Rozchod kvůli vyprchání zamilovanosti po 10 letech

A pak se u mě staví, že se domluvíme na odstěhování a řekne mi, že se mu stejská a já vím, že nesmím povolit... Nemůžu ho přeci podporovat jako dosud, nechce mě, nemiluje mě, tak přeci nemůže čekat, že ulevím jeho svědomí a řeknu mu snad, že udělal dobře... A pak si přijdu jako svině já, že ho v tom nechávám... ale takhle on to přeci chtěl, ne? Co mám dělat?

Dobře, ale i když to rozumově chápu, s tím, že ho miluju, nic nenadělám... proč jsme se teda nerozešli už dřív?

vše má svůj čas a nějaký smysl.Vše co jste si měli vzájemně dát jste si daly.

no nenaděláš, rozchod má několik fází a ani ty je neuspěcháš , chce to všechno čas.

A ty by jsi chtěla mít rodinu s mužem , který tě nemiluje a je s tebou jen tak , ze zvyku ?? To bys nebyla moc šťatná to mi věř..

nedělej nic , přijmi to jako holý fakt.Něco starého končí a něco nového začíná. tak to ber.

Reaguji na Mado:

No přesně! Nikdy jsi o tom nečetla? Že oni nad tím přemýšlejí měsíce, mají to naplánované, už jsou s tou myšlenkou sžití, zatím co pro nás je to ráda z čistého nebe. Oni jsou akorát pak rádi, že to mají konečně za sebou, strašně se jim uleví. A vidíš to, už to takhle přřed kamarády takhle prezentuje, za chvíli přestane být tak vstřícný i vůči tobě a už pro něj budeš jen minulost, na kterou ale on vzpomínat nebude, bohužel je to tak...

samozřejmě, že se mu stejská, podobně jako tobě se stejská... akorát že tobě se stejská z více důvodů než jemu... ale i když svým chováním posledního půl roku vyjadřoval nespokojenost, tak přesto se mu stejská, protože i když byl nespokojenej, tak jste spolu prožili spoustu krásnýho... a jemu se nemusí stýskat po tobě jako člověku, jemu se může stýskat po tom krásným, a to zcela logicky symbolizuješ pro něj ty... takže tady neni co povolovat, já osobně to neberu jako jeho snahu se k tobě vrátit... řeknu to takhle, skoro po každý mý ex se mi nějakou dobu stejskalo, protože skoro s každou bylo na co vzpomínat, společný prožitky, "rituály" a další věci...

pokračuj v tom, co děláš... to jest smiřuj se s tim, že to mezi váma skončilo, nedělej si planý naděje, obrať list a připravuj se na nový zážitky, nový lidi mě už několikrát napadla v týhle souvislosti jedna taková roztomilá knížka, jmenuje se "Kam se poděl můj Sýr" zrovna nedávno jsem si jí zase přečet, a je to přesně o tom, jak se lidé snaží držet se toho starého, a tím blokují příchod toho nového... i když je to pochopitelný, proč to my lidi děláme, tak je taky prostě fakt, že když to děláme moc dlouho, tak si tim vůbec nepomáháme...

