Rozchod - vaše příběhy, rady jak přežít

To máš asi pravdu, já bohužel tam, kde jsme si domeček pořídili mám spoustu přátel a právě tím, že jsme se rozešli, jsem o ně vlastně přišla. Scházeli jsme se tam s dětma, dělali pro ně akce atd. O to jsme najednou s malou přišly a jsme teď taky uvězněný, ale zase ve městě, přesně tak, jak to píšeš, opravdu jako vězni. Nikoho tu nemáme, nemáme kam jít a tak. Je to peklo! Co tady můžu s dítětem dělat. Jsme zavřené ve 2+1 a v létě...no to je úplná katastrofa. A jet za kámoškou, která bydlí na té vesnici kousek od mého ex...to bych asi neunesla...navíc bych se hned dozvěděla novinky a třeba ho i viděla s ...

Přemýšlíš dost negativně, na tohle vůbec nemysli!

Milísek
Jj, to máš pravdu, vždyť to mu taky na mě vadilo. Zkoušela jsem to už tolikrát změnit, ale vždycky se najde něco, co mi zase srazí a už je to ve mně tak hluboko zakořeněný, že to sama těžko zvládnu, ale pak se nemůžu divit, že mi opustil...a taky se asi ani nedivím...mám to snad vrozený a navíc jinej vzor jsem v dětství neměla, tak se to na mě takhle podepsalo...

Katti
Naopak, klidně tam jeď a hoď se dogala, ať vidí, o co trouba přišel! Hlavně to chce, až ho potkáš, narovnat záda, zvednout hlavu a tvářit se suveréně.

Katti
A proč bydlíš s malou v bytě. Píšeš, že jste si pořídili domeček, proč jsi nezůstala v něm s malou ty?

ivik1
To je složité, jedna věc je to, že domek je rozestavěný, byl to starší domek, který jsme začali rekonstruovat. A hypotéku si bral on na sebe. Automaticky zůstal on tam. Taky bych byla radši v domku, ale v téhle situaci to nešlo jinak vyřešit .

A proč ji nepozveš třeba na víkend k sobě?

Katti
Tak jsem si pročetla Tvůj příběh od začátku a kurník šuplík začínám si myslet, že nejhorší jsou "slušný" chlapy, který ženskou nebijou, jsou k ní jakž takž slušný, ale když příjde na věc, tak zmizej bez výčitek.
Ba né holka, to není slušnej chlap, ale pořádnej gauner! Hra s citama druhýho, je odporná hra, řadící se k domácímu násilí a podobným šílenostem a po takovým chlapovi ať se klidně slehne zem. Ten, kdo v životě neumí převzít zodpovědnost, nemá právo, aby se po něm truchlilo.
Já se v jednadvaceti rozešla s fakt krásným klukem, respektive, on se rozešel se mnou. Vyhubla jsem tenkrát na kost a myslela jsem, že pro mě život skončil.
A vidíš, v osmadvaceti jsem se vdala, za ještě krásnějšího mužskýho, jenomže k tomu zodpovědnýho a zkrátka super člověka.
Poznámka: Ten první kluk je čtyřikrát rozvedenej, je stále bez peněz a jde to s ním tak nějak z kopce.
Kdepák děvče, neházej flintu do obilí! Život máš ještě celičkej před sebou a nikdy nevíš, co Tě v něm hezkýho čeká, i když to třeba teď tak vůbec nevypadá.
Vem tenhle čas bez mužskýho, jako oddechový čas.
Starej se o sebe, rozmazluj se a měj se ráda. Zkoušej na tom všem najít pozitiva. Buď ráda, že máš zdravý děvčátko a pokoušej se, aby se jí tahle Tvoje životní situace zase tak moc nedotýkala a mohla prožívat, pokud možno, hezký dětství.

Romísek
Děkuju moc. Ale dneska přišla snad největší rána z tohohle.... Psala jsem tu před časem, že v době, kdy jsem ještě "jako" byli spolu, tak byl v hospodě s jednou dotyčnou paní. No, a dneska jsem s ním mluvila, že si tam pojedu pro to auto, a...on už je u ní nastěhovanej, je strašně spokojenej a šťastnej. Úplně mi to porazilo, je o 9 let straší než on a chodila ještě před měsícem s jeho kamarádem. Ptala jsem se ho na to, vím je to moje chyba, neměla jsem se ho na to vůbec ptát, taky mi řekl, že kdyby jsem se ho na to neptala, sám by mi to neřekl, aby mi neublížil. Je s ní hrozně šťastnej...To, že odešel jsem zavinila já, byla jsem na něj hnusná, taky mi pak řekl, ptala jsem se ho na to, co mu vadilo, tak to, že jsem si pořád na všechno stěžovala, pořád jsem fňukala a myslela si, že jsem na tom nejhůř na světě, tak jsen mu prostě začala lézt na nervy, vadit mu. Nemůže se mnou bejt, protože mu lezu na nervy. Nejhorší je, že má pravdu!! Je mi tak strašně, mám strašný výčitky!! Po...jsem to já. Jenže na druhou stranu, já ty problémy opravdu mám. Ona samozřejmě nic řešit nemusí, je velmi bohatá, má teď koupenej úplně novej byt v rezidenční čtvrti, nový auto, suprový rodiče a je bezdětná...takže chápu, že je happy a nic neřeší...To je tak nespravedlivý. Chtěla bych mu to přát, ale nemůžu. Je to hnus, ale závidím mu to. Jsem už úplně na dně, ty výčitky, že jsem se k němu opravdu nechovala pěkně jsou strašlivý!!

