Po letech vztahu mne okouzlil někdo jiný

napsala jsi to přesně, mám pocit, že už na to nemáš ani chuť, ani sílu, ale nechce si ti najednou říct a dost, je konec. Jedině mu to řekni narovinu, navrhni, že se budete snažit oba dva, ale pokud to oba vnímáte tak, že už tu záchranu máte za sebou a teď se vám do ní ani jednomu znova nechce (z tvé strany to tak podle mě je), tak fakt jděte od sebe. Pokud jste spolu jen ze zvyku, je to špatně a raději hledej dál, co byste dělali za dalších pět let? Hlavně se neboj, že zůstaneš sama...Jinak se ztotožňuju s tím, co psala dzivetka

Můj přítel už jednou ve vztahu nespokojený byl. Byla jsem tehdy v dost velké osobní krizi a doma jsem asi něco zanedbala. Řešil to líbáním a smskováním (ničím větším snad ne, ale stoprocentně to nevím...) s jinou ženou... To bylo právě vyvrcholení té loňské krize, kterou jsem tu zmiňovala...

white orchid
Myslím, že je to u tebe opačně. Nejprve se něco probudilo s tvým kolegou a pak si zjistila, že tě ten tvůj tolik nevzrušuje...

tak to jsi přesně vystihla mé momentální citové rozpoložení... Teď je právě otázkou, zda je to rozpoložení opravdu pouze momentální, nebo zda by to už bylo takhle pořád... Ale už jen to, že koukám po někom jiném, je pro mě dost velké znamení toho, že je u mě něco "jinak"...

Tak to si právě nedovedu představit. Ale asi jsem pořád tak nějak doufala, že se něco změní..., ale čím déle to trvá a nic, tak tím víc je mi nanic, no...

white orchid
a jak se k tomu staví on? Vnímá něco, nějakou změnu?

No, tak kdybych se jen spoléhala na to, co podnikneme s přítelem, tak bych byla za nějaký čas taky otrávená. Nejste přeci siamská dvojčata, aby jste byli závislí jeden na druhým, nemůžeš čekat od přítele, že se bude starat o tvou zábavu...takhle můžeš vystřídat nespočet vztahů a vždycky tě to přestane bavit. Choď třeba večer, dvakrát v týdnu na cvičení, na kurz malování, nebo co já vím, co by tě bavilo. Potom bude občasný večerní film příjemné zpestření a ne stereotyp. No a kdo říká, že víkendy musí být drahé, co se třeba jen tak projít, sednout do vlaku a jet pár kilometrů dál, jet se někam k rybníku vykoupat, udělat si túru k nějaké zřícenině? Je léto, dá se dělat tolik věcí. A pamatuj, vztah si tvoří ti dva a jaký si to uděláš, takový to máš . A třetí do vztahu nepatří

Ne, tak to opravdu není, to vím zcela jistě. Pokud by bylo doma vše ok, na jiného bych se ani nepodívala... Ostatně tak jsem to dělala celých 6 let..., tak si říkám, že nějaký důvod k tomu mít musím..., že to není jen tak samo od sebe zničeho nic...

Naprosto souhlasím. Taky si myslím, že nejhorší ze všeho je - láska ze soucitu.

V tom s tebou samozřejmě souhlasím. Já se o svoji zábavu samozřejmě umím postarat sama... Ale většinou je to pak právě bez něho, což mě jakoby dost mrzí... Nevím, zda by byl vztah, ve kterém bysme se viděli vždy jen večer před usnutím, něčím dobrým... Naše společné činnosti se prostě smrskly jen na posedávání v hospodách s jeho (no, teď už samozřejmě i mými) přáteli, sledování dvdček a max. právě teď v létě sem tam chodíme k vodě. Ale to je vše... Nepamatuju se, kdy bysme třeba byli spolu v restauraci sami nebo šli na večeři, nebo podnikali různé výlety, třeba zoo, hrady, zámky..., vždyť je tak hezky... On to právě omlouvá momentálním nedostatkem financí, ale já vím, že kdyby brzdil v cigárech a hospodě, že by si to dovolit mohl. Přijde mi, že je spíše hodně pohodlný a asi maličko líný... A to ho nepomlouvám a nemyslím to nijak zle, ale je takový

Nevím, zda bych dokázala podvádět přítele. Kdyby došlo na něco víc než na flirtování, což by došlo opravdu jen v případě, že by ta touha byla hooodně silná, tak bych dosavadní vztah asi ukončila... Nejsem ten typ, neměla bych svědomí...

jo to jsem si taky říkala, bylajsem vzor věrnosti a proto jsme si jen psali a vídali se ve škole..jenže časem jsem v tom byla namočená víc a víc a pak už mi bylo všechno jedno (dřív bych ti řekla, že já bych tohle neudělala dokonce na stužkováku jsem byla předváděná jako Věernost...sama jsem se za sebe styděla (pač v té době jsem věrná ještě byla,ale už jsem byla pěkně poblázněná).

