Mít miminko ve 22 letech či později?

Nečetla jsem úplně všechny příspěvky které tu jsou,ale dovolila bych si napsat svou zkušenost.Je mi 24 let a mám roční holčičku,bydlím s přítelem kterému je 32.Na jaře spolu budeme 4 roky.Když jsme se poznali,nebyla jsem vůbec zamilovaná,spíše naopak,ale přesto jsem vztah neukončila,vzhledem k tomu že jsem přišla za prací do jiného města a nechtěla jsem být na ubytovně k přítelovi jsem se prakticky hned nastěhovala.Od začátku jsme si kdovíjak nerozuměli,a to ani v sexu,ale pak se to zlepšilo a já jsem měla dojem že ho miluji a chci s ním být,ale asi jsem doplatila na to že jsem na začátku nedala na svou intuici,jsme jako olej a voda,žijeme spolu ale vlastně vedle sebe.V té době kdy to mezi námi bylo hezké,jsem byla přesvědčená že on je ten se kterým chci mít dítě,šla jsem do toho,přítel neprotestoval,on si navíc rodinu přál už dlouho.Skoro po roce snažení jsem otěhotněla,v době,kdy jsem byla od přítele rozhodnutá odejít,2 měsíce jsem probrečela,pak se to mezi námi zase zlepšilo a já byla ráda že to tak dopadlo.Teď jsme ve fázi kdy spolu sexuálně nežijeme vůbec,a to trvá téměř rok,stále zvažuji rozchod,kvůli malé mám z toho strach,ve svém rozhodnutí jsem se unáhlila a teď za to pykám,přítele nenávidím,topím se v depresích.Za mě,je jedno kolik je ti let,ale je důležité být si jistá svým citem k partnerovi,zvážit jak se k sobě chováte v těžkých chvílích,jestli při sobě stojíte,jestli jste si oporou a jestli jste na takový závazek připraveni jako pár,ne jako jeden.Pokud přítel dítě zatím nechce,může to nakonec dopadnout tak,že bude z dítěte nadšený a udělá pro vás vše a nebo taky ne,bude vám to dávat za vinu.Sama jsem byla zaskočená jak moc vám dítě změní život.

Znám maminu, která má dítě ve 22 a je šťastná a spokojená. Budete si věkově blíž. Vše má své pro a proti. Já sama jsem třeba počkala déle a zase už mám věci srovnanější v hlavě, ale zase nejsem tolik intuitivní. Každopádně jestli máš partnera, se kterým ani nevíš, jestli chceš být, tak do toho nechoď... času dost

děkuju moc hezky napsané ...

Já osobně nechci být stará matka. Líbí se mi mladší maminky. Když se dívám kolem sebe kolikrát bych řekla, že ty největší deprese z dítěte mají ty starší než ty mladší co do toho prostě šli. Zábava? Díte odroste a když jsou babičky, tak se čas na sebe najde úplně v pohodě. Pokud někdo nechce za zábavou co nejdříve po porodu Moje sestřenice měla dítě v 17ti. S přítelem jí to nevyšlo, ale má kluka. Ten půjde do školy a ona? Jo řekne, že si mohla ještě počkat, ale vlastně neví na co, že on je to nejlepší co jí v životě potkalo..Když se tak nad tím zamýšlím. Nechápu k čemu se to mateřství tak odkládá. Každý si dodělá vysokou. Stejně většina nedosáhne žádné extra velké kariéry a pak už je to kolikrát jen o utahování opasků a nikdo nechce měnit své zaběhnuté zvyky kvůli dítěti. Mluvím jen ze zkušenosti svých kamarádek, které už to dítě po 30ce ani nechtějí. Moc nad tím přemýšlí a vlastně mají chlapů plné zuby

A co se týče zakladatelky, tak pokud nevíš jestli by sis s nim představila rodinu a společný život, tak do toho jen kvůli tomu pudu nechoď..

No to sice ne, ale kdybych si ho pořídila v 18,19,20ti..., tak mi zbývá co? Buď zůstat na krku rodičům a nebo se nastěhovat k chlapovi, s tím, že ten nás bude život. Takže mi bude třeba 21-24, jenom maturita, žádná praxe a dítě v lepším případě aspoň ve školce, babičky předpokládám ještě samy dlouho v pracovním procesu. S tímhle si chceš dneska hledat práci? Do toho dálkově dodělávat vysokou, když se zadaří - o denním studiu ani nepřemýšlím, to bych do toho musela vletět s hodně štědrým pracháčem.
Tak asi proto .

Takhle mi ještě ani netáhne na 30, vydělám si sama docela solidní peníze, mám x let praxe + různé certifikáty v prosperujícím oboru, bydlím si ve svém (takže mi nehrozí, že se na mě chlap vykašle a skončím s igelitkou zase u maminky, jako některé v mém okolí), nějakou rezervu, relativně pocestováno atd. Takže kdybych teď měla chlapa co by dítě chtěl a nebyl zrovna na pracáku, mohla bych do toho směle jít a s vědomím, že se mám po mateřské kam vrátit. Biologické hodiny zatím zarytě mlčí, takže to neřeším, ale kdyby mi někdo řekl, že jsem do toho měla jít už v těch řekněme 20ti, asi se mu vysměju .