Po letech vztahu mne okouzlil někdo jiný

Rozešla jsem se včera s přítelem. Po práci jsem bloumala sama městem a přemýšlela, i brečela. Došlo mi, že jinak nemůžu, jela jsem domů a příteli vysypala, že s ním již nechci být. Ptal se, co má udělat, že se změní, ať mu dám ještě šanci, ale řekla jsem mu, že je to už zbytečné. Že šancí měl dost a že tak, jak chci, aby se změnil, se stejně změnit nedokáže. Pořád říkal, že tomu nemůže uvěřit a vyděračně říkal psovi, že "maminka" ho opustí. Ví, jak na mě, toho psa opravdu miluju, jsem s ním od šťěňátka a pokud skutečně odejdu nadobro, bude to pro mě hrozně těžké. Řekla jsem příteli, že vím, že to sám finančně neutáhne, že ho v tom nechci nechat, ale byl pyšný a řekl, že nechce, abych zůstávala z lítosti. Řekli jsme si, že na chvíli zmizím, abych si ujasnila, jestli s ním chci být dál či nikoliv. Řekla jsem, že třeba přijdu na to, že bez něho nemůžu být a vrátím se, ale že samozřejmě vím, že je tu to riziko, že mě již zpátky nevezme. Takže tak. Oči mám opuchlé, je mi špatně od žaludku a stále v hlavě řeším, co dělat. Snad mi odloučení pomůže si vše ujasnit.

Jako příčinu nehledejte toho chlapíka, který se v mém životě nedávno objevil. S tím jsem si dosud nic nezačala a k ničemu nedošlo. Jen mi trochu pomohl zjistit, že jsou i jiní chlapi a že s tím "jiným" chlapem bych se asi měla líp než s tím mým. A že mám asi jiné hodnoty a jinou představu o svém životě.

white orchid

tak moc držíme palce! Každopádně jsi se myslím zachovala nejlíp jak jsi mohla, a to čistě upřímně Každá životní situace (byť v tu chvíli se může zdát špatná) tě posouvá dál a ve finále zjistíš, že má pro tebe vždy dobré východisko. Aspoň si jednou nebudeš vyčítat, co kdyby...... Přesně jak píšeš: můžeš zjistit, že bez sebe nechcete a nemůžete být, nebo naopak, že tě čeká něco lepšího

Každopádně držím palce a fandím

white orchid
také si myslím, že jsi udělala správně, a hlavně s klidem, narovinu a nenechala ses přesvědčit tím vydíráním, jsi silná statečná holka a nevím jak ostatní, ale já v příčině tvého rozchodu kolegu rozhodně nevidím, prostě byl ve vašem vztahu opakovaný problém, teď to bolí, ale všechno jednou přebolí a uvidíš, že se věci změní k lepšímu, ať už se k sobě vrátíte, nebo ne. Holka hodně štěstí, držím palečky, drž se a kdyby ses potřebovala vypovídat, my holky na omlázku ti budeme k dispozici, že ju, holky?

Díky, holky ... Teď tu bulim v kanclu, nemám do čeho píchnout, tak to na mě padlo. Vůbec nevím, jak to bez nich vydržím. Určitě jsem mu i ublížila. Finančně to rozhodně ze soc. dávek do první výplaty neutáhne, bude se muset zadlužit. Pořád se ptal proč, co má změnit... Na počítači jsem našla, jak psal kamarádovi na skype, že mě miluje, že udělá všechno, že se musí změnit. Ublížila jsem mu. A je mi to líto. Cítím, že od něho odejít nechci, ale že musím. Nebo to alespoň musím zkusit.

