Rozchod - vaše příběhy, rady jak přežít

Holky, moc děkuju
Reaguji na Morrigan:
Jsi zlatá, Tvoje rady a postřehy byly vždycky jako balzám, moc děkuju!

Taky nevím. Pořád si říkám, co je se mnou špatně, znám tolik párů, co se spolu bolestivě rozešli, kdy byl třeba jeden z nich kvůli tomu úplně na dně, ale po určité době se sebrali, začali žít nový život a jsou šťastní teď, s někým jiným. Já zkouším taky žít, bavit se s kluky, nechávám se zvát na rande, jenomže nikdy to není ono.

Aachjo, tak já jsem zase v háji... a to jsem myslela, že už to bude jen lepší :'(

Reaguji na Harlow:
Klasika,...dycky si říkám, že už je to lepší, ale pak se najde něco, co mě srazí zpět na hubu. Bohužel se s ex vídám sem tam v práci (jinak ne), ale tu měnit nehodlám. Si říkám, že kdybysme se třeba vůbec neviděli, bylo by to lepší....ale tak to je kdyby....
Asi pomůže až nový chlap, ale já si prostě nějak nemůžu s někým začít, když jsem citově interesovaná jinde....Ještě pár měsíců samoty asi potřebuju, tak to chce jen čas no :/

Přesně můj případ.

Taky tak.
Navíc jsem samozřejmě ve fázi, kdy si myslím, že už nikdo nebude takovej a věřím tomu. Sice vím, že to stejný jsem si říkala i v minulým vztahu, akorát, že tohle je nesrovnatelný. Ztráta o 100% lepšího vztahu, o 100% větší bolest. Prostě nedokážu si představit, že budu bez něj. Přitom bych tak chtšla zapomenout...

Jůů to je ale diskuze, doufám než stačím přečíst všechny vaše zkušenosti, budu venku taky ze svých porozchodových fází a depresí a brečení do polštáře. Od nového roku jsme se rozešli po roce a půl.Prý je toho na něj hodně, potřebuje si srovnat hlavu,ale pozor stále mu na mě moc záleží a blablabla....hold mě kopnul do zadku člověk, o kterém jsem si vysnila, že bude otec mých dětí, můj ideál, moje láska. Někdy se vidíme,ale mě stále bolí srdce a jsem plna smutku. Myslím na něj každý den, každou minutu,chybí mi tak, že mi je až zle...z pomyšlení, že ho už nikdy neuvidím, mám chuť mu zavolat nebo se za ním rozjet uprotřed noci,ale vím, že už je pozdě. Dost mi dal najevo, že mě už nemiluje a pouze ho baví mě trápit....vím, že už musím jít dál s hlavou nahoru, i když život není vůbec jednoduchý obzvláště když se člověk nemá o koho opřít.Je mi 28...do toho mám zřejmě existencionální krizi a mám pocit, že můj život je u konce.Jinak už nic, černá díra...
Přála bych si aby hodní lidé, co umí a chtějí dávat lásku nikdy tohle nemuseli zažívat!

|No ale teď jsem už po půl roce tak sexuálně neukojemá, že žačíná nová kapitola....najdu si někoho jen na sex, žádná láska a žádné zklamání nebude. Kéž bych v této chvíli, když chlapy nemůžu ani cítit,byla radši frigidní,ale nejde to...jsem dopadla,,,hnus velebnosti.

Těším se až to tady vše počtu. Je hozně fajn vědět, že se takto necím sama. Vsichni se držte a těším se na vás!

tak přítel se semnou rozešel v pátek navíc jsem asi těhotná s ním... asi se jdu pod vlak nic jiného mi nezbývá...

Smola
takto to nefunguje. Ja som živý dôkaz. Preto tu teraz zavýjam aj ja.
Vybrala som si toho najškaredšieho chlapa na svete, staršieho o 13 rokov lebo sa mi to zdalo bezpečné. Do takého sa isto nezamilujem. Ha. /chceli ma samozrejme pekní mladí ale nechcelo sa mi investovať city./
a ten jeho seeeeex

Má slova .... my máme "pauzu", ale já si opravdu myslím, že pauza to není a jen sbírá odvahu a příležitost kdy mi řict, že je konec. Nekomunikujeme spolu už týden. A dneska to všechno na mě nějak spadlo ... vím, že lepšího kluka nemůžu snad už ani potkat, jsem jeho první láska, on vlastně moje taky(nikdy jsem totiž nikoho nemiloval tak jak jeho)... on je milý, hodný, atraktivní, vždycky mi sevším pomohl, byl mi oporou, je úspěšný, věrný ... a to mě štve nejvíc, kdybych si mohla říct, že to nebyl chlap do života, že byl hajzl, tak by to pro mě bylo jednodušší, ale prostě kde teď mám takového chlapa v dnešní době najit?

Reaguji na Babble:
Jo, my taky začli "pauzou", ale ani ne za týden z toho byl rozchod. Podle mě pauza je ve velké většině případů jen oklika

Pod tohle se můžu podepsat, říkám si to stejný. Ale když si to tak vezmeš, tak chlap, kterej tě opustí, přece nemůže být ten nej...

jo já vím, jenže já si myslím, že mě opustil, kvůli tomu jak jsem se kdysi chovala.... takže si to dávám za vinu... jo kdyby to bylo tak , že on by mě opustil z důvodů, za které bych nemohla, tak by to bylo jiný... jo bolelo by to,ale aspoň bych si mohla říct, to co si mi napsala...

Reaguji na Babble:
Aha takhle... no, ale i tak. Chovala ses špatně - ale pokud on by s tebou chtěl být, tak by to s tebou chtěl snad nejdřív nějak vyřešit a až pak se v nejhorším případě rozejít.. podle mě teda

my jsem to už právě kdysi řešili a já myslela, že už je to za náma, ale asi není jak to tak vypadá... hlavně vůbec nevím, jak se stím vyrovnám....

a co ty? v jiné diskuzi si psala, že bys chtěla ex zpátky, jak dlouho už spolu nejste?