nezlob se, ale pokud tim ONI myslíš nás muže, tak s touhle generalizací opravdu nemůžu souhlasit... podle mě se to netýká pohlaví, ale řekněme typu člověka... máme v práci kolegyni, která je hezká, milá, sympatická, je s ní sranda, všechno v pohodě, ale ona sama se netají tim, že se svým přítelem je hlavně pro to, aby jí pomáhal splácet hypotéku na její byt, že ona sama by tu hypotéku neutáhla... a to jí ještě na ten byt přispěli rodiče, kteří nejsou úplně chudí... a co je tohle za chování? protože když se tahle holka zamiluje do někoho novýho, tak toho svýho stávajícího vykopne tak rychle, že se nestačí divit... a upřímně pochybuju, že by mu chtěla dobrovolně vrátit část peněz, který on zaplatil jako splátku její hypotéky... on ani nebude mít šanci vidět půl roku, že se něco děje, pro něj to opravdu bude blesk z čistýho nebe... kdybych generalizoval jako ty, tak bych musel dojít k faktu, že ony všechny z nás chlapů hlavně tahají peníze... proto nemám rád generalizaci, protože jak se opakuju, každej jsme originál, nezáleží na pohlaví, výšce, váze, barvě apod... a teď zpátky k tématu
to, že on mezi kamarádama prezentuje, že se mu ulevilo, nemusí automaticky znamenat, že si na mado ani nevzpomene za čas... já byl jednou na podobnym místě, jako je její ex, a na tu mou tehdejší ex si vzpomenu rád, a mrzí mě, že jsme se postupem času poněkud odcizili a aktuálně nejsme v kontaktu... takže ne všichni muži se chovají v souladu s tvými zkušenostmi...

Reaguji na jirik:
Kuš ty, nebuď vztahovačný! Tak já to tedy upřesním, oni, jako všichni lidé, co se chtějí rozejít. Ženská si to taky musí v hlavě určitě promyslet, spokojený?

Reaguji na Kollyasek:
to neni o vztahovačnosti... je pochopitelný, že máš na nás muže pifku, ale to přece neznamená, že tvoje zkušenosti musí opakovat každá holka, která se ocitne v podobný situaci ne?
samozřejmě, každej si to musí promyslet, ale pokud nazýváš promýšlení i ten můj příklad mé kolegyně, tak to přece o promýšlení vůbec neni... to je o vypočítavosti, a vypočítavých lidí je spousta u obou pohlaví...

Tak to jste na omylu, pane!

A nechápu, co tu řešíš, sám jsi to nahoře napsal a víc už to komentovat nebudu, protože se mi zdá, že jsi nějak vedle, jak ta jedle...

Jak člověk získává odstup a pohled zvenčí, začíná se s tím tak nějak vyrovnávat, ale velmi velmi pomalu a bolestně...

může být, neznám tebe ani tvou minulost... jen na mě tak působí tvoje reakce, to je vše

nevim, za co děkuješ, a nevim, jak se stalo, že cituješ mikkýska, když cituješ to, co jsem psal já

Jiříku, reaguju a děkuju mikkýskovi, protože vím, na co reaguju a za co děkuju: že, mi radí, že vše má svůj čas a nějaký smysl, že vše co jsme si měli vzájemně dát, jsme si už asi dali, že to neuspěchám, že to chce čas a že bych přeci nechtěla být s mužem, který mě nechce a nemiluje...

Tahle diskuze není o tobě. Děkuju ti za tvé názory, ale nebuď vztahovačný, nechci bejt nijak zlá, ale o tebe tu prostě nejde..

Ono totiž ve Tvém předchozím příspěvku, předtím, než jsi ho upravila, jsi citovala Jiříkův text a pod něj napsala "Děkuji", proto se asi divil, za co mu děkuješ. Jako nezaujatému čtenáři mi nepřijde, že by byl vztahovačný, jenom se spíš snažil ukázat, že ne všichni muži jsou takoví nebo makoví, stejně jako ne všechny ženy.

S tímhle souhlasím - na můj konkrétní případ to sedí - on byl napovrchu spokojený, ale ve skutečnosti už delší dobu zvažoval, jestli se mnou chce být, chyběl jen poslední impuls (jiná žena) a pak ze dne na den konec, který on samozřejmě nesl lépe, protože se na něj už déle připravoval. Já byla v pytli, žejo
Mado, netroufám si něco Ti radit, protože 10 let jsem zatím s nikým nebyla, ale děláš dobře, když se snažíš dívat se na to s odstupem, nedělat z toho středobod svého života... a je to strašný klišé, ale čas opravdu pomáhá...

Reaguji na okynko:
děkuju, sám bych to nenapsal líp