Rozchod - vaše příběhy, rady jak přežít

Já jsem tady myslim už psala, že jsem se z rozchodu dostávala děsně dlouho a teď si za to nadávám. Pokud se ti opravdu neozývá, tak bych být tebou si raději přestala dělat naděje.. ať je to jak je to, tim, že budeš doma smutně doufat nic nezměníš, tak radši přijmi tu horší variantu, že je to definitivní. Pokud k sobě patříte, tak se k tobě vrátí, i když na něj nebudeš čekat a doufat v to. Je mi jasné, že pokud on to zcela neukončil s pádným důvodem, tak se to tobě bude přijímat hůř, ale pujde to. Čím dřív ten rozchod akceptuješ, tím dřív se tvoje situace zlepší. Ať s ním, nebo s někým novým.

já vím že truchlit nemá žádný význam a nečekala jsem že to tak začnu brát že pokud k sobě patříme tak spolu budeme.každopádně tohle hnusné období vůbec nikomu nepřeji a taky aby se tak nějaký chlap zachoval k jiné ženské jako ten můj ke mě rozchod skoro bez důvodu a po sms.pět let nejde smazat v sms.

Se mnou se rozešel kluk po sms po třech letech, ale teda to byla první láska a byli jsme mnohem mladší než vy. Možná měl strach, že osobně by to nezvládl. Jsou takoví kluci. Měl strach, že bys ho přemluvila a to už nechtěl.

no mě je 25 a robertovi 29 a na to kolik má roků tak mě to dorazilo na kolena.víš je strašný maminkáč myslím si že to neudělal jen tak prostě mě na tom hodně věcí nesedí ale to se ted bohužel nijak nedozvím.ted už jen bud anebo.je to smutné takové chování a citím že mu to dojde a snad dřív než bude pozdě.

Janice, věř mi, že tě chápu, a stejně tak chápu, že nechceš přjmout ani cizí názory o tom, že bys měla přestat doufat. Ale já takhle zažila roky a nikomu jinýmu bych to nepřála, to neni život, ale utrpení.
Zkus si říct, že prostě se stalo to, že tě přestal milovat, když budeš znát důvod proč, tak to nic nezmění. Poděkuj za ty roky s ním strávené, třeba mu to i napiš, zavolej. Že ho pořád miluješ, ale že chápeš, že on to tak necítí, a tak jsi se rozhodla jít dál a chceš, aby věděl, že jsi s ním byla ráda. Tečka, pak ho už nekontaktuj, a sama v sobě si to uzavři.

já vím máš pravdu ale je to ještě moc čerstvé a vím že to bude ještě moc dlouho trvat.zatím sem nepoznala nic horšíhho i když vím že je plno horších věcí.ach jo je tu hrůza a děs

ano je stokrát horších věcí to ano ale proo mě momentálně tohle...proč to máme v životě tak těžké?zase musíme být silné jen my...

janice0071
Už se v tom taky plácám více jak 2 měsíce. Vždycky si myslím, že jsem z toho venku, ale pak se stane něco a jsem znovu na začátku a znovu se v tom plácám a plácám... Naposledy to bylo to, že jsem ho v pátek viděla po více jak 2 měsících a koukal na mě jak na svatý obrázek... Jo a důvod rozchodu? Po 3 letech se vrátil k bejvalce...

Holky, bohužel má zkušenost je nepřenositelná. Nemůžu vám správně sdělit ani to utrpení, ani to jak z toho ven. Jediné co vám můžu poradit je takovej "domácí úkol". Každá si dneska večer prostě představte, že jste nahlídly do budoucna a víte, že on se nevrátí. Prožijte si to, pobrečte si a zkuste se s tím smířit. Vezměte to jako hotovku.

Není to tak, že bych vám nepřála, aby se k vám vrátili, ale věřte mi, že pokud k sobě patříte, tak se vrátí, i když v to nebudete už doufat. Teď jste stejně naladěné na takovou vibraci, že je v podstatě odháníte.

No, a nebo si jako já uvědomíte, že prostě jde žít bez něj a vlastně velmi dobře.

KACI01 Po třech letech?tak to je tedy síla to ti povím.Já vím že se s tím smířím sice to bude trvat ale půjde to.Nevím co bude za měsíc za dva...Já si pořád říkám že to co mě udělal po pěti letech rozejít se po sms je hajzlovství ale nepomáhá to chce to bohužel jen čas.

