Rozchod - vaše příběhy, rady jak přežít

Reaguji na sisi777: myslím, že nás je tu spousta, co to chápou.. ale holky radí dobře..

tak tak, já zažila a chápu, nepíšu, protože nemám co dodat, ale sleduju to tady a moc vám všem držím palečky, atˇjste z toho co nejdřív venku - žádný chlap nestojí za naše slzy

tuhle chlapskou mentalitu jsem taky nikdy nepochopila, ani v manželství. Oni to ti chlapi mají prostě jinak - tam, kde nám ženským to trhá vnitřnosti, oni se oklepou a jdou dál, jako by nic, myslím, že je to taky třeba trápí, ale jsou jiní, no..
Držte se, děvčata

Myslím, že oni celkově muži neradi dávají najevo, že je něco trápí.. Já si taky myslela, že když se po měsíci neozývá, tak se hned oklepal. A dnes mě vezl domů náš společný kamarád a ten mi říkal, že s ním mluvil a říkal mu, že na to pořád musí myslet, že doteď neví, jestli udělal chybu, když se rozhodl, že "teď" se mnou nemůže být, ale že pořád neví, jestli to bylo správný rozhodnutí a že je mu to líto..Chvíli přemýšlí nad tím, jestli neudělal chybu a pak si zase něco řekne a je tam, kde byl před měsícem...

Takže si myslím, že někteří jsou na tom stejně jako my, jen to nedávají najevo, narozdíl od nás

Reaguji na Audry: Nedávají. Jak by asi vypadali před kamarády...jako chuděrky Snaží se být naopak "hustí" a hrozně nad věcí, ale vzhledem k tomu, že to nikomu neřeknou a drží to v sobě, tak to mají mnohem těžší si myslím.

Opravdu myslíte, že je to mrzí, ale nedávaj to najevo? Mě prostě příjde, že je mu to úplně ukradený... je fakt že já se snažim, aby on si myslel to samé

Reaguji na Willy.P: to děláš dobře

Jediný co je blbý, že jsem si koupila králička a doma jsem ho mít nemohla tak jsem ho měla u něj... a chtěla bych ho vidět, jenže je to blbý jít k němu domů za králíkem... ach jo...

Ahoj, tak abych sem dala nějaké novinky:
Ve chvíli, kdy jsem začala být opravdu spokojená jako jeden jedinec co si vystačí sám, tak cca po 14 dnech - koukám a jsem ve vztahu O.o
Tentokrát to ale beru střízlivě, s rozumem, naopak on je ten, který je ze mě blázen (možná to ale bude i jeho věkem). Prostě si to užiju a uvidíme...nemusíme se hned brát že
Je zajímavé, že za tenhle půl rok jsem se několikrát ocitla "na druhé straně" - např.já byla v situaci, že jsem chtěla zadaného, nebo teď jsem v situaci, kdy to beru ve vztahu vlažněji. Takže svým způsobem mě to naučilo nikoho neodsuzovat a celkově se cítím velmi dobře, když vím, že zvládnout se dá všechno, a to i bez nějakého partnera.
Holky taky vám přeju, abyste měly ten pocit klidu a pocit, že jste zkušené a trochu víte jak to chodí, čili vás dost věcí nechá v klidu - to je váš přínos těchto horších dní a pak také ve vhodné době toho pravého
Čeká vás teď něco úplně nového, a rozhodně to není jen špatné
PS - Když se se mnou ten ex rozcházel, řekl, že mi to bude trvat půl roku. Ač jsem se snažila a dělala všechno pro urychlení, opravdu to ten půl rok byl. Některé vzpomínky samozřejmě bolí stále, ale cítím, že už to mám uzavřené.

Zdravím holky! Poradíte někdo? S mým přítelem jsme spolu (byli) zhruba 4,5 roku. V pátek jsem přišla na to, že odpovídal na inzeráty na seznamce a píše si s pár holkama, o víkendu jsme se k vůli tomu pohádali. Řekl mi, že si myslí, že už to mezi námi nemá smysl, že si nedokáže představit, že spolu budeme celý život a že ho mrzí, že to nevyřešil jinak Problém je, že spolu bydlíme v domě našich rodičů, je tu zabydlený, tzn., že než by se odstěhoval třeba do pronájmu, tak to bude nějakou dobu trvat a do té doby se asi zblázním. To, že je teď zkouškové a celý den jen brečím a nemůžu se soustředit na učení, je jen třešnička na dortu. Dnes výjimečně přespí u svého bratrance, kde dlouhodobě zůstat nemůže, zítra už se zase po práci bude muset vrátit na noc k nám, jinde zůstat nemůže a venku v mraze ho taky nechat nechci. Chci se zeptat, jaké máte zkušenosti se soužitím s partnerem po rozchodu? Je možné to nějak lépe vyřešit? Mám strach, že se během té doby začnu ponižovat a snažit se jej získat zpět

Reaguji na Lillypad: Já sice nemám zkušenosti se soužitím s partnerem po rozchodu, ale nyní mám zkušenost, že hlavní je se neponižovat a on obrátí - pokud ne tak o tom aspoň začne vážně přemýšlet. Myslím, že ti ublížil, dělal za tvými zády něco, co se nedělá a ještě ti řekl, že s tebou být nechce a to znamená jediný, už bych se s ním dál nebavila a prostě mu oznámila ať se sbalí a odejde, žádný kamarádičkování atd, že nemá kde být je jeho problém, nad tím měl uvažovat předtím, než ti tohle udělal. Také jsem zrovna po dost těžkým rozchodu a chvíli jsem s bejvalym chtěla bejt hrozně kamarádka, psala mu atd a jemu to bylo vcelku fuk, ve chvíli, kdy napsal on mě a já ho odmítla s tím, že ho vídat nechci, tak najednou obrátil, začal mi psát kvůli kravinám a včera se u nás dokonce stavoval aby mi dal prej od jeho mamky čokoládu prostě být tvrdá a nedat najevo, jak moc to bolí, snaž se to vydržet i kdybys ho sebevíc chtěla zpět, protože to je jediná možnost, jak si on může uvědomit, že to byla chyba.

Reaguji na Willy.P:

Moc ti děkuji, pokusím se o to Možná si něco nalhávám, ale mám pocit, že ještě není 100% přesvědčený, že ode mě chce pryč. Zkusím obrátit taktiku a uvidíme.

Reaguji na Lillypad: Jestli není přesvědčený, tak přesně tohle by mohlo zabrat.. ne nadávky ani urážky ani brek nic, prostě klid a vyrovnanost a důstojnost - pokud se mnou nechceš být, odejdi.. je si nejistý tím, co chce a myslí si, že v tobě má jistotu a on se může rozhodnout, ale je dobrý ukázat, že tak to není

Já už to mám víc jak 14 dní a pořád se trápim, chci mu napsat, ale vim, že nemůžu, že bych se akorát ponižovala.. ach jo..

Reaguji na Willy.P: Mám to stejně. Vydržíme to!

Reaguji na Willy.P: Reaguji na Audry:

U vás je ten rozchod určitě nevratný? Omlouvám se, nečetla jsem dřívější příspěvky...