Pocity nenávisti vůči partnerovi

Řekne mi to, ale myslím, že má vždycky strach z toho, co zas bude! Bože, připadám si teď uplně hrozně a začínám si to uvědomovat, proč mi vlastně všechno neříká...přesně jak píšete, protože ví, co by zase následovalo (hádky, blbé poznámky, naštvanost, nebavení se)...

No to je jasné ...

to je dobře, že si to uvědomuješ

Protože jak už bylo napsáno, to že ti řekne něco později, neznamená, že není upřímný

A akorát si tím kazíte víkend kdy jste spolu. Měla bys mu teď postupně dokazovat, že se nemusí bát ti cokoli říct, zbytečně se nerozčiluj, (když se ho zeptáš a on ti řekne pravdu, tak stejně není proč se rozčilovat, chtělas to vědět, tak ti to řekl)

Tak přesně těmito technikami jsi na nejlepší cestě ho od sebe odehnat. Konkrétně technika "nebavím se s tebou" je opravdu velmi účinná, když se chceš někoho zbavit.

Ano, přesně tak to je. A pokud by to takhle pokračovalo dál, začne ti lhát, že vůbec někde byl. to, jak píšeš, že mu přece nic nezakazuješ, ale pak jsi o víkendu naštvaná, když se to dozvíš...tak to je to nejhorší, co můžeš udělat. Už jsem to zde psala, že to znám z vlastní zkušenosti, když mi partner taky vlastně nic nezakazoval, ale pak mi to dal vyžrat svým chováním, nebavením se semnou, arogancí, že jsem se cítila opravdu tak, že jsem udělala něco hrozného. A tak se cítí i on.
Obrať si to, dělá ti tohle on? Po tom, co někam jdeš, dělá ti výslech? Možná namítneš, že ne, protože mu říkáš, kam jdeš. Ale opravdu to tak je? Hlásíš mu každé kafe? Určitě bys nechtěla, aby to, co děláš ty mu, dělal i on tobě.

A jinak, je dobrý, že si to uvědomuješ, že je to špatně.

Zkusím to, opravdu se budu snažit a doufat, že to vydržím a zase se jak puča nenaštvu! Zkusím to prostě nějak překousnout a neřešit to....Třeba teď jak v pátek přijede, jede hned na slučák se spolužáky na chatu a bude tam spat, tak budu dělat, že mi to vůůůbec nevadí!

Velmi účinná a v našem vztahu velmi častá! Už mi několikrát řekl, že se to nedá, jak se pořád jenom štvu, že si přeje, kdy se to konečně změní...

Máš pravdu! Přesně tak to je...Jinak on mi tohle nedělá, protože já si nikam sedávat s kamarády nechodím. Vlastně ani s kamarádkami, takže on nemá proč dělat nějaké scény nebo žárlit.. nedávám mu k tomu vůbec žádný důvod a to žárlivý je! Možná bych měla začat...Jinak vadí vám vůbec něco na vašich přítelích? Nikdy jste ho neviděly flirtovat s nějakou holkou nebo nestalo se opravdu nikdy nic, kdy byste žárlily, bály se, že ho ztratíte, že vás podvede?

No tak to ale začni To je právě možná to, co tě žere - že ty nikam nechodíš, ale on ano. Uvidíš, že když taky občas někam zajdeš, tak se budeš cítit mnohem líp, nebudeš neustále myslet na to, co asi teď právě dělá atd.

Maličkosti, nic, co by mě zbytečně vytáčelo

Nikdy.

Mám na starosti jiné věci, než se každý den bát o to, jestli mě náhodou přítel opustí nebo podvede, takže nad takovými věcmi opravdu nepřemýšlím

To bys měla, ať vidí, že nevisíš jen na něm.

Vadí mi, že je to flegmouš a já kolikrát cholerik. Jenže už jsem se naučila, že když se nad něčím rozčiluju, on se mi buď směje, nebo se mě nevšímá a to na mě zabírá asi nejvíc Takže ze mě se pomalu flegmatik stává taky Co se týče těch holek - už tu někdo psal, že pokud chce někdo zahnout, tak to udělá a neuhlídáš to ani když budeš vědět o jeho každém kroku. Nevím co přesně myslíš flirtováním, jakože jestli se směje s holkama, tak to se směje no, ale to neberu jako flirtování... Taky se směju s kamarády. S jednou kamarádkou máme zvyk si dávat pusu na uvítanou, takže i on, ale nevadí mi to... Jezdí často služebně do zahraničí, takže teď je třeba už týden pryč a taky přijede v pátek a jde na slučák po 20ti letech Ale mě to nevadí, já jsem s ním spokojená, občas mě nase.re, což já jeho taky, ale to je normální

Přesně, stát se to samozřejmě může, ale jak si pomůžu, když se toho budu den co den bát...

No právě... takže lepší na takové ošklivé věci vůůůbec nemyslet a žít přítomností a neříkat si, co budu dělat, kdyby mě náhodou někdy v budoucnosti podvedl...

Jo, asi bych měla začít taky trochu žít, užívat si...A máš pravdu, možná v tom bude i to, že on si chodí sednout, má spoustu kamarádů, kamarádek a nejspíš i to mi vadí, že já ne, že nemám takové možnosti a pak myslím na takové věci, podezírám ho apod...

Tak to ti závidím..
Reaguji na Endriju: Reaguji na petraparis:
A vy bydlíte s přítelem nebo zatím každý zvlášť? A chtěla bych se vás zeptat na něco, nad čím asi neuvažujete, ale myslíte, že kdyby vás přítel podvedl, řekl by vám to? Byl by k vám tak upřímný? Vím, že to nejde říct na jisto, jen mě to zajímá, co si myslíte, jak by se zachoval...

Když je v čr tak jsem u něho, mám sice klíče, ale když je pryč tak jsem u rodičů. Takže zatim tak nějak napůl, ani kolikrát nevím kde vlastně bydlím

Já se tímhle vážně nezabývám, ani nechci, je to ošklivá představa... Já fakt nevím.. brr..

Reaguji na Nattalka:
A tvůj přítel je nějak "víc na holky", že máš takový podezření? Nebo je to vážně jen v tvojí hlavě?

Bydlíme spolu

Hele, teď to bude znít fakt blbě, ale já si jsem na 99% jistá, že by mě nepodvedl. No a kdyby přece - nevím, jestli by mi to řekl, to fakt netuším...

Právěže na holky není, vím, že je to moc hodný kluk, který by mi nechtěl ublížit (snad), nemá rád podvody a myslím, že kdyby se něco stalo, řekl by mi to, protože jsme si to slíbili, že pokud se něco stane, řekneme si to, ale kdo ví...Právě pro to, že vím, že je to v mé hlavě a že ho nechci tímto ztratit, musím s tím začít něco dělat, potom bych si to nejspíš vyčítala hodně dlouho, že jsem to vlastně pokazila já tím svým hrozným chováním. Je to pro mě nepředstavitelné, že by mi ty určité věci, které mi doteď vadily, měly být najednou jedno.....

Jakto, že jsi si tak jistá? čím to je? Já si myslím, že mě by přítel taky nepodvedl, i když to člověk nemůže nikdy najisto říct, je to všechno tou mojí žárlivou povahou, chci to změnit!