Rozchod - vaše příběhy, rady jak přežít

Reaguji na Morrigan:

Moc Ti děkuju za příspěvek, ani nevíš, jak moc mě dokázal nakopnout. Souzním s každou Tvou větou. Vypsala jsem si na papír všechny věci, které mi vadily a které jsou pro mě neodpustitelné, neakceptovatelné..., a pokaždé, když mám chuť zareagovat, nahlas si to předčítám

Uvědomuju si, jak "snadné" by to celé bylo, kdybych ho vůbec nemusela potkávat, nemusela mu odpovídat na zbytečné pracovní otázky, opětovat úsměvy nebo naopak se snažit držet poker face.
Vydržím to, ale je to boj, který mi on odmítá usnadnit.

Ještě jednou děkuju!

Zažila jsem si naprosto to stejné, sešli jsme se, bavili se, bylo nám fajn, ale potom už se ani jeden tomu druhému neozval ... A musím říct, že je to to nejhorší, co člověk může udělat, protože to nedořešené stále visí ve vzduchu ...

Reaguji na Raelyn:
A jak jsi to teda nakonec vyřešila? Přešla to?

Reaguji na BlackCoffee:

Coffee, na druhou stranu si představ, že by se sebral a zmizel Ti ze života bez slůvka rozloučení... Druhý extrém, ale také se dějí, skoro nevím, co je horší, jestli tohle, nebo ho denně vídat Ty na to jdeš moc dobře, když Ti on nechce pomoci v tom, abys to v sobě uzavřela, musíš to udělat sama. Nemohu nic jiného, než Ti držet palce a přát jen to nejlepší.

Kéž by to šlo ... On mi pak napsal po třech měsících, ze začátku jsme si psali tak nějak nezávazně, pak zabrousil na tohle téma, řekl mi, že ví, že je blbec, protože se mi neozval, ale když jsem mu na to napsala, ať to neřeší, že už to změnit stejně nejde, tak mi odepsal, že by to ani měnit nechtěl. Nevyznala jsem se v něm. Ublížil by mi, kdyby mi tehdy řekl, že si myslí, že to mezi námi nemá cenu, že už ke mně necítí to, co dřív, ale ubližuje mi víc, když mě nechá doufat, že to všechno ještě nevymizelo. Navíc, když ho někde náhodou potkám, tak ho naprosto ignoruju, což on asi nemůže přenést přes srdce, protože se ke mně strašně hlásí a pak se cítí hrozně dotčený, když mu ani nezamávám.

Jo, to je děs, to pak člověk neví co... A ty máš ještě zájem...?

Jeden z těch, co chtějí mít prostě všechno!

Ta kniha mi pomáha.
Vždy som váhala či mnou ex manipuluje, alebo či je len taký blbý že to nevidí ... no a podla popisu toho rozchodu je to skôr to prvé.

Reaguji na Harlow: vobec netuším ako sa tu cituje

Je to neuveritelné, že človek ktorý mi bol najbližší, aj je - že som mu teraz nepriateľ. prečo nedal najavo predtým?

Bolo to ťuťuťu ňuňuňu, potom urobil jeden samonas.ierací mnéver ... a odvtedy ma vraj vníma ako nepriateľa - podla knižky. A asi aj hej.

hm hm. ja 40+, ex bude mať 60

Protože si to nechal prostě pro sebe, měl to pouze ve své hlavě (latentní fáze jak se píše v knížce) a pak...

- spouštěcí fáze - převažují odpudivé síly.
Přesně to lze do toho popisu z knihy dosadit, sedí to.

Reaguji na Harlow:

Veď práve - sedí!

Ale len podľa tej knihy viem, že on ma vlastne teraz nemá rád.
Lebo ja som ho zažila vždy len s radosťou v očiach. nezažla som že by ma odmietal. Preto mi je to neuveriteľné že fakt odišiel navždy ...

A preto som ho aj toľko otravovala, volala, písala maily ... neverila som tomu. On mi to nepovedal. Len v hneve odišiel.
Pol roka.
už som to mohla mať za sebou

To není tak, že by tě neměl rád. Pouze to dobrý je teď potlačeno tím špatným a až to špatný odezní, tak se zase objeví to dobrý A to špatný převažuje díky tomuto:

= aneb Asymetrická fáze rozchodu.

joooj .. dakujem Harlow
ešte ma popresviedčaj!!
Normálne mi to dobre padlo

Reaguji na Morrigan:
Asi máš pravdu. Je to jako se vším, vždycky je lepší to, co zrovna nemáme.

Dokážu k sobě být upřímná, takže vím, že z toho nejsem zdaleka venku, že mě těší, že on taky ne. Taky vím, že v tomhle "vztahu" jsem já ta slabší a on jako dobrý manipulátor je schopný zařídit to tak, aby to vypadalo, že se budu chtít vracet já.
Stokrát za den bych ho chtěla vedle sebe, ale mockrát jsem si už schopná uvědomit, že na něj spoleh nebyl, a vybavit si víc a víc horších věcí... Zapadám do schématu dle doktora Klimeše?

Zkusím to vydržet a budu doufat, že se jednoho dne probudím a moje první myšlenky nebudou patřit jemu, a když, tak bez emocí, bez vzrušení...

Děkuju za podporu!

Asi to tiež tak cítiš ... v noci sa zobudím na to, že niečo strašné sa stalo ... chvílu rozmýšľam čo to je ... Ked budem moct v noci kludne spať, tiež si zagratulujem
Ale za chvílu to príde, verím