Po letech vztahu mne okouzlil někdo jiný

white orchid
jak dlouho jste spolu? A není ten druhý náhodou tvým kolegou?

Jsme spolu již 6 let a z toho 2 roky žijeme ve společné domácnosti...

Ne ne, není. Je jednatelem úplně jiné firmy, jen mají kancelář na společné chodbě s námi...

Podobné téma: Zatím zkušenost jen s prvním partnerem

tak dva roky ve společné domácnosti je málo. to jste se okoukali brzy..já si myslím, že když spolu lidé chodí ale nebydlí, tak se tolik nepoznají vnitřně. je to jinačí, ve stejné domácnosti se toho tolik prozradí
záleží na tom, zda jsi ochotna svůj dosavadní život zahodit.nebo si prostě sednout se současným přítelem a promluvit si, popřípadě dělat něco pro záchranu. Třeba různá překvápka, pozvání a tak..

Tak to mne podle názvu nenapadlo, že bude téma tak podobné... Omlouvám se tedy za založení nového...

white orchid
měla jsem to nachlup stejně, jen ten kluk byl mladší než můj. Hlavně to vyřeš dřív než se zamiluješ. Buď to utni a nebo se hned rozejdi s tvojím, jinak dopadneš blbě jako já.

Jako bych to psala já.My jsme se s mím novým "objevem" dopracovali i ke dvoum pusám
přítel něco tuší,ale místo abych si dávala bacha,furt mě to za NIM táhne...

white orchid
Nic se neděje, jenom, že tam můžete najít další názory a postřehy. A mám pocit, že takových je tu ještě víc. Zdá se to být nějaké rozšířené.

tak s tím souhlasím ,kdybyste spolu žili šest let, je to něco jiného, na kolegyni přišla krize po pěti letech, měla pocit, že ten klučina z vedlejší kanceláře je lepší, začala se s ním scházet (a nejen scházet), přítel jí řekl, ať se okamžitě odstěhuje, ona si jela pro věci a najednou si uvědomili, že je to kravina, vrátili se k sobě a co na to ona dnes? Prý by si za to nejradši nafackovala, prý byla kravina, že přišla první krize, ona se zalekla a řešila to nevěrou. Že to byla blbost, kterou by už neudělala. Podle mě se vztah musí opečovávat, jak psala dzivetka, nějaká překvápka, pozornosti, maličkosti atd by měli být součástí vztahu. U těch mých předchozích to tak nebylo a po čase mě to přestalo bavit. S nynějším to tak funguje a nemáme žádný problém. white orchid zkus uděalt první krok a snaž se vztah nějak okořenit, nápadů tu najdeš víc než dost

Tohle už máme myslím za sebou. Vždy se něco řešilo, náprava trvala max. týden a poté bylo vše zase ve starých kolejích. Poslední dobou mě to tak nějak přestává bavit, jsem otrávená a tak. Je to nuda. Dříve jsem byla spokojená, ale teď mě nebaví trávit každý den úplně stejně, nic nového nepodnikat..., také je v tom zamotaná trochu momentální finanční situace, která už ale vzhledem k dosavadní nezaměstnanosti přítele trvá déle...

white orchid
pokud už takhle dopředu víš, že to nemá smysl, tak jdi od toho a v klidu se rozejděte...

tak já ti to popíšu jinak nevím kolik ti je, ale já jsem taky celkem mladá. přítel je můj první kluk, ale chápu, že se ten vztah vždy dostane do fáze, kdy je to nuda. taky jsem často utahaná z práce, naštvaná na stereotyp a tak..ale nenechám se tím otrávit. mám toho človíčka moc ráda a dělá pro mě hodně věcí. takže pokud ty tvrdíš, moc ho miluju, ale jsem z toho vztahu otrávená, tak to znamená, že se snažit už nechceš a myslíš, že to jiný partner vyřeší. jenže vždy to bude po chvíli stereotyp..není jiný recept..prostě si užívat lásky a vážit si toho člověka. ani po x letech společnýho žití toho člověka neznáš na 100%.
furt se dá překvapovat.takže napsat že tohle máte za sebou je trochu divný. prostě tě láká hodit to za hlavu a jít za tím druhým. jenže co když to nevyjde a budeš se chtít vrátit? by tě musel přítel hoooodně milovat aby ti odpustil žes ho prostě odkopla páč si potkala lepší zboží..to ti bude hrozit pokaždé az se začneš nudit..zkus se zamyslet zda je to to nej řešení nebo něco začít pro ten vztah dělat třeba i si promluvit. nenapadlo tě že může být nespokojený i přítel a cítit z tebe změnu nálad a citů??

Nevím, zda bych dokázala podvádět přítele. Kdyby došlo na něco víc než na flirtování, což by došlo opravdu jen v případě, že by ta touha byla hooodně silná, tak bych dosavadní vztah asi ukončila... Nejsem ten typ, neměla bych svědomí...

Tak alespoň člověk ví, že v tom není sám, že...?

Právě... U nás nejsou... Každý den stejný - ráno vstanu, jdu do práce, večer přijdu domů, pustíme si film. Každý víkend to samé. Poslední půlrok nic nepodnikáme, protože přítel je bez peněz a ode mě prý, abych to platila sama, nechce... Já myslím, že kdyby chtěl, tak sem tam chodí na nějakou brigádu..., ale to málo, co si na nich vydělá, utratí za hlouposti...

Ach ju, já už se snažila..., a to víckrát. Min. rok jsme měli velkou krizi, ze které jsme teda jakžtakž vylezli... Teď už na to nějak nemám energii... Nebo ji nechci vynakládat...(?)

Jenomže já se toho tolik bojím! Jsem s ním od školy, všechno poprvé s ním, mám ho hrozně ráda... Bojím se, jestli bych bez něho vůbec mohla existovat... A úplně nejvíc se bojím toho, jak bych mu případným rozchodem ublížila...