Ahojky,
holky! Jsem zoufalá! Po třech letech společného bytí a po půl roce bydlení mi můj partner řekl, že neví, co ke mě cítí a že vlastně on sám neví, co od života chce. Nevěrou z jeho strany si jsem jistá, neboť mi to potvrdil a také jsem četla jeho konverzaci s ní.
Jsem připravená mu odpustit, pokud to bude chtít, ale jak získat ztracenou důvěru? Udělal to jednou, udělá to znovu - což je velmi pravdivé heslo. Do vztahu jsem vložila vše, co jsem mohla, ale on byl vždy nespokojený a když mi řekl, že se s ní tahá od listopadu, tak mi bylo na zvracení!
Díky za rady holky, pa Saša
Ahoj, nejsi v tom sama....mě se teď nedávno stalo něco podobného, akorát po čtyřech letech a půl roku po svatbě. Nevím co bych ti poradila, ale vím že se opravdu těžko ztracená důvěra dá získat zpět a už nikdy mu asi nebudeš věřit. takový vztah už nemá smysl.
Vykašli se na něj...bylo by krásné věřit tomu že už to neudělá, ale to by jsi byla asi jedna z padesáti...Mě se to nestalo, ale kamarádek mám dost a tohle už je celkem ohraná deska.Odpustíš mu a za chvíli to budeš řešit znova, navíc si myslím, že si tě přestane vážit, pokud mu tohle projde.Myslím, že to že si toho váží a neudělá to, dosahují lidé tak, že už předtím spolu spoustu let jsou a tím myslím víc jak osm, mají děti atd..Pokud je to takhle brzo, myslím že odpouštět je cesta do pekla.Věřím, že to myslíš dobře a moc se snažíš, ale nechceš to investovat tam, kde to má cenu?Je to strašně, strašně těžké začít znova, ale žít v tom, j eještě těžší.Budeš žít v nejistotě, jestli pokračuje i s ní nebo ne, nebo už s druhou, nebo kdy začne...A po třech letech neví jestli tě miluje?Tak to po deseti bude mít jistotu třeba, že.A pak bys mohla být chudák nejen ty, ale i případné děti.Mysli, stojíš za víc, nebo myslíš že ne?
Taky si myslím,že to nemá smysl...Po tom co udělal by se měl snažit on a ne ty,ale on ti jeste řekne ze neví co chce a že vlastně neví co k tobě cítí??....No nevím jestli ti za to stojí.Dejme tomu,že by se to vyřešilo a zůstali byste spolu...Žila by si v neustálém strachu že tě podvede zase,kdykoliv se někde zdrží,půjde na pivo...už by ti to šrotovalo...Kdyby se snažil aby si mu odpustila a upřímně by toho litoval,byla by to věc jiná...Každopádně ti nezávidím a přeju ti pevné nervy aby si to zvládla!
Reaguji na Alexandra117:
Co jsem mohla dělat? Ze dne na den mi oznámil že odchází a odešel. Ani se mi doteď neozval. Fakt nechápu.
Cituji Alexandra117: Nevěrou z jeho strany si jsem jistá
Cituji Alexandra117: Jsem připravená mu odpustit, pokud to bude chtít
Cituji Alexandra117: po půl roce bydlení mi můj partner řekl, že neví, co ke mě cítí a že vlastně on sám neví
Je Ti nevěrný, nemiluje Tě a ty mu ještě chceš odpouštět.
Holky, holky, je vás čím dál víc a není s vámi rozumná řeč.
To chcete být celý život nešťastné a nemilované?
Nechápu!
Od prosince jsem cítila změnu a myslela jsem si, ž s tou fuchtlí něco má. Po Novém roce se mě přiznal s tím, že jsem z něho páčila a zbila ho u toho( toho určitě nelituju!), do teď jsem z toho byla mimo a nedělala jsem nic jinýho, než seděla doma nebo nakupovala začala jsem moc kouřit, nejedla jsem snad týden ani sousto a hlad nemám a taky si poslední dobou kupuju moc vína, což vím, že není řešení, ale kde hledat útěchu, když ne u toho, koho milujete?
Řekl mi, že to s ní skončí a práci opustí, aby se tam s ní nemusel vídat a brečel, že už nikdy. Sex s ním nechci a hledat nového nechci, za svůj život jsem jich měla dost a je každý do posledního stejný a to na chlup. Děti a dokonce ani psa si s ním pořizovat nebudu, vidím, že bych i toho psa měla na krku potom sama a to bych finančně nezvládla, ještě studuji a mám minimální příjem.
Jinak moc děkuju za názor především micicence a janeis
Taky se mi to stalo a mám radu : nezůstávat s ním a doufat, že poskakováním okolo něj si uvědomí, že ty jsi ta jediná a báječná. Bylo by to přesně naopak , radši se v klidu sbal a odejdi, pokud možno s hlavou vztyčenou ( i když ti bude hrozně)... zpětně za to budeš ráda, jsou chlapi, co tě budou milovat a vážit si tě, tak nač ztrácet čas s tím, co si tě neváží . Ber to pozitivně, taky ti to mohl říct po deseti letech a třech dětech...
Reaguji na True: Možná to nechápeš, ale já i po těch třech letech jsem zamilovaná i přesto, co udělal. Nikdy jsem tohle předtím nedělala, ale já vím, že za pokus to stojí.
chápu odpuštění nevěry v případě dlouholetého manželství a v případě že v tom hraji roli nezletilé děti ale v tomto případě si myslím, že je to opravdu cesta k celoživotnímu trápení s takovým člověkem a ukončila bych to, je totiž z toho co píšeš cítit, že mu na udržení vztahu nějak tak nezáleží, pokud se to urovná tak to bude třeba za rok totéž.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.