Jak zdravě přibrat na váze

Izzy
Moje dcera je momentálně na váze 44kg/160cm-je jí 15let,ještě v létě měla 53kg,před vánoci 43přes vánoce 45,teď už to jdezase dolů.
Nebylo to tím,že ona by nejedla,absolvovala řadu vyšetření,gastroskopii...atd.je jí pořád špatně po každém jídle,nezvrací,ale má křeče do střev,takže motivace k jídlu je pramalá,když je vám zle i po teplém čaji.Dnes jsme byli na dalším vyšetření,doktor s námi jednal s tím,že je to určitě psychika i když zrovna tenhle doktor ji už k psychologovi poslal když ležela pod jeho dohledem v listopadu v nemocnici a závěr zněl,že je naprosto v pořádku.
Už nevíme jak dál,připadá nám,že jí tu bolest břicha nikdo nevěří,snaží se přibrat,ale vůbec to nejde,břicho má opravdu jak obrácený lavor a ty trčící kosti,to je hrůza.Dost jí štve,že přišla o prsa,má 70A,stydí se vsléknout do plavek,takže ani ve škole neabsolvuje poviné plavání
Psychika hraje opravdu hodně důležitou roly,kor když babička s dědou při každé návštěvě/3x za týden/ do ní hučí,že musí jíst a co má jíst,babička ji maže obrovský krajíce chleba a diví se,že holku přejde chuť jen to vidí.Mš je vytýkáno,že na ni nepůsobím a necpu do ní jídloJenže já nejvíc vidím jak jí je a nechci aby mi doma brečela po dvouch kosnutí do koblihy bolestí,jako to do ní nacpal tatínekVím,že to každý svým způsobem s ní myslí dobře,ale nutit ji nelze,protože tenblok je tam už tak dost velký.
Dnes doktor řekl,že on vážně nevidí,že by byla nějak závažně nemocná,všechny vyšetření i laboratoř jsou v pořádku,takže Cituji:dětské bolení bříška je v jejím věku normální!!!
Už jsem na něj vyjela,že já doma vidím,jak se mi po každém jídle kroutí v křečích,tak ať mi neříká,že ji nic není!
Vydupala jsem si vyšetření,na které mi řekl,že ho dělá jen závažně nemocným dětem,páč je hodně drahé,ale když tedy jinak nedám...

Už jsme z toho vyřízení,babičky ji pořád říká,že nezvládne školu,že se sesype--ale ona bude mít v půlce 9třídy samé jedničkya to ji nikdo nenutí aby se šrotila šlo jí to vždy samo--to píšu proto,aby někdo neměl pocit,že ji nutíme do učenía ona tím hubne!

Moc jsem ti nepomohla,ale aspoň jsem se mohla "vypovídat",tak se nezlob.
Kdyby měl někdo opravdu dobrý tip po čem se přibere,tak sem s ním.Ona hodně ujíždí na čokoládě,sladkostech,ale po nic nepřibírá..Ten nutridrink taky měla,ale nejede jí

Izzy, když jsi ráda, že jsi štíhlá, tak je vše OK.

Avi
Já jsem synům dávala vitamíny B12.Obá bývali doslova jak z koncentráku.Jeden dělal taneční kontervatoř a vypadal děsně,nemohla jsem se na něho ani dívat.Po B12 se jim váha trochu upravila.Už nevím jak se to přesně jmenovalo,je to roky.Určitě se něco podobného prodává.Do mě jako do dítěte babička lila polének,aby jsem měla chut na jídlo.Obá kluci jsou po mě a je to už znát postavou od mala,nyní jsou z nich zdatní pánové.Dcera byla více na manžela a ta už si váhu musela hlídat.Já s klukama jsme do sebe mohli ládovat co jsme chtěli a nepřibírali jsme.Myslím že se jí váha upraví.Vzpomínám si,že si syn také věčně naříkal na bolesti břicha a dělali mu všechna vyšetření a byl zdráv.

Avi, já sem v jejím věku chodila na injekce B12. Mně nepomohly, ale zkusit byste to mohly. Chodí se normálně k obvodnímu.
Jinak s tou psychikou souhlasím, je to nejdůležitější, určitě byste ji neměli nutit a trápit, ale určitě jí to můžeš připomínat. Já sama když si vzpomenu jak mně mamka často připomínala, že si mám vzít něco na jídlo, tak mě to sice trochu vadilo, ale dost mě to pomohlo, protože mě pohlídala a bez ní bych si někdy fakt třeba nevzala vůbec nic. Chce to hlídat aby jedla často, hlavně nesmí mít nikdy hlad, to je moc důležitý a nějaký čokolády a sladkosti nejsou vhodná věc na přibírání. Hlavně hodně sacharidů - tzn přílohy a tak, zkus si najít na netu co obsahuje nejvíc sacharidů a vymyslete nějakej jídelníček. Pak sou důležitý mléčný výrobky, hlavně tvaroh, vaničku denně + sýry a mlíka. A zkus jí koupit pangamin.
Je to zvláštní ty její bolesti, tak snad přijdou na to co jí je a vyřeší se to. Teď mě ještě napadlo jestli nemůže mít celiakii, dělali ji třeba fibroskopii?
Jinak prsa 70A mám taky a rozhodně to není důvod proč se stydět, ale zase je to o psychice no. Já nosím pořádně velký výstřihy a prsa vystavuju. Chce to dobrou podprsenku a velký sebevědomí

