Rozchod - vaše příběhy, rady jak přežít

Reaguji na Willy.P: Jasně, tak pokud to vyhovuje Tobě, a cítíš se potom líp, tak proč ne Každému vyhovuje něco jiného-já to měla tak, že jsem vždycky toho bývalého na nějaký čas odstřihla-jak kvůli sobě, tak kvůli němu-aby jsme měli možnost si to uzavřít. A pak jsme se třeba po nějaké době vídali, s některýma jsem se teda už vídat nechtěla, takže to mělo svá pozitiva, že jsem je odstřihla už po rozchodu

Hele, když si přečteš, jak se některý holky chovaly a jak to prožívaly, tak se ještě opravdu držíš dobře. Jsi po rozchodu chvilku, takže je jasný, že se cítíš sama a nic Tě nebaví-ale snažíš se na to dívat racionálně, to je dobře. Tyhle stavy budou ještě chvilku trvat, ale bude se to lepšit-nemusíš nutně chodit pařit, ale určitě se nebraň aktivitám-když Tě kámoška vezme ven, na cvičení kamkoliv-důležitý je, se k tomu dokopat, ikdyž se Ti v tu chvíli nechce-je potřeba se přemoct. A taky je potřeba se z toho pořádně vybrečet-je fajn, že máš kámošku, které se můžeš svěřit, a která Tě podpoří-určitě chápe, že máš těžký období a zná Tě, takže Ti pomůže a podpoří Tě a určitě to nebude brát, jako obtěžování, neboj.
Dostaneš se z toho, ikdyž Ti to teď přijde nemožný, nebo nereálný, uvidíš, že za pár dnů, to budeš vnímat jinak, a za pár týdnů a měsíců, už budeš úplně někde jinde. Opravdu. Moc držím pěsti

Reaguji na Bejbiss: Zkus třeba jiné kamarádky... já vím, že je to blbý, ale já po rozchodu ještě nebyla ani jeden den sama a hrozně to pomáhá.. taky mám kamarádku, co má přítele a ta má zas jinou kámošku, co se rozešla s klukem před měsícem a tak nás po mém rozchodu seznámila od té doby si navzájem napíšem kdykoliv to na jednu nebo na druhou příjde a jdem na pivko nebo s pejskama a to taky strašně pomůže, noví přátelé

Reaguji na aksile2aksile: Děkuju Beru to racionálně a momentálně ani nevim jestli smutnim po něm nebo spíš že jsem od puberty pořádně nebyla sama takže ten pocit vlastně ani neznám..
Reaguji na Willy.P: V létě taky se mnou furt někdo byl, holky se u mě střídali co to šlo.. ale teď je průběh roku, maj taky svý povinnosti tak to neni tak lehký.

Reaguji na Bejbiss: Ahoj Bejbiss, zkus nepřemýšlet nad tím, co jsi doteď udělala. Co bylo, bylo..a teď už s tím stejně nic neuděláš, ale můžeš ovlivnit to, co bude Souhlasím s tím, co už tu psaly holky. Snaž se nechat to být, už nic nedělej a hlavně nekontaktuj! Nekontaktovat, když máš nutkání, je asi nejtěžší, sama si tím taky procházím. My byli velmi blízcí kamarádi víc jak 15 let a poslední rok se nám to přátelství trochu víc zvrtlo a i když jsme nikdy nebyli ve skutečném vztahu, tak i tak mě to ve 26 letech zlomilo jako ještě nic..Už to bude měsíc, v kontaktu nejsme téměř vůbec...Já se zařekla a prostě se neozývám a někdy je to hodně těžký, ale zatím to dávám. A když se potkáme mezi společnými přáteli, tak se neohlížím a dělám, že tam není.

Jestli máš čas, zkus si stáhnout knížku od J. Klimeše "Partneři a rozchody", není to extra zábavné čtení, ale tu první kapitolu, ve které se popisují fáze rozchodu u obou stran, bych ti doporučila

No, to mi povídej, to je moje panická hrůza, že se s touto ztrátou nikdy na 100% nesmířím...a já se s tím chci smířit, aspoň tak na 150%

Přeju Ti hodně sil, ještě to chvilku bude bolet, ale určitě to časem bude lepší a lepší, uvidíš a já snad taky

Reaguji na Audry: Vím, nekontaktovat.. to rozhodně už dělat nebudu, opravdu sbírám poslední špetku hrdosti, to už bych si připadala vážně trapně. Momentálně mu nechci psát-ani nemam co.. Teď chci jen popoženout čas.
Taky ti přeju hodně sil.. !

Asi tušim, co bych se tam dočetla, jenže já právě teď nemám vůbec chuť se v tom dál vrtat, řikám si, čte on snad teď nějakou knížku o vztazích.. určitě ne. Takže jsem si tím tak trochu řekla, že to dělat taky nebudu.. Ze zvědavosti nakouknu..

To si piš, že nečte!

Reaguji na Audry: No, díky.. Tak právě chci jet dál..

Já si tu knihu stáhla a už jsem se i začetla a musim uznat, že spousta věcí tam je pravda

Reaguji na Willy.P: Já už to mam taky stažený a trochu jsem to projela..ale dobře, kouknu na to trochu víc..ale teď ke mě jde kamarádka tak se jdu zkulturnit aspoň pro ni holky =D

Reaguji na Bejbiss:

Nemyslela jsem to tak, že se on se v tom vnitřně nevrtá, ale jen ta představa, že by si muž četl citovou knihu, je taková nereálná

Reaguji na Willy.P: Prosímtě, o jakou knihu se jedná?

Jak jsem před Vánoci psala, že jsme se po 11 letech rozešli, tak už je to měsíc. Za tu dobu jsem si udělala své krásné hnízdečko k bydlení, zrekonstruovala jsem si přízemní část rodného domu a žiji tu "sama". Po měsíci se mi stále myšlenky vrací na něj, hlavně po večerech. Ale vím, že musím jít dál, jsem relativně mladá (27 let) a ŽÍT !! Snad se mi to povede...

Reaguji na sisi777: O knihu J. Klimeše "Partneři a rozchody" jak psala nahoře Audrey. Je to tam tak nějak vědecky vysvětleno fáze a pocity a docela jsem se tomu i zasmála. Po 11 letech rozchod? Proti tomu jsou *** moje 2 roky a ještě k tomu s blbem... Můžu se zeptat, jak jsi to snášela ze začátku?

Reaguji na Willy.P: Díky, tak tu si koupím, to na mě teď sedí, potřebuju duševně pomoct a knížka je ideální.
Ze začátku - 14 dní špatně, nechápala jsem to a nechápu to vlastně doteď, proč to udělal. Celé okolí nám vztah závidělo, byli jsme ideální pár a pak najednou přišly deprese z jeho strany, samozřejmě se nechtěl léčit - já se trápila, protože projevem depresí je i ztráta citu k blízkým, tak to skončilo... Teď se cítím silná, ale nesmím být pořád sama a nepřemýšlet. První dny jsem jen brečela, nespala a nejedla, šílené.

Reaguji na sisi777: Měsíc je relativně krátká doba na zotavení se z 11 letého vztahu, to není v pohodě nikdo