Jak zachránit vztah procházející krizí

no o tom právě mluvim... on už pochopil, a teď učí tebe pochopit... ale třeba ne

já jsem se naučil víc dát na činy druhých, než na jejich slova... a tobě doporučuju to samý...

tohle by udělal párkrát, a už bych byl pryč...

další důvod rychle se sbalit v zájmu zachování zdravýho rozumu...

podle mě i podle našeho okolí jsme ideální pár, všichni říkají jak se k sobě hodíme, názory, živ. stylem apod. a já si to myslela vždycky taky, měli jsme nádherný první rok ( neustálé líbánky) - jasně poblouznění - no a opravdu poslední měsíc je to výkyv. Možná je to přirozený vývoj, pár nemůže být pořád v "milovacím" období. Partner je starší (33), já 28, on je rozvedený a má dvě děti, s předchozí partnerkou si ale nerozuměli už od začátku, ona byla dost rýpavá ohledně jeho zaměstnání (je časově docela vytížený) a udržovali to vše pouze kvůli dětem, což samozřejmě nejde donekonečna.
Včera mě strašně mile překvapil, přijel pozdě z práce (kolem půl a že by si zašel ještě na jedno pivčo (kousek od domu máme hospůdku kam občas chodíme na "zdravotní" ) a jestli nepůjdu taky, já měla rozečtenou knížku tak, že nejdu ale nebránila jsem mu ( i když v duchu jsem byla trošku zklamaná, těšila jsem se na něj) a tak on že na chvilku jde. No a za půl hodinky byl zpátky s lahvinkou vína a sušenkama a že by ho to tam samotnýho nebavilo a že si uděláme doma kino. potěšilo mě to, odhodila knížku a byl pěkný romantický večer jak za starých časů.

tak tohle je moje špatná vlastnost taky, občas mám taky nutkání vyžadovat pozornosti a důkazy že mě má rád, občas mi totiž přijde že to snad ani necítím (tu jeho lásku )....ale to bude problém ve mě, jsem nejmladší ze tří holek, vyrůstali jsem bez táty a já se snažila hodně prosazovat aspon u mamky a upevňovat si místo "na slunci" takže to dělám asi i ve vztahu...akorát u těch vztahů před tím jsem to nedělala, nevím, že by věkem? ...

Reaguji na jirik:

spíš jo.. na jednu stranu to chápu ale na tu druhou moc ne

jak říkam- miluju ho! a odejít nedokážu a ani nechci

tohle mě taky zlobí že se zlobí ač není dle mě tak velký důvod..u něj je to spíš ale pasivní agresivita, mlčí trucuje a je najednou jakoby cizí....ale není to často asi tak jako u vás.
Mluvili jste o tom proč ho každá prkotina rozlobí?

Reaguji na Wánek: tobě přeju štěstíčko ať to takhle vydří. A já se budu víc věnovat sobě.. snad to bude dobré a oba si uvědomíme co pro sebe znamenáme. vím že mě miluje,já jeho tak snad to dobře dopadne. díky

Reaguji na Wánek:

upně mi mluvíš z duše.. u nás to taky není moc často..jak říkam třeba měsíc je krasně,pak se něco stane a třeba 2dny spolu ppořádně nemluvíme a pak je zase dobře a pořád dokola...

Reaguji na Nikolka01: díky Nechte si prostor a uvidíš co se bude dít.
Taky ti přeju at se vám to vrátí do pěkného vztahu. Třeba s jarem přijde jiná nálada a hned to bude lepší

no snažila jsem se o tom popovidat když byla hádka tak sem se ptala na duvod. neřek ho. když je dobře tak o tom mluvit nechci abych něco nepokazila vis... teď mi volala že bude do 5 v praci takže budu zase cele odpoledne sama bože...je divný

Reaguji na Wánek: díky snad jo...

těžko říct, ta moje ex byla tehdy výrazně mladší, než jsi ty teď...

no jasně, ještě ses nenaučila stanovovat si ty hranice, o kterých pořád mluvim holt ještě potřebuješ získat nějaký zkušenosti, aby ses to naučila...

Reaguji na jirik: vážně si myslíš že to nemá cenu? že už to nemuže být hezke?

to já má skoro každý den, ještě že mám bafana a když mám odpo volno (pracuju z domu) tak vyrážim s ním, cvičím doma u Prostřeno a prostě si dělám svoje věci.

Reaguji na Wánek: taky mám...za chvili s ním vyrážím ven...ale on končí ve 2 do 5 tam je protože toho má prý moc...já myslím že spíš chce..ta samota mě nebaví...

na tohle ti nikdo s jistotou neodpoví... samozřejmě existuje jistá pravděpodobnost, že to může bejt zase hezký... ale jde o to, za jakou cenu... může to bejt hezký, pokud se budeš chovat přesně tak, jak bude chtít on, vždycky když to bude vypadat na hádku tak ustoupíš, omluvíš se, vezmeš vinu vždycky na sebe a prostě se budeš celkově chovat jako hadr na podlahu... chápeš co se ti snažim vysvětlit? neexistuje nějaký "zaklínadlo", který