Holky, já to tady snad nebudu číst, úplně trpím s váma, a je mi líto, že vám nemůžu pomoct

Čas to chce, časem se bude vzpomínat už jen na to hezké ...

janice0071
Skoro 2 roky jsme byli spolu a to jsem ještě jak idiot na něho čekala, protože rok byl v Německu a po 2 měsících co se vrátil mě poslal do háje. Předcházeli tomu neskutečné lži, mě řekl, že už to není jako dřív. To s tou bejvalkou jsem se dozvěděla až zpětně... Taky mi nebyl schopný říct pravdu do očí i když jsem se ho na to 100x ptala jestli je to kvůli ní. Zatvrzele říkal, že ne...

Rozchod po SMS je neskutečný srabáctví a kord po 5 letech. Jako kdybysme jim ani nestáli za to říct nám to do očí... Ti chlapi jsou opravdu neskuteční

u mě to bylo divné hádaly jsme se normálně většinou kvůli jeho matce srala se do nás bývala jsem u nich přes víkendy a v pátek jsem k nim měla přijet ale došlo k nedorozumění pohádaly se po telefonu několikrát mě napsal at mu to napíšuu normálně že pro mě přijede ale já jak sem byla v afektu tak sem to pořád přehlížela a jela si to svoje měla sem zdravotní problémy nervy z práce a to k tomu všemu přidalo no a on že konec že u něho to už přeteklo a v sobotu mě dovezl jeho švagr věci.14dní nereagoval na žádné sms psala sem mu at mě napíše že už mě nemiluje že to pochopím že pokud je za tím někdo druhý že se s tím nějak smířím a on mě po 3 týdnech odepsal že to není kvůli něčemu a nikomu ani kvůli hádce že bych se sním třeba dřív nebo pozdéji rozešla já a že to už bohužel dlouho neklapalo a tím to haslo.je to ted 27 dní.strašně vysí na svoji matce a na sestře které je 34 a bez maminky neudělá ani krok a to má manžela a bydlí defakto na jejich zahradě akorát v jiném baráku.takže nátlak z jejich strany tam byl na sto procent.kamárady měl jen když něco potřebovaly a ti určitě se mě nijak nezastaly.takže absolutně nechápu co se tam stalo.neumí se přetvařovat ty sms ještě ten den jak se na mě těší a 100 telefonátů denně co dělám ským a on že byl tam a kde a ským a že se koupe chápete....jsem z toho špatná

Ahojky holky, dozvěděla jsem se o této stránce od kamarádky, a postupně četla Vaše příběhy. Rozhodla jsem se Vám napsat i můj, zatím nevyřešený
příběh. S přítelem jsme spolu 9. rok, z toho rok a půl spolu žijeme. Celý vztah se vyvíjel velmi slibně, byla to láska, jako trám, pak přišli ňáke
neschody, a za těch devět let jsme se stihli dvakrát rozejít, sice v celku na 1 měsíc, ale oba jsme věděli, že se k sobe vrátíme. Vzájemmně jsme se
přitahovali. Vše jsme tedy ustáli, a společně začali budovat naše hnízděčko lásky.No po roce a půl musím říct, že to začalo skřípat, dohadujeme se
o absolutních blbostech,až to vyústí v hádku ,jako prase. Dnes to bylo pododné, dokonce sdělil kamarádovi, že se budu stěhovat, a v pohodě si odešel.
Už jsem to od něj slyšela, že můžu jít, ale myslím si, že doufá v to, že neodejdu. Ale proč to kurňa říka? Nebo já nechápu co po mě chce. Jsem z toho smutná, smutním a přemýšlím,
jak by asi bylo bez něj. Jsem dost citlivá,a bojím se toho, že to nezvládnu. Miluju ho opravdu hodně, myslím,že on i mě.Ale to slovíčko řeknu , ****
si na hlavu nenechám. Tak co myslíte? mám na to hodit bobek, a vrátit se zpět k rodičům?

DUFFY22 Já si myslím že když se odstěhuješ k rodičům a nebudete se nějakou dobu kontaktovat ani vidět tak sami přijdete na to jestli se opravdu milujete a záleží vám na sobě.Já jsem od přitele měsíc a je to pro mě šílené ale vím a citím to že pokud spolu máme být tak spolu budeme a bud nás to oba ještě víc posilní nebo ne.Už jsem smířená ze vším i když to moc bolí.Každopádně jsem se objednala i ke kartářce...