Holky díky-- vyšetření na celilakii ji dělali několikrát,byla totiž alergická na lepek a dva roky měla bezlepkovou,bezmléčnou,bezvaječnou dietu
v létě jí povolili mléko a vejce,teď před vánoci lepek--znova ji dělali minulý týden testy a vše je negativní

K těm přílohám--ona právě moc přílohy nechce--má dost rozházený žaludek a chutě od těch dietách co musela držet,takže o to to je horší.Od mala byla alergická na různý jídla a ovoce,věkem se to měnilo,furt slyšela,tohle nesmíš,bude ti po tom špatně...no a teď když to může tak jí je opravdu špatně..bůh ví jestli v tom není zakopaný pes

Jinak 3dobré podprsenky jí přinesl ježíšek,tak je spokojená

Vaničku tvarohu do ní nedostanu-sice ji chutná,ale celou prostě nesní,má smrsknutý žaludek

Avi, musí postupně, nejde to hned to je jasný, zezačátku sem do sebe celou taky nedostala. Taky sem měla smrsklej žaludek. Taky sem totiž měla celiakii - 6 let. A stejně tak alergii na mléko a na spoustu ovoce a zeleniny (ale mimochodem celiakie je nesnášenlivost lepku - alergie na lepek je jiná nemoc). Teď už mám taky vše ok, takže neboj, časem se to spraví, ale bude to dřina no. HLAVNĚ všechno pomalinku, postupně, nenásilně, však je času dost, je mladá. Držím vám moc palce a fakt věřím tomu, že jednou bude všechno v pořádku a sní třeba celou pizzu na posezení!!

To je neuvěřitelný kolik lidí tady má nebo mělo naprosto stejný problémy jako já

Avi
Je mi opravdu moc líto, že má Tvoje dcera takové trápení :o( Psychika dělá fakt hodně, může to být z dětství, klidně, to jsou ty děti jak houbičky s obrovskou představivostí. Ze všeho nejdříve bych asi udělala rodinnou poradu a sezvala na ní všechny babičky a spol., vysvětlila jim, kde je problém a zcela důrazně jim řekla, že si nepřeješ, aby jakýmkoli způsobem (verbálním i neverbálním) nutily Tvojí dceru do jídla či nějak to komentovaly, připomínkovaly a podobně. Urči sama sebe jako hlavního stravovacího referenta pro dceru a připravuj jí pidi svačinky, malinkaté na velkém talíři, ale často. Třeba 5 koleček banánu posyp kakaem, prostě si s tím vyhraj jak pro malé dítě. Nabízej, nenuť, nechce, nesní, odnes a za chvíli přines něco jiného. Asi to bude na budku, ale vydrž. Když jí tu čokoládu a sladké, tak jí bříško nebolí?
Asi bych její stav rozebrala na dva problémy: bolí jí bříško a proto nejí a potřebovala by přibrat (ikdyž ta váha ještě není tak strašná, měla sem o 8cm víc, jo a v 9. tř. se mi o 70A jen zdálo). Nejdřív bych se snažila vypořádat se s tím, že nechce nic jíst a dávala bych jí to na co má chuť, možná by stálo za to se vrátit zpátky k té dietě, tím by se třeba časem ukázalo jestli to byl blok ze strachu, že jí bude špatně až se jí to přelilo do obravdové bolesti a jen opravdu pomalinku dávat nové potraviny, nejdříve třeba skrytě, rozmixované, namíchané s něčím jiným a až by začala trochu baštit ty malé porcičky, tak bych je nenápadně zvětšovala, no a když by časem baštila vše, tak bych se začala zaobírat tím po čem by mohla přibrat, ale možná, že už ten problém ani nebude a vyřeší se tím jak bude trochu víc jíst. Podle té původní váhy usuzuji, že není ten typ co sní půl prasete a řádek brambor a nepřibere ani gram. Snaž se jí dodat hodně sebevědomí (to potřebuje každý puberťák), ty 3 krásné podprsenky byl skvělý tah, kup jí něco hezkého na sebe nebo odveď její pozornost od těla a jděte ke kadeřnici, kup jí hezkej lesk na pusu, lak na nehty, chval jí za to, že je chytrá a má dobré známky, říkej jí, jak jsi na ní hrdá, podporuj jí v jejích koníčcích, aby přišla na jiné myšlenky a neměla pocit, že celý svět se zajímá jen o to co a kolik toho snědla. Věřím, že to zvládnete, nebude to za týden, ale zvládnete to. Držím vám palce!