Děkuju za povzbuzující slova, jste hodný...

white orchid
pokud se opravdu bude chtít změnit, tak se nejdřív o to pokusí a pak tě třeba může začít dostávat zpátky. Ale nejdřív činy. A s tím zadlužením, co jsi psala...Buď ráda, že zadluží jen sebe, a ne vás oba

Jenže já mám takový pocit, že se ani tak, jak bych chtěla, změnit nedokáže... Některé zásadní věci v chování, které mi vadí, možná změní. Ale těžko změní životní postoje a pohled na svět, že jo, už je nějak vychovaný... Tak tu je otázkou, jestli mi bude natolik chybět, že něco překousnu, nebo jestli zjistím, že je mi bez něho lépe. Přišel mi šéf, tak nemůžu bulet

myslím, že máš ve všm jasno a pokud se změní aspoň v něčem, bude už opravdu jen a jen na tobě, jestli ti bude stát za to něco překousnout, nebo jestli někde není někdo jiný, kdo tyto vlastnosti a názory nemá a bude ti s ním líp. Všechno ukáže čas, hlavně s ničím nespěchej, pokud možno, moc na to nemysli a nech se chvíli jen tak hýčkat životem a kamarádkami

lucinkaf
Ach jo... Mam nutkání večer přijít a nebalit, ale zůstat. Jenomže to bych nic nevyřešila, že jo..., musím být silná.

Jsi moc hodná.

určitě si nemusíš nic dávat za vinu, kdyby chtěl, už by nějakou práci nebo brigádu našel i dřív a nenechal by se od tebe živit a šatit, což není míněno ve zlém, ale říkám si, kdo chce, práci si najde
času na to se změnit měl určitě víc než dost, třeba je to pro něj odrazový můstek k tomu, aby se sebou něco začal dělat, a pak třeba i s tebou
z toho co tu píšeš, to vychází tak, že ty jsi ta silná, ty jsi ten tahoun a on se s tebou vozil
třeba tím, že jsi odešla, si zase začne připadat jako ten silný chlap, tedy, jestli jím je

jestli ta slova o tom, že tě miluje, nejsou jenom procitnutí do reality a do toho, že se musí začít starat sám o sebe

tobě přeji hodně pevné nervy a věř, že jestli tě bude opravdu milovat, jako ženu, tak první co by měl udělat, je dát si do pořádku práci, finance
jestli to bude řešit tím, že přestane pracovat, bude popíjet, pak ti za to opravdu nestál

Tak v tomto případě bych se asi utvrdila v tom, že odejít je správné...

přesně tohle napadlo mě, když jsem si to přečetla...Najednou byl vytržen ze starých kolejí, bez peněz, bez ženský, sám a to ho asi zvedlo ze židle a možná mu to pomůže k tomu, že si lecos uvědomí. Brigádu najde každý kdykoliv a skoro kdekoliv, takže kdyby chtěl, mohl mít aspoň nějaké peníze, docela se divím, že mu jako chlapovi nebylo blbý, že ho vlastně živila ženská...

6 let života. Já nic jiného neznám, vůbec nevím, co budu dělat, jak budu žít, trávit večery, víkendy... Jelikož jsem na začátku vztahu trávila všechen čas s přítelem a kámošky trochu opomněla, zbyla mi jen jedna. Samozřejmě mám přátel víc, ale hodně blízkou jen jednu. A ta se zničehonic taky ze mě nepo.... a nebude se mnou trávit každý den, když jsme se doposud scházeli co jednou týdně. No a scházet se hned s nějakejma chlapama? To mi přijde docela blbý. Takže se asi budu věnovat rodině...? Opravdu si to nedovedu představit, vlastně jiný život neznám.

Přála bych si, abychom, jestli se skutečně definitivně rozejdeme, byli přátelé. On byl můj nejlepší přítel. Člověk vlastně ztratí lásku, sex. partnera, nejlepšího přítele a psa najednou...

Snad. Ale mě, jak mě miluje, nepřesvědčoval. To psal kamarádovi... Přišel mi takový dost hrdý. Paradoxně se mi líbilo, jak se zachoval.

Jako hloupé mu to bylo. To říkal stále. Pořád říkal, že mi to vrátí a že si uvědomuje, jak moc mu pomáhám. Víte, možná když napíšu, že jsem z okresu s nejvyšší nezaměstnaností v republice, tak že ho zase tolik odsuzovat nebudete...

Sakra, jak to po sobě čtu, tak ho tu bránim

trochu Ale neva, hlavně aby ti bylo dobře