Rozchod - vaše příběhy, rady jak přežít

Reaguji na Audry:

Reaguji na Lillypad: No jako u mě to bylo takový, že ten rozchod on navrhl, předcházelo tomu spousta hádek, který jsem většinou já zachraňovala a podle mě čekal, že to opět budu zachraňovat, ale já řekla ok, pobrečela jsem si, mluvili jsme o tom a já už bych teď to nechtěla vrátit, rozhodně ne hned, ponižovala jsem se celkem dlouho a teď zpětně si uvědomuju, jak moc si byl se mnou jistej.. kdybych se k němu měla někdy vrátit, tak by to musela bejt až za nějakej čas a hodně by se musel snažit.. a to se stejně nejspíš ani nestane.. navíc můj bývalý je mladší než já a já byla jeho první, takže nebudu si dělat trapný naděje, že by se mnou chtěl být do konce života a zbytečně se trápit a raději půjdu dál

Reaguji na Willy.P:

Já mám naopak zkušenost, že chlapi mají ke svojí první přítelkyni takový speciální vztah a spousta z nich by se nebránila s ní zůstat navždy... Ale pokud jste měli víc problémů, tak je to jedno Já zase předpokládala, že se svým partnerem zůstanu navždy. A to dle mého názoru nebyly naivní představy, nejsme puberťáci... Měli jsme domluvené datum svatby, v podstatě i jména dětí, těžko se přes to přenáší...

Reaguji na Lillypad: Někdy je ale asi potřeba, aby si to uvědomili... Příjde mi, že chlapi maj takový to myšlení, že když jsou s někým, kdo je v pohodě, tak začnou mít roupy a pocit, že musej ještě vyzkoušet něco jinýho a dojde jim to až ve chvíli, kdy zjistěj, že tě ztratili... Mě je 20 a jemu je 19 a byli jsme spolu 2 roky... takže myslet si, že spolu zůstanem navždy, ještě k tomu když tam byly problémy, by bylo hodně naivní...

Reaguji na Willy.P: ¨

Ty už jsi na tom ale očividně relativně dobře, dokážeš si to logicky zdůvodnit, máš pevnou vůli to skončit a hledat někoho "lepšího". Víš, že to už nemá smysl, i když to bolí... Já teď zatím bohužel ještě nedokážu přemýšlet racionálně

Holky nedělejte si planý naděje,nemá to cenu. Já si doteď myslela že je tam i taková mini naděje že by to třeba ještě mohlo bejt ok.. Ale zjistila jsem že ten už je asi někde úplně jinde navíc s takovu holkou, o který vždy tvrdil že je šílená-nebudu to radši ani víc rozvádět.
Ironií je, že on vám to nepřizná, snad i kdyby ho člověk mučil.. prostě kamarádi, normálka ne..
Chlapy jsou sraby.

Reaguji na Lillypad: Racionálně přemýšlím až teď, když už je to víc jak 14 dní a i přesto je mi to strašně líto... prostě emoce vyhrávaj nad rozumem ale teď už se to začíná postupem času vyrovnávat... ale i přesto mě samozřejmě občas napadá, jak bych si přála, aby přišel, že je mu to líto, i když vim, že by to prostě nešlo dál společně..

já to tak mám i po měsíci pořád a vždycky, když dojde, nebo ho vidím, tak se mi to všechno obnoví a začínám zase znovu, ale vždycky si říkám, že by to dál nešlo ve vztahu, protože máme jiné názory bohužel..ale je to trápení

Holky, tak u mě se situace zásadně změnila Zjistila jsem, že včera přítel nebyl s bratrancem na pivu, ale sešel se s nějakou holkou, se kterou si delší dobu píše... Možná u toho bratrance pak opravdu přespal, ale i tak. Zjistila jsem to tak, protože si včera, když se vrátil k nám domů, celý večer s někým nenápadně smskoval. Potom, když se skočil osprchovat, tak jsem se podívala... Teď mám opravdu chuť mu vyhodit všechny věci na mráz, než se vrátí z práce Pokud se se mnou chtěl opravdu rozejít, tak bych to respektovala, ale dělat na mě takovéto podrazy, to už je příliš.

Reaguji na Lillypad: Vyhoď ho a vůbec se s ním o tom nebav!

Reaguji na Willy.P:

Souhlas, vyhodit! Akorát hřeší na to, že: "Ty bys ho přece nevyhodila."

Reaguji na Lillypad:
Přesně tak. Vyhoď ho. Tohle je celé špatně.

no tak tohle je síla, hlavně, že teplé bydlení u vašich (předpokládám, že s plným servisem) mu nevadí.

souhlasím s holkama

tak to udělej, nic jiného si nezalsouží - vím že je to těžké, ale tohle není chlap do života., jen by ses trápila a tenhle nestojí ani za rozmazanou řasenku

Holky, děkuji... Vím, že máte pravdu. Zítra má zkoušku ve škole, mezitím mu naházím věci do tašky... Ano, "full service" tu má a vždy měl. Teplé večeře atd. Asi je to málo.

Čím víc se člověk snaží, žím je to horší. Taky jsem příteli vyvařovala, dělala první poslední a bylo to k ničemu. Akorát si zvykl, že má doma hospodyňku, která se o něho postará. Teď se starám víc o sebe než o něj a najednou se o mně snaží daleko víc a ani mu nevadí, že si musí vařit. Chlapi si prostě neváží toho, co mají.

Držím pěsti, ať necouvneš a pěkně ho vypoklonkuješ ze dveří.