Rozchod - prosím o radu

Neměla bych asi pocit, že jsem celou dobu žila ve lži, kdybych viděla, že ho mrzí aspoň něco, o co přišel.

Morenn
Aha, takže máš pocit, že čím mizerněji se bude cítit on, tím lépe bude Tobě?

to je dobrý, kamarádka to dělá tak, že když jí nějaký ublíží - dostane si ho zpátky, a pak ho nechá doslovně klečet na kolenou a prosit, aby se mohl vrátit zpátky a nakonec si ten svůj odchod od něj náležitě vychutná

Asi jsem se do těch odpovědí zamotala... Nebudu se cítit lépe, když mu bude mizerně, to ne. Ale chtěla bych cítit, že to nebylo jen tak, rozumíme si už? Že jsem nežila v klamu.

Jinak mi dnes sám napsal, ať si pro ty věci přijdu, kdy chci, že je nemocný. Neodepisovala jsem. Za chvilku psal znovu, že to chce vědět, aby byl ready, že tam má nepořádek a uklízí co nestihl minulý týden. První kontakt od něj, po včerejšku mě to hodně překvapuje..

Ale já Ti celou dobu rozumím - jen mi přijde od podstaty špatně Tvůj postoj... Proč si tak nevěříš, že potřebuješ potvrzení, že s Tebou byl z lásky? No, a proč by jako jinak s Tebou byl několik let?

Chápu, že se teď cítíš prachmizerně, ale život jde prostě dál. S ním by Tě štěstí nečekalo a jen by ses dál trápila a to nemá přeci cenu, ne?

matadi
Tvá kamarádka je pěkná "potvora"...

swist

učím se to od ní a pořád mi to nejde

A to se ji to povede pokaždé? A jak dosáhne vždycky toho, že i když ji nechá on, tak ji pak chce zpátky?

matadi
Také by mne zajímalo to, co Rosee, jak ho pak dostane zpět?

subs12

to z ní taky tahám a nic, prostě výrobní tajemství, jen co je pak potkávám, tak to s nima pěkně zametlo

Velmi zajímavé... také jsem přemýšlela, jak k sobě dostat ex zpět a vyřádit se na něm, ale bohužel absolutně nevím, jak na to... hlavně je dle mě důležité i to, jak se partneři rozejdou - kvůli jakým důvodům apod.

Já taky doufám , že ex partnerovi se to jendou vrátí , to co udělal mě.

Ahoj všichni, vrátila jsem se ke svému tématu, abych po pár měsících viděla, jak na to nahlížím... Hlavně se událo tolik věcí, že to vyústilo až k něčemu, co mě opravdu šokovalo. Moc párů se rozchází a vím, že někteří to mají stokrát těžší. Beru to tak, že uzavírám svůj příběh. Tady jsou hodně stručně (opravdu ) moje tři měsíce:

Bylo to opravdu nahoru-dolů, když jsem sem psala naposledy, tak žádné šance nebyly. Po pár dnech to bylo jinak a on odjížděl na "cesty" s tím, že musí mít klid a pak rozhodne, co bude a co ne. Celou dobu jsem ho nekontaktovala. Když se po 14 dnech vrátil a já ho potkala, tak mi jen řekl, že si mám něco vyzvednou a o rozhodnutí ani zmínka. Už jsem chtěla mít vyřešíno, nakousla jsem to a "vysloužila" si uprostřed náměstí scénu, řev, nadávky, prostě jsem strašná atd. Jen jsem stála a koukala.. Druhý den mi jeho spolucestovaté oznámili, že se tam choval jako pubeťák, obklopil se šestnáctiletýma holkama a blbnul. No a jednu poblbnul, protože mu z toho vyznala lásku, spala s ním v jedné posteli atd.

