevěří, že chce něco změnit a utne to definitivně.

Měla jsem podobný vztah a vím, že to je unavující, když druhý slibuje, jak to změní atd. atd. a následně udělá stejnou chybu co už 100x předtím. Pak mu přestaneš věřit a skončíš to. Už tě nebaví dávat další šance.

Ale nevím, jak je to tady, uvidíme, co ještě Morenn napíše.

Tytéž chyby, to znamená například: že jsem se o něj "moc" starala (Chceš přinést pití? Nechceš si s tou 14 dní naraženou rukou skočit k doktorovi?) Je pravda, že oproti jemu - "studený čumák" jsem docela citlivá a mám ráda tělesný kontakt, než on, ale snažila jsem se to potlačit. Jako on je cholerik, tak já jsem citlivá. Je to možná ďábelská kombinace, ale jinak jsme se opravdu doplňovali.

Ze začátku vztahu, kdy jsme byli nejvíce zamilovaní, přišla pro mě nečekaná věc, a to, že se pokoušel vrátit ke své bývalé, které se narodilo jeho dítko. Ano, rozešel se s ní, ona za pár měsíců zjistila, že je těhotná, ale nechtěla ho za žádnou cenu zpět. Porod u obou vyvolal pocit, že to musí zkusit, se vrátit, kvůli dítěti a on mě s pláčem a slovy, že mě miluje, na měsíc opustil. Pak se vrátil a říkal, že to byla chyba. Je pravda, že mě to jako tenkrát hodně poznamenalo, bála jsem se, že zase odejde, to jsme ale překonali a dítko nyní hlídáme přes víkendy, říká mi teto a vše je ok.

Já jsem také chtěla, aby se pokusil změnit nějaké věci, ale říkal, že začít musím já, nenašla jsem ten pravý návod a sílu, vše měnit a čekat, jestli se začne snažit i on. Věci, se kterými byl spokojen, nekomentoval, ty špatné rád kritizoval a rozebíral, vadilo mu, že "remcám" a chci po něm, aby se to snažil trošku vyrovnat - ne jen komentoval to špatné. Vím, že není chyba jen na jeho straně, že některé věci jsem změnit nedokázala a on také ne, ale zdá se mi, že to utnul trošku trucovitě a teď se zuby nechty drží, aby nebyl "slabý chlap".

Nevím, jestli z toho něco poznáte, či pochopíte, píši páté přes deváté, omlouvám se.

I přes to, že je takový cholerik a kritik, byl mimo tyto chvíle skvělý, stejné zájmy, vkus, humor, v sexu na obou stranách nejlepší partneři.. Teď se hodně zlobí, umí trucovat a být tvrdý a já jen doufám, že mu dojde, že to uspěchal, protože jak jsem řekla, hodně věcí se začlo měnit k lepšímu. Určitě neviním jen jeho, je mi 23 a ve svém věku jsem musela řešit spustu komplikací. Stále však o něj stojím. Uvědomuji si ale, že kdyby se vrátil a já poznala, že i přes mou největší snahu, se nic nového neděje, odešla bych sama.

Jde mi tedy jen o to, dokázat, že to půjde. (Asi jsem si ve své mladické nerozvážnosti potřebovala opravdu nabít pusu.) A popis problému mi také moc nejde..

Odpoledne mi pomůže odvézt věci, mám se s ním pokoušet něco řešit či komunikovat?

Morenn
Jak dlouho jste byli spolu?

swist

Je to tam někde skryto, 3,5 roku.

ne, já bych se už tématu nevyjadřovala a ani bych se před ním neshazovala doprošováním, brečením apod...být tebou, zachovám si před ním hrdost a ukážu, že jsem rozumná a dospělá. At má co chce...nemůžeš nikoho tahat za nohu a nutit a nebo se doprošovat, to by jsi dělala celý život...nedělej naschvály...prostě i kdyby o tom začal mluvit on, řekla bych, jsem ráda, že se dokážeme domluvit. Snaž se být nad věcí, klidně bych nadhodila, pokud s tím rozchodem začne on, že se to někdy stane, že si lidi přestanou rozumět a že mu přeješ, aby byl štatsný, že an to má právo každý člověk. Nic víc a nic mín, nerozebírej, snaž se nezačít brečet a neřeš to....aby si mohl říct : Ona ta "Moren" je správná baba...sice jsme si ve všem nerozuměli, ale dokáže se chovat, je fajn...a ne aby jsi byla za hysterku nebo za holku, ke který si může cokoliv dovolit....ono se mu to rozleží ještě v hlavě, neboj...

rattty

Je pravda, že včera jsem to moc nezvládla, byla jsem trošku v šoku, navíc mám problémy s tlakem, takže to u mě vyvolalo omdlení jak z Hollywoodu. Budu se zuby nehty snažit, aby mě viděl tak, jak píšeš. Však si stále myslím, že mě má rád, ale nemůžu ho uháněť.. Čas ukáže, jestli se mu to rozleží.

Páni, teď píšu tak statečně, ještě, abych to vydržela! Děkuji za rady.

určitě vydrž, vyplatí se ti to...on tě nepřestane milovat ze dne na den, nemysli si, ono mu to taky není jedno...podle mě tě vydírá...

vůbec to neřeš, když o tom začne, řekni, to se prostě v životě stává, že si lidi přestanou rozumět,víc nic a nepiš mu, nevolej, jestli máš možnost jet s kámoškou na dovolenou, tak jed...nebo někam na víkend...a uvidíš...nech tomu čas...

tyhle důvody, že jsi straoslivá, to je blbec....místo toho, aby byl rád....

hlavně se snaž vypadat jako nad věcí...aby neviděl, že jsi ufnukaná atd...klidně se hezky oblékni, ale nepřeháněj to...aby viděl, že se chováš dospěle...a aby si moh říct, jaká jsi fajn holka...žádné omdlévání..nechce, aby s tebou byl ze soucitu, že ti není dobře...ty chceš, aby si tě vážil a miloval tě...

rattty

Budu se snažit vydržet a zabavit se.

Jinak nejen tyto důvody, nechci mu křivdit, také měl jinou představu o úklidu našeho bytu, je maličký, moc věcí, takže utřeš prach a na druhém konci už zase je, on vydělával, takže na mě bylo, abych uklízela a studovala, někdy jsem to plně nestíhala a to mu také vadilo. Ale čuník nejsem! A některé věci se ho strašně negativně dotýkaly, i když jsem je řekla s jiným významem - to je to "remcání a rytí". Nu, teď už to nevrátím. Bojovat, ale s klidem.

Máš pravdu - je to tam tak nenápadně...

Mám z toho co jsi napsala tak trochu pocit, že než měnit nějaké své projevy potřebuješ spíš trochu dospět a otrkat se životem... (Nemyslím to zle.) Taky se mi zdá, že ten váš vztah vzdal teď vlastně ve chvíli, kdy díky dokončení školy a začátku práce začneš dospívat...

Doprošováním a pláčem nic nevyřešíš a jen vše zhoršíš - dokonce si myslím, že jsi psala, že to nesnáší, ne? Pokud by váš vztah měl pokračovat, tak teď je nějaký vstřícný krok na něm a na Tobě zachovat klid a důstojnost. Jen tak máš šanci, že se to ještě spraví - jinak přijdeš o zbytek své důstojnosti v jeho očích a i kdyby jste zůstali spolu, tak by ses jen trápila. A to za to nestojí, ne?

Každopádně přeju hodně síly!