Rozchod - vaše příběhy, rady jak přežít

Reaguji na LadyP: Tohle je právě nejhorší tyhle hry.. to jsem na něj už 2x udělala a opravdu přilez a to skoro hned.. jenže teď mi ta situace příjde jiná. On je z toho taky špatnej, příjde mi že vim skoro o všech jeho pocitech, řiká že to pro něj taky neni lehký ale zároveň že ví, že si pak oba řekneme že to takhle bylo lepší.. Žě mě má hrozně rád, přirostou k srdci ale že víc než vzájemná spíš už kamarádská láska v tom neni.. (No myslim že ho mam přeci radši než toho kamaráda.) To víš že bych si přála zázrak, aby dolezl atd. ale stejně vim že ten vztah opravdu nebyl tak super, už asi víc ze zvyku, poznali jsme se asi hodně mladí..

Jo to bych taky ráda dělala jenže tim že jsem si ho musela smazat i z toho pitomýho fc tak si teď příjdu opravdu jak největší zoufalec a že si řekne že mi fakt radši psát nebude.

Reaguji na Bejbiss: já sem na tom stejně, akorát to nebylo 3,5 roku.. musíš se sama hecnout a prostě nepsat mu, odpovídat stručně atd.. já mám třeba doma na monitoru krásně nalepeno "nepiš mu, nebuď blbá" a funguje to.. co si říká? může ti to už být fuk, buď chvíli sobec a mysli na sebe, jak ti bude fajn až se z toho dostaneš

Reaguji na sevila: Myslim že on mi opravdu už sám od sebe jen tak nenapíše..

Reaguji na Bejbiss: tak to buď ráda ale.. ušetříš si nervy

Nepřidávala bych si ho teď..můžeš to přece udělat kdykoliv, až bude vše vyřešeno a budete se přátelit či zjistíš, že už ho nechceš ani v životě, ani na fb.. a nic to neznamená, fb je to poslední, co bych řešila..aspoň tě nebude trápit jeho zeď a příspěvky atd Oba potřebujete čas, aby jste si vše srovnali v hlavě.. Vždy říkám jedno: Jestli spolu máte být, budete.. život si cestičku najde.. pokud ne, byl ti v něčím přínosem a čeká na tebe jiná láska a třeba zrovna ta pravá

Reaguji na LadyP: Máš pravdu, já vím.. jen mě teď prostě žere že jsem to vzala všechno tak zbaběle.. nechala se od něj utěšovat atd. =( Mohla jsem dělat že jsem v klidu ale to bych pak ale asi nepoznala že tentokrát to je už konec asi opravdový =(

Reaguji na Bejbiss: Nic si z toho nedělej.. zoufalý lidé dělají zoufalé činy, aspoň pro přístě (jestli nějaké bude ) budeš vědět, co nedělat...

Reaguji na LadyP: Asi jo.. on mi sám když jsem mu volala, je to máš jen slabší chvilku protože jsi sama a je ti smutno.. A byla to pravda, jen já blbá jsem nezavolala třeba kamarádce ale jemu..

Reaguji na Bejbiss: Řeším skoro to samé, co ty, jsem asi 9 dní po rozchodu, vzala jsem to nejdřív v pohodě, dvakrát jsme se viděli s tím, že jednou jsem napsala já a jednou on a pokaždé to byl v pohodě kamarádský pokec, i když jsem strašně hrála, že jsem v pohodě. Potom jsem mu napsala a on neodepsal, tak jsem se naštvala a pak mu v noci ještě psala opilecký smsky, čímž jsem to nadobro pos.... Od té doby jsme se neviděli a ani nenapsal, až včera jsme se potkali a to jsem byla strašně v pohodě, řekla mu, že spěchám, začal se najednou vyptávat kam jdu a s kým atd.. tak jsem mu řekla, že teď nemám čas, ale jestli můžem někdy jako kámoši vidět, že mám spousty novinek (což je pravda) a on mi pak psal jako co to je za novinky, jestli že mám někoho jinýho, tak jsem řekla že ne, že mu to pak vysvětlim a jsme domluvený, že si dáme dneska sraz... 100% vim, že už ho nechci k ničemu přemlouvat, ani se o rozchodu bavit, jen kamarádskej pokec co se týče určitý věci, která s náma nemá nic společnýho... nevim, jestli je to blbost, nebo ne, když už jsem si jistá, že to ustojim...

Reaguji na Willy.P: No já nevím, ja bych se po 9 dnech po rozchodu určitě necejtila na kamarádskej pokec.. Spíš mi celkově váš vztah příjde nedořešený.

Reaguji na Bejbiss: Jak Ti psaly holky-už to nechej být. Nech to tak, jak to je. Opravdu nejlepší je, se nějakou dobu nevídat, nic o něm nevdět. Zatím bych řekla, že se držíš skvěle a zvládáš to. Neboj, čím dýl to bude, tak to bude lepší.

A tady s Tebou naprosto souhlasím-taky mi to přijde brzo. A tak nějak mám pocit, že Willy to nemá vyřešený. Z mýho pohledu není dobrý, se takto brzo vídat a říkat si nové zážitky. Ale tak, každý to máme jinak, že.

Reaguji na Bejbiss: To chápu, my spolu byli 2 roky, ale zato jsme spolu skoro bydleli, takže taky nebylo lehké odejít, ale mě to usnadnilo to, že se ke mě v průběhu vztahu nechoval rozhodně hezky a já byla ta, co se to pořád snažila zachraňovat a i když to bolí, tak čím dál méně a naopak začínám pociťovat i trochu úlevu z toho, že nemusím snášet jeho scény. A naopak každé setkání s ním, ze kterého výjdu s hrdě vztyčenou hlavou a s úsměvem je pro mě strašně naplňující i kdyby ta "pohoda" byla sebevíc hraná, protože vim, že on čeká že za nim budu s brekem lízt a tohle ho překvapuje... Já osobně už to vyřešené mám...

Reaguji na aksile2aksile: Je to brzy ale jak už jsem psala, ta setkání jsou krátká a pokaždé z něj odcházím s lepším a lepším pocitem, nevím proč asi potřebuju, aby si myslel, že jsem v pohodě a to mi dává doopravdy pocit, že jsem v pohodě

Já že to zvládám skvěle? Holky, už skoro týden se nemůžu pořádně najíst, nebaví mě nic, jediná smysluplná činnost kterou teď dělám je spánek jinak nemůžu vůbec nic. Jsem taková opravdu hodně citlivá, hodně věci prožívám a chodila jsem i k psycholožce.. Bojim se, že se z toho prostě nevyhrabu, že on už bude jinde a já budu furt jen takovej "duch". Je mi neskutečně smutno, už si i příjdu trapně psát nejlepší kamarádce, ta má kluka, poradí mi všecko..ale nemůžu ji furt otravovat. Opravdu nevim co teď se sebou.. Na oblíbený činnosti nemam ani pomyšlení, pařit se mi nechce protože se bojim že se opiju a bude to ještě horší, na kluky nemam ani pomyšlení.. Prostě totální vnitřní prázdnota, furt dokola pročítám diskuze ohledně vztahů a řikám si ať neblbnu, jsem ještě mladá.. co kdybych s nim měla dítě a byli manželé, co potom.. ale takhle, když jsem ten rozchod vlastně chtěla i já. Fakt nevim co se to semnou děje.. Přijdu si tak sama