No, tak to je pak jasný, že když přijde hrozně moc aktivní a činorodý člověk, že po něm pokouknu, co? To mě tak napadlo, když si to po sobě přečítám...

Trošku cítím, že přibývá lhostejnosti...

chápu tě. mám to také vše stejné jako ty, myslím ty začátky.
no ono tě právě možná přitahuje to, že jsi nečekala že někoho potkáš. byla jsi nespokojená a najednou se objevil někdo kdo se na tebe dívá, kdo o tebe má zájem. píšeš že je lehce starší než ty, takže zřejmě má zkušenosti.
o penězích to není to ti můžu říct.
můj začátek vztahu s přítelem taky nebyl ukázkový. odmaturovala a šla na brigádu do prahy. bydlele u tety, poznali jsme se s přítelem. a teta si k sobě dala přítele. no pokud bysme se neuskrovnili a nebydleli spolu museli bysme se rozejít.nejsem taky z prahy. ale bydlela jsem načerno s ním a jedním klukem na ubytovně skoro 3měsíce. přítel nebyl zvyklý podřizovat se někomu ve svýcho potřebách. pracoval a já hledala práci. celý den na pokoji. chodil pít a užívat si v hospodách s kámoši. vyvrcholením bylo že sem kámošila s jeho kámošema a oni mi práskli že me v baru podvádí. jen se tedy líbal no dala jsem mu facana málem to sním seklo, promluvili si a od tý doby je zlatej. přestěhovali jsme se jinam do prahy a je o něčem jiným ted je to zlatej kluk. jenže si měsíc po začátku našeho vztahu vzal půjčku a platí to ...letos to končí..po dvou letech..to není nic moc když platíš něco z čeho si nic neměl. jak jsme byli spolu a já měla pak práci tak sem si blbka taky půjčila a platíme. dej k tomu nájem a jsme kolikrát v minusu. nemáme na to chodit se bavit. ale co, tak máme třeba denně jen chleba s máslem ale sem tam jdem do kina. na prochajdu se psíkem, nebo na dětský hřiště. koupili jsme si puzzle a skládáme..prostě děláme rádi věci spolu, bohužel nemáme tady už kámoše, tamti vzali kramle..a překvapení? co mu někdy doma hezky uklidit, třeba uvařit a krásně prostřít a na sebe hodit něco moooc sexy, třeba sexy prádlo a svést ho? nebo jindy ho překvapit poukazem někam..že se nechce nechat zvát..a proč? mu prostě řekni že chceš být v rovnoprávném vztahu ne?mi dáváme peníze na hromadu a po zaplacení poplatků se rozdělíme. jeden nemá druhý mu dá ze svýho..prostě pohoda..ne se prosit..

taky to mám tak, nikdy mi nestačilo vidět se dvakrát týdně dvě hoďky. Občas jsem si někam zašla sama, s kamarádkou, kino, káva, nákupy, ale vždy jsem se snažila, abychom trávili co nejvíc času spolu a přijde mi to logické. Dnes chodíme vždy spolu a pokud přítel řekne hele za týden mám sraz s tím a tím, pojď s námi, tak já buď jdu a nebo pokud toho dotyčného nemusím nebo se to nehodí (jako třeba třídní srazy), domluvím si něco jiného. Ale jinak fakt spolu, ať už je to cokoliv. Chceme být spolu, pokud jeden z nás má v plánu něco jiného, vždy se domluvíme, poradíme a zařídíme se tak, aby to nevadilo ani jednomu. Ale jsme spolu rádi a ani jeden nevyhledává situace, kdy by se měl jít bavit sám

white orchid
Ve vztazích nemáš nikdy jistotu, že ten další bude lepší, než ten předcházející, tedy mluvím o vztazích plus mínus "normálních", to jest že tam nejsou třeba drogy nebo domácí násilí nebo nějaká deviace. Jak čtu Tvoje příspěvky, vypadá to na "normální" unavený vztah, který navíc trpí i tím, že partner je bez práce a tak nějak vůbec ztrácí v Tvých očích glanc. Na druhou stranu je tu společná minulost, zkušenosti a prožitky. Musíš si to nějak dát na misky vah a porovnat, pochopit, jak to uvnitř máš.