Takže jsem ho začla ignorovat, ten zážitek z náměstí mi jasně ukázal, že se neumí chovat. Následně mě za pár dnů pozval na jeho 30. narozeniny, což jsem nepochopila a nešla jsem tam. Stejně seděl vedle té "holčičky" a všichni kolem nestíhali. Byl tedy klid.
Je to asi měsíc a půl, co mě on sám vyhledal v kině, kam jsem šla a oznámil mi s úsměvem, že se chce normálně bavit, jediné, na co jsem se zmohla, byl pohled se slzou v oku - jeho reakce: "No to ti pěkně děkuju!" Po filmu se mi to rozleželo, tak jsem ho při odchodu odchytla a že když chce, má to mít. Řekla jsem mu, že za našima chodí lidé z jeho práce, kteří si od něj vyslechli, že na mě hází špínu - "Říkal jsem jen pravdu" Že o vztahu rozhodl blbnutím s holčičkou - "Nic jsem s ní neměl, ale strašně mě fyzicky přitahuje, na narozeninách jsem jí hodinu vysvětloval, že spolu být nemůžeme" Následovaly omluvy za scénu, že to bylo naschvál, že se mu stýská, že ho napadlo, že se vrátí, ale tu myšlenku zničil, má zkažený život a začínají u něj deprese..atd. No, samozřejmě mě to rozhodilo, možná jsem i viděla naděje..

Za pár dní při setkání - pravý opak, zmatená jsem byla ještě víc a chtěla jsem tyhle zmatky ukončit..To bral jako to, že jsem středobod vesmíru, že on má vyřešíno a já si to mám dořešit sama, jsem strašný sobec, že jsem se s ním o tomhle chtěla domluvit. Ve vztahu jsem prý měla velké slovo, běhal za mnou jako pejsek a nemohl se realizovat (seděl pořád doma) Dalších x nepublikovatelných výrazů na můj účet. Vím, měla jsem na to kašlat, ale v tu chvíli to nešlo..

Pak přišla moje "chyba", že jsem zůstala na akci, kde jsem řekla, že nebudu (naši společní přátelé mě přemluvili, že mě tam chtějí), dobře jsem se bavila a jeho nevnímala. On usilovně smskoval a objímal holky. No, ale pak vylítnul, že provokace, provokace.. Chtěla jsem mu venku říct, že nechci konflikty a klidně půjdu domů, to jsem nestihla: "Příště se na tebe spolehnu, jdi do *******!" A pak už nic, ani přání k narozeninám..

No a je to pár dní, co jsem zjistila, že je opravdu zamilovaný do jiné krásné holky (nevím, jak dlouho to táhnou), kamarádky té první, které je také šestnáct. Jezdí za ní a bojí se, že to na ně praskne, chtějí to tutlat, než jí bude 18. A došlo mi...že mě asi opravdu nemiloval, takhle rychle a se skoro dítětem.. Ta představa mě ničí.. Není zdejší, tak za ní x krát týdně jezdí. No, bolí to, nebudu vám lhát, pořád jsem ho milovala (miluju?! ), i když vím, že se choval opravdu špatně. Doufám, že teď už se opravdu hnu z místa nebo budu skoro plešatá a vychrtlá troska..

Omlouvám se za délku a chyby. Je spousta příspěvků, na které bych dnes reagovala souhlasem!

Reaguji na Morenn:
Co na tohle říct? Já už bych to neřešila, evidentě to není chlap pro tebe...
Promiň, že ti to říkám, ale já jsem pročetla celé to vlákno a vyplívá mi z toho, že tvůj bývalý přitel je opravdu sobec a blb a nemohla bych s takovým chlapem žít...pusť to z hlavy a soustřeď se na svůj budoucí život..neboj, ten pravý se najde a věřím, že budeš spokojenější! Tohle by vážně nemělo cenu a jen by ses trápila! A i když to teď bolí tak věř, že to přejde...taky jsem tím prošla a dnes se jen usmívám, jak jsem mohla být tak naivní...ale taky mám za sebou spousty probrečených hodin! Přeji hodně štěstí a držím pěsti ať to vše ustojíš ve zdraví

Reaguji na Hannah5:
Nemusíš se omlouvat, ty tři měsíce jsem rozepsala i proto, že holky z toho mála poznaly opravdu hodně a teď se to potvrdilo. Ač je mu 30, není vyzrálý a neumí asi žít s dospělou ženou... Je to první láska, věřím, že se ještě někdo najde Co se týče zdraví, to máme jen jedno, takže i když stres působí negativně, bude věřím zanedlouho lépe a lépe - nemám být cíťa . Rozhodně je to poučení.