Dana1
To mě hodně zajímá, jak si psala, že kluci mají postavu po Tobě, proč jsi z toho byla tak špatná a snažila se to nějak zlomit? Myslíš, že to jde?
Ptám se právě z toho důvodu, že naši jako malí taky jezdili po ozdravovnách, kde je nutili jíst a bylo to prd platný, stejně nepřibrali. A já mám postavu po nich a ozdravovnou mě strašili taky, to fakt nechápu. Věděla sem od nich, že jim to nepomohlo, ale když jim prostě došly síly, tak vyrukovali s ozdravovnou. Jednou sem brečíc prchla na záchod a tam vzlykala, že: vlastní táta, vlastní táta mě chce poslat do ozdravovny... Dodnes se to traduje jako veselá historka. Ale furt nechápu, proč to teda naši tak řešili, když věděli, že to mam geneticky daný po nich, že byli to samý v bleděmodrym, brácha jakbysmet a kauza jídlo byla neustále ve vzduchu. Možná, že kdyby s tím tolik nenadělali, tak sem mohla mít o půl kila víc a kolem jídla nemuselo bejt takový dusno :o( Fakt to nechápu. No alespoň sem se z této zkušenosti poučila a holky do jídla nenutím (tedy přiznám se, že pár záchvatů sem měla, ale to bylo spíš tím, že sem se s něčím klohnila a ony se nad tím pak ofoukly, že to papat nebudou), mám je ráda takové jaké jsou, manželovi se také moc líbí jak jsou štíhlé (proto si taky vzal mne, že) a hlavně jim odmalička říkám, že jsou krásné (což samozřejmě jsou) :o)))

monča
Já jako malá jsem také jezdila do ozdravovny.Posílala mě tam věčně doktorka.Nechtěla jsem vůbec jíst a když jsem se vrátila z ozdravovny tak mě z nádraží tatínek musel nést v náručí,protože tam jsem nejedla vůbec a nemohla jsem ani chodit jak jsem byla zesláblá a spíše mi to uškodilo než pomohlo.U kluků se doktorce také nelíbilo,že jsou tak hubení a ten čas kdy jsem s nima chodila k doktorce jsem dost nabrala od štítné žláze a u doktorky jsem si připadala,že jim vše sním.Ona do mě hučela že jsou podvíživení.Oni obá ale neměli problém s jídlem,snědli na co přišli.Jen ten nejmladší věčně naříkal na břicho,ale jedl.Někdy byl tak zelený a i zvracel a já nevěděla co mu je.Také to mohlo být i nervičkama,protože i učitelka ve škole věčně říkala,že určitě nejí,že musí jíst více a nedalo se učitelce vysvětlit,že mu najíst dávám,úplně jsem byla hotová,když jsem šla na třídní schůzku co mi zase ve škole řeknou.Dokonce jeden čas kluk nechtěl do škole ani chodi a pořád říkal,že je mu špatně když tam měl jít.Holka ta nechtěla v pubertě zase jíst z důvodu,aby nepřibrala,ona zase byla oplácanější a hlídala se.U ní jsem se rozčilovala,aby se najedla,že nemůže do škole jít hladem.Tím jak se hlídala a nechtěla jíst tak potom hrozně zhubnula.Do dnešní doby se hlídá a dává pozor co do sebe dá,aby nenabrala a to se zlobím.Má už svoji rodinu a manžel jí také nadává,že nemůže být hladem.Když začne jíst tak hned přibere a sluší jí to,ale ona nadává,že je tlustá a přestane hned jíst.Kluci jsou teď krásné postavy a at snědí co snědí vypadají dobře.Jen tomu staršímu narostlo trochu bříško tak chodí posilovat,aby to břicho neměl.Maldší také cvičí,aby měl kondičku.Dokonce mi v paneláku pověsil na strop boxovací pytel a já kolem chodim se strachem,aby to na mě neudělalo bác.No je to s dětma těžké,když jsou malí,ale jak dorostou tak se to srovná.

