Mít miminko ve 22 letech či později?

to jako opravdu?
Pokud máš pocit, že s ním nevydržíš, tak proč si s ním pořizovat dítě?

Hlavně si myslím, že bys s ním neměla mít dítě, když si nedovedeš představit s nim být 5 let .... Jinak myslím, že každý se cítí na dítě v jiném věku, mám x kamarádek, co měly děti v tomhle věku a jsou spokojené, pokud to naplánovaly a plno takových, co dítě v 26 ještě nechtějí... Mně je 26 a čekáme s manželem plánované miminko a myslím, že je to ve správnou dobu (dle mého úsudku) ... Ještě na začatku roku jsem si nebyla jistá a dnes po 3/4 roce už mi roste bříško a moc se těšíme, ptž víme, že to je pro nás ideální Tak dobré rozhodnutí ...

Reaguji na Miki1: Ne to měla bejt legrace taky je za tou větou vychechtanej smajlík zpíš bych chtela slyšet vaše zážitky,názory zda to máte některá podobně

No pokud se na to partner necítí, ještě bych počkala. Myslím, že není moc dobré ho do toho tlačit. Mě měla mamka ve 22, táta ve 25, mamka chtěla hodně a taťka byl možná spíš tak trochu dotlačen a taky podle mě to ovlivnilo náš vztah, mám samozřejmě oba dva ráda úplně stejně, ale mamka je mi tak nějak bližší než táta a myslím, že táta tehdy ještě dítě nechtěl. Za to když se narodila před 6ti lety sestřenice, byl z ní celkem unešený každý to má jinak no. Mně je 19 a příteli 23, on by asi rád, abychom měli dítě do 5ti let, alespoň to tak vypadá, já jdu ale studovat a dalších 6 let to na dítě nevidím, ale ukáže čas myslím, že ani jeden z páru by neměl být nucen.

Reaguji na Thami: JÉ tak to vám přeji,,No právě si říkám nebud hrr nejlepší bybylo taky tak ve 26,27 letech

Reaguji na Hanculinka: ... mi příjde, že takovou dobu nevydržím ani s ním?

Na každém šprochu pravdy trochu.

Já myslím, že to odpovídá za vše, raději si počkej až budeš mít v životě větší jistotu ty sama, než přivedeš na svět dítě jen tak pro chvilkový pocit Neodneseš to ani tak ty, jak to dítě potom. Nemyslím to určitě zle, sama zažívám něco podobného, ale zatím nemám ani těch 95 natož 100 % Což už jste probrali, a také souhlasím s tím, že to musíte chtít hlavně oba. Přečti si nějaké články, knížky co by tě eventuelně čekalo Dítě musí přijít tak nějak samo, nenuceně (myslím ta myšlenka, pro oba)

Tak pokud máš takovouhle představu, tak proč by sis měla pořizovat s takovým člověkem dítě?

A "vychechtanej" smajlík to opravdu nezachrání.

Jinak tvůj pravopis...

Určitě na partnera netlač,to by se Ti mohlo jen vymstít.
Jinak Ti přidám moji zkušenost-ikdyž zcela opačnou, než máš Ty, ale ukážu na tom, jak je důležitý se ve věcech jako je dítě, shodnout s partnerem.
Tak tedy-já děti nechtěla, mů nynější partner už dítě má, a další nechtěl, ano kdyby se stala"nehoda", tak si mimčo necháme ale rozhodně, jsme ho neplánovali. Pak jsem byla nemocná, v důsledku čehož nemůžu mít děto vůbec. Partner mezitím trošku zestárnul, zvyknul si, že jsme jen spolu, nejsme "omezováni" péčí o dítě atd. a dítě by už stejně nechtěl.
Ono to sem moc nepatří, jen Ti chci ukázat, že je důležitý shodnout se na tom, kdy, nebo jestli vůbec. Snad jsem to napsala správně
Každopádně, hodně štěstí v rozhodování.
Jo a určitě neudělej to, co moje dvě známé-chtěly mimi a jejich partneři ještě ne, tak milé dívčiny vysadily HA a pak se naoko hrozně divily, že jsou těhotné. Tohle je podraz nejtvrdšího kalibru.

Reaguji na aksile2aksile: V žádném případě ho do dítěte nechci nutit,něříkám že si chci hned do týdne udělat dítě a že bych vysadila HA bez toho aby o tom byl přítel informován. To bych v životě neudělala! A pro Ostatní toto téma bylo založeno ve smyslu že se často přistihnu že myslím na to že by se mi líbilo už být matkou, ale rozhodně né,že chci ted hned dítě a že do toho nikoho nutím a navíc že s ním nechci být dalších 5.let!To ´měla být sranda,!je mi líto že většina mi sem píšete že pokud s ním nvydržím pět let a chci s ním mít dítě tak jsem padlá na hlavu!

Reaguji na Hanculinka: Nic takového jsem nepsala-jako, že jsi padlá na hlavu. Já pochopila, jak to myslíš
Jen jsem Ti dala příklad svůj, a z mého okolí.
Jinak ano, znám i holky co měly mimino v Tvém věku-plánovaně a jsou šťastné. Ale i takové, co už jsou rozvedené.
Myslím, že to není o věku, ale o těch dvou lidech, kteří se k něčemu takovému společně rozhodnou. Každopádně je to zodpovědný a obdivuhodný krok,přiznám sse, že ikdybych mohla tak, do toho nejdu
Takže všem maminkám, i těm nastávájící patří můj obdiv

Mně je 25, dítě určitě v plánu je, domluvili jsme se, že se nejdřív vezmem Nehodlám být svobodná matka

Já bych ještě chvíli vydržela...pravděpodobně se Ti "jen" začaly ozývat biologický hodiny a mateřský pudy, ve 22ti to není neobvyklý, hormony mlátěj s náma všema. Neuraž se, ale za rok to můžeš cítit úplně jinak - můžete s přítelem podlehnout cestování, nějakému koníčku... Jestli on říká 5let, můžete se za 2,3roky potkat v názoru, že už je ta doba... Já měla první ve 24, neplánovaný, druhý čekám teď, v 27. Mám odpařeno, nezávazně odsexováno, odblbnuto a s trochou drzosti si troufám tvrdit, že i v palici už to mam docela porovnaný... U každýho je to jiný, přijde to v jinou dobu. Ale je to natolik velká změna, že se vyplatí neriskovat a počkat, až budete připravení oba aspoň trochu...

Mě je taky 22 a absolutně si nedovedu představit, že bych měla mít dítě. I v případě nečekaného otěhotnění jsem přesvědčená, že bych šla na potrat. Sama se ještě cítím být tak trochu dítětem, s přítelem bydlíme asi 4 měsíce, nepracuji, studuji, jsem prakticky zcela závislá na rodičích. Pokud ty ale třeba už pracuješ, tak to můžeš cítit jinak. Ale stejně si to nedovedu představit, mít dítě takhle brzy. Když vidím nějaké mimčo, tak se rozplývám atak, ale domů bych ho nafurt zatím rozhodně nechtěla

Jsem snad jediná, kdo pochopil, že tohle myslela v legraci?

Jinak pokud oba vyděláváte, máte vlastní bydlení, tak mi nepřide dítě jako nerozum. Druhá věc je, že byste se měli na dítěti shodnout oba.