Katti, co na to říct. Ty to všechno musíš vědět nejlíp, jak to bylo, ale teď už nemá cenu se v tom hrabat, nebo Tě to zničí. Tohle prostě musíš pro sebe udělat. Máš svoji trochu negativistickou povahu, vyšla jsi z nějaké rodiny(to jsi o sobě napsala výše), a tohle všechno se sčítá a je těžké překročit svůj stín. Víš, napsala jsem Ti aby jsi se měla ráda a to zahrnuje i veselejší pohled na svět. Skus se podívat na jiné lidi, nejen sama na sebe, jak hrozný je někdy jejich život. Ne, že by Tě to mělo potěšit, ale možná si uvědomíš, že je okolo Tebe ještě nešťastnější svět, než ten Tvůj.
Ale i přesto si myslím, že někde musí být muž pro Tebe, který Tě bude milovat i s celou tvojí povahou.

Ano, já vím, a to mu právě vadilo, snažila jsem se s tím něco dělat, ale nejspíš marně. Ale ani ve snu by mi nenapadlo, že jsem na tom nejhůř na světě. Samozřejmě vím, že jsou na tom lidé 100 x hůř. To je naprosto bez diskuze. Ale tím, že jsem si třeba moc stěžovala, když se nad tím zamyslím, asi jsem chtěla docílit, aby se mi trochu víc všímal, aby mi projevil víc citu a lásky, aby mi třeba politoval, nikdy jsem to nezažila. Na to mi řekl, že tím ale nemůžu jinýho člověka trápit, v uvozovkách, že tohle nikoho nezajímá. Strašně mi to mrzí. S ní chodí pořád někde do společnosti, bere jí všude sebou, pečuje o ní. Mě moc zájmu neprojevoval, nebo jsem si to možná jen myslela, nechtěl mi ani nikam brát, a už asi chápu proč...O to to víc bolí, že cítím tu vinu za to, že to takhle dopadlo. Mám takové výčitky, že nejsem dost dobrá, jsem hrozná a nemůžu se s ní srovnávat.

To je nesmysl! Člověk si vztahy buduje nejenom pro sdílenou radost, ale taky proto, aby nebyl na problémy sám. V dobrém i ve zlém..., známe to všichni. To, jak ti to bývalý přítel podal, nevypovídá o jeho sociální inteligenci nic pěknýho.

Zkus nesrovnávat nesrovnatelný. Sama píšeš, že slečna má pohodový život, víc štěstí než Ty, výborné rodinné zázemí. Je přirozené, že takový bezproblémový vztah je pro člověka momentální nebo dočasná výhra. Ale život ani v těch nejúžasnějších soap operas není bez mraků. A pokud se na řešení problémů, které VŽDYCKY přijdou, jeden ve vztahu není ochotný podílet a dokonce se od nich dostancuje s tím, že ho vyčerpávají a obtěžují, tato nespokojenost ho dohoní vždycky.

Myslím, že jeho současné přítelkyni nemáš co závidět. Určitě si najdeš časem někoho, kdo nestáhne kalhoty a nezdrhne jak malej fracek, jakmile budeš potřebovat pomoc. Uvidíš, že bude líp!

Vláďa
Děkuju moc za podporu. Ale víš, když toho už pak je moc, toho stěžování, fňukání a negativismů, tak to by asi přestalo bavit každýho. Nemyslel to úplně tak, jak jsem výše napsala, ale nedokážu si teď vzpomenout, jak to přesně řekl, něco v tom smyslu, že už toho na něj jako bylo moc, že bych taky měla umět respektovat a vnímat toho druhého, a to má pravdu. Vím, že jsem se k němu kolikrát chovala opravdu hrozně, opravdu a strašně mi to mrzí. Ale zase mi přišlo, že on na druhou stranu nedělal nic moc, aby jsem se třeba cítila líp, ale možná jo a jen mi to bylo málo a neviděla jsem to .

Katti
Zkus si trochu pročíst diskuzi hlavně od začátku. Řekla bych, že bys tam našla věci, které jsou dost důležité. Pro uvědomění si sebe sama a tak podobně

Holky sakra mě dneska nějak vypadává internet. Ale díky Vláďo.

Přesně tak jsem to napsala než mi to spadlo. Přátelé a partneři jsou od toho, aby nás podrželi, když je nám nejhůř, a aby jsme jim mohli říct všecičko na světě.
Nemá smysl zabývat se nějakou slečnou, která je na tom líp než Ty, a uvěřit všemu, co Ti Tvůj bývalý navykládá, jenom proto, aby uklidnil své svědomí. Ne on, ale Ty jsi šťastný člověk, to si uvědom. Nebo chceš jmenovat?!
Taky věřím, tak jako Vláďa, že na Tebe čeká někdo, kdo Tě bude milovat se vším všudy, s každým Tvým trápením a se všemi problémy.
Zase mi to kurnik vypadlo, tak musím čekat až to nahoděj. Je právě 19.00 tak jsem zvědavá, kdy to pošlu. Je 19.41 tak to posílám.