Partner se se mnou rozešel po 10 letech kvůli tomu, že už mě nemiluje. Posledního půl roku to s ním stálo za ***, ale byla jsem trpělivá, protože říkal, že má problémy sám se sebou a stres v práci. Měl mou podporu tak, jako jsme se vždycky vzájemně podporovali a podrželi, když bylo potřeba a čekala jsem, až se mu rozsvítí, že se chová jako vůl a že mě může ztratit, když se bude takhle odtahovat a šeredit s naším vztahem. Podle mého partnera jsem skvělá ženská pro život, i v posteli, že jsem fantastická, jen mě nemiluje.. Vím, že si to nevynutím, že chci, aby byl šťastný a musím ho nechat jít, aby si na to přišel sám... ale prostě mě to hrozně bolí a hlava mě to vůbec nebere... Pomozte, poraďta, podělte se, jestli s tím někdo máte svou zkušenost.
Ty jo, co se to děje? samej rozchod. My po 7 letech, kamoška po 3.. je toho teď hodně. Ale je mezi náma rozdíl. Já pro něj už nebyla skvělou ženskou... Jinak sama bych potřebovala radu, takže asi tak
Reaguji na Mado:
Divím se, že jste se za celých 10 let nevzali. Z manželství se pouze z důvodu vyprchání zamilovanosti odchází daleko hůř. Možná se ten vztah měl posunout někam dál - svatba, děti apod. a mohlo to vyjít - nevím. Ale tak buď ráda, že ses zbavila takového nezodpovědného sobce, který ukončí vztah jen kvůli tomu, žes ho omrzela. Najdeš si lepšího, který takhle zbaběle neutíká Nebo pokud tam nebyl nějaký extra důvod k rozchodu, tak je možnost, že se ještě vrátí. Záleží na tobě, zda ho vezmeš na milost
Mám pocit, že se mi zhroutil svět... Ano, ve chvíli, kdy jsem myslela, že nás čeká svatba a děti a kdy jsem na to ale netlačila, on přišel s tím, že mě nemiluje... Je to hodně čerstvé a já jsem vystrašená... Jiný extra důvod nebyl, ani jeden nelitujeme ani 1 dne v tom vztahu, bylo to nádherných 10 let, O to je to teď horší, všechno mám spojený s ním a teď ho najednou nemám...
Reaguji na Mado:
Je to těžké, já jsem se taky rozešla po letech s přítelem Ale věřím, že přijde někdo nový, lepší A víš určitě, že v tom není něco jiného - nějaká jiná žena? Rozcházet se po tak dlouhé době z důvodu, že už jsi ho omrzela, mi přijde dost pubertální. Třeba se mu to ještě rozleží v hlavě.
Cituji DanielaM: Rozcházet se po tak dlouhé době z důvodu, že už jsi ho omrzela, mi přijde dost pubertální.
No neříkám, že tak úplně není, ale tak když vyprchá zamilovanost, tak se nedá nic dělat. Plno holek tu psalo kdysi příběhy, jak se rozešly s partnerem, protože u nich vyprchala láska a nikdo jim tu nepsal jak sou pubertální.
Ono je to těžký, chlap si v pozdějším věku najde novou rozhodně snadněji než holka.
Cituji DanielaM: Rozcházet se po tak dlouhé době z důvodu, že už jsi ho omrzela, mi přijde dost pubertální
...zas na druhou stranu, být s někým, jen proto, že už jsem s ním 10 let...tak, že to už teda nějak doklepem...to asi taky ne...
Ahoj,já jsem taky zažila rozchod po více než 5ti letech vztahu.Myslela jsem si ,že je to můj konec,pořád se mi honilo hlavou co si teď vlastně počnu sama a bez něho.Trápila jsem se asi čtvrt roku,ale potom se to zlomilo,když jsem viděla jak on je spokojený a ze mně se stává troska,tak jsem si řekla a dost.Našla jsem si přítele,brali jsme se hned za půl roku,protože museli a musím říct,že to byl ten nejlepší krok.Letos oslavíme 15 let manželství,máme dvě krásné děti a jsme spokojení a šťastní.Takže né vždy dlouhý vztah vede před oltář a zaručí Ti štěstí až do konce života.
Reaguji na DanielaM: Doufám, že až bude sám, jak chce, že si uvědomí, že mě miluje... Laťka je velmi vysoko pro oba z nás, vůbec nevím, kde se takový chlap hledá a jak se z toho dostat, je mi furt akorát na řvaní..
Cituji Consuela Banana Hammock: ...zas na druhou stranu, být s někým, jen proto, že už jsem s ním 10 let...tak, že to už teda nějak doklepem...to asi taky ne...