Dana1
Takže si váhu kluků řešila spíš pod nátlakem ze strany doktorky a učitelky než že bys to chtěla sama? Dřív byla výhoda rodinných lékařů, prošlo mu rukama několik generací jedné rodiny a už věděl s čím může pohnout a s čím ne.
Taky mě nějaká dr. ve škole posílala na Hagibor, ale já sem ten papír zahodila :o/ Pak sem se nechala komplet proklepnout v dospělosti, než sme se začali snažit o mimi a všechno v pořádku. Fakt nechápu co na tom komu vadí, když jsou děti štíhlé, pokud jsou zdravé a rostou, tak co je za problém? Většinu školní docházky sem absolvovala s 0 absencí, maximálně sem chyběla, když sem chodila na rovnátka.
Nepamatuju si, že by takhle v mém okolí někdo řešil baculaté děti, těm nikdo neřekl ani popel, naopak, babička mi předhazovala mojí nejlepší kamarádku, byla taková udělaná, hrála volejbal, od mala plavala, byla taková festová...no byly sme dvojka :o))) No dost sem si "užila", ale nedospustím, aby stejně nešťastné a nesebevědomé byly moje děti!

monča
Díky za rady
Ona měla před podprdu 70B bez vycpávek,ale teď jí to bylo vše velký,tak jsem jí koupila 3 soupravičky celého prádýlka s vycpávkama

Z mé strany rozhodně opečovávaná je,na melíry chodí od 10let,teď jsem jí k vánocům nechala udělat gelový nehtíky,jelikož svoje měla v dost zbědovaném stavu po těch problémech s jídlem.
Zásobu lesků na pusu má dosti značnou,do školy by našla namalovaná ani náhodou

Jasně že jí připarvuji laskominy,ale jde to pomalu,však se většinou všude píše,že těmhle dětem to jde nahoru strašně špatně.
Volala jsem dnes ještě dr.do Prahy,takže mě vysvětlila,že to vyšetření co má teď dcera absolvovat je ta kamerka,která se spolknetak snad se zjistí víc a budeme moudřejší

Dana1
Brácha byl taky štíhlouš a navíc má přes 190cm, no spořádal toho neskutečný kvanta, když chtěl hranolky, tak si na to musel brambory oškrábat sám, protože to fakt bylo na kila a taky sme měli v našem společném pidi pokojíčku činku, on cvičil s naloženejma kotoučema, mě stačila ta tyč :o))))) Je mezi námi 14let rozdíl a často mě využíval jako živé závaží, třeba kliky dělal se mnou na zádech, postupně sem si lehala víc a víc dopředu, nebo mě zvedal jednou rukou nahoru a tak :o)) No jak se oženil, tak pomalu cvičit přestal, pivko si dá rád, bříško mu taky trochu narostlo a i přibral, ale není to na něm nic hrozného, tím jak je vysoký, tak se to na něm ztratí.
Jeho manželka se mi posmívala, nepřímo, třeba 5 letá neteř mi jednou řekla, že mám nohy jak dráty do betonu...to fakt zamrzí :o( A druhá neteř jde do "našeho" rodu, tak jí asi úsměv ztuhnul, nožičky ručičky jaho hůlčičky, navíc je po rodičích hodně vysoká, blondýnka s téměř průsvitnou pletí a velkejma očima, moc zdravě nevypadá. K snídani vypije Actimel a má dost, naše 3,5 leté cácory toho sní víc - zpucnou krajíc chleba a volaj, že maj ještě hlad :o)) Mamka si vždycky "stěžuje", ať jim dám příště najíst než jí je dám, protože zvlášť u babičky snědí na co přijdou. Ona si dělá hlavu co jim má uvařit a já jí říkám, že je to jedno, protože od ní zbaštěj i telefonní seznam namazanej marmeládou :o))) Je to pro ní určitě balzám vidět jak se cpou, když u mě to jako malé moc nezažila :o))

Avi
Tušila sem, že od Tebe má tu nejlepší péči jakou si může jen přát :o)))
Tak zkus domluvit těm babičkám, aby se pokusily držet a nemluvily o jídle.. A když to vyšetření nic neukáže, tak bych to asi všechno vypustila, přestala jí vážit, mluvit o tom, jen bych jí dávala často ty svačinky, ale nenutila. Třeba se to srovná "samo", když se přestane tlačit na pilu. U mě to tak bylo, jakmile sem zjistila, že je to mým kamarádům šumák kolik toho sním, tak sem byla najednou schopná se pořádně najíst a pak sem naopak bavila okolí tím jaký množství sem do sebe nacpala. Jednou mě kolega vyhecoval a snědla sem celý bochník chleba na posezení, suchej, byl to výbornej chleba, mňam mňam, nedávno sem našla medajly, kterou mi za to vyrobil :o)))

Avi, prosím tě, to vyšetření, kde spolkneš kamerku, je místo gastroskopie? A kde to v Praze dělají? Slyšela jsem o tom, ale myslela jsem, že se u nás takto ještě nevyšetřuje.

Mili79
Není to místo gastroskopietu dcera podstoupila už v listopadu
Kamerku nám dají v Hradci v nemocnici,ale jsem ještě ve spojení s doktorkou v Praze kam jezdíme,tak jsem to s ní konzultovala