Reaguji na Consuela Banana Hammock:
Ne ne, to rozhodně nechci, tohle si nijak nevynutím, když to prostě necítí... Jen vím, že se máme opravdu hrozně rádi a nikdo jakoby neudělal chybu... Prostě "to" tam z jeho strany už prý není, kdežto z mý strany stále ano...
Cituji bucinek07: chlap si v pozdějším věku najde novou rozhodně snadněji než holka.
Přesně tak! Hlavně jejich akční radius je mnohem větší než ten náš - klidně i o 10 let, mladší, starší, když má něco v hlavě nebo je zachovalá, mazec prostě!
Cituji DanielaM: Divím se, že jste se za celých 10 let nevzali.
To já taky, zřejmě to pro něj byl asi už přechozený vztah. Mělo se to posunout někam dál, jenže kam, tot taky otázka... Svatba, hmm, jistě jste spolu už bydleli, tak byste měli na to soužití jen papír.
To je těžké, někteří jsou spolu 10 let a vědí, že je to na celý život, ale co se odehrává v mysli toho druhého, to nevíme nikdy. Možná právě, že když se toho půl roku choval tak špatně, tak to bylo proto, že už to v něm hlodalo, já to tvrdím furt, že chlapi jsou zbabělci, a než by si dělali problémy rozchodem, radši existují ve vztahu ještě několik měsíců, aniž by na nich bylo cokoliv poznat... Kolikrát čekají, až se jim naskytne příležitost "vlézt do jiného kožichu", do té doby nemají důvod se rozcházet - mají zázemí a sex.
Já měla kluka, čtyři a půl roku, jsem tu tím už u některých profláklá, jsme od sebe tři roky a já ho stále miluju. Myslím, že ej to láska mého života, strašně mi chybí a chtěla bych být zas s ním. Nejhorší na tom je, že by to ani nešlo. Taky nevím, jak z toho ven, včera jsem měla chut si sbalit saky paky a odstěhovat se pryč, jenže to nejde, mám doma práci
Že si to rozmyslí, tím tě utěšovat nebudu, jediné, co můžu poradit, jsou univerzální řeči - chodit ven, být s kamarády, zaměstnávat myšlenky, něco prostě dělat...
Jojo po 10letech měla přijít náká změna, ale ne rozchod, to už je velká změna . A kolik vám je? Nen to tak, že jste spolu začali chodit hodně brzo a moc jste si neužili a přítel se chce teď trochu vydovádět? Takhle to měla kamarádka, skvěle si rozuměli a najednou tohle a u rozchodu jí tvrdil jak je skvělá, ale popravdě on už byl s někým seznámenej (s novou, mladou) během roka/roka a pul pochopil, že to není terno s novou mladou(asi jich měl více) a chtěl se ke kamarádce vrátit. Ta už ale měla jiného se kterým plánovala svatbu a teď je s novým hrozně šťastná - všechno vzali hopem -bydlení,svatba,dítko, ale to tak bývá, první vztah se jakoby táhne a nic se v něm neděje, což není dobré, ale zas brát se třeba ve 22 po roční známosti taky není asi ideální...
Ty se drž, vyraž s kamarádkama poznávat nové lidi a časem to přebolí...
Cituji Mado: Laťka je velmi vysoko pro oba z nás, vůbec nevím, kde se takový chlap hledá a jak se z toho dostat, je mi furt akorát na řvaní..
Můžu ti říct, že ti rozumím fakt dobře! Mně je na řvaní po těch 3 letech ještě taky!
Cituji Consuela Banana Hammock: být s někým, jen proto, že už jsem s ním 10 let...tak, že to už teda nějak doklepem...to asi taky ne...
No tak jasně Ale to, že postupem času vyprchává zamilovanost, je přece jasné. V takhle dlouhodobých vztazích už by si měl člověk spíš položit otázku, zda je pro něj ten jeho protějšek parťák pro život, zda si s ním má co říct, zda se na něj může spolehnout, zda mu pomůže, když to bude potřebovat a podobně... Možná taky přišla do vztahu nuda, kterou nedokázali vyřešit. Ale jak říkám, myslím si, že po 10 letech už to chtělo posunout někam dál směrem svatba, děti...
Reaguji na Damish:
To se mi líbí, že jsi po rozchodu po tolika letech našla chlapa, kterého sis po půl roce vzala a jste spolu šťastní už 15 let Přesně takové příběhy mě dokáží "zvednout ze země" Já když jsem se rozešla s přítelem, tak jsem si říkala, že se snad nikdy ani nevdám a že už jsem stará na to, abych si hledala někoho nového, s kým bych budovala další vztah, i když je mi 24 let... Už to ale začínám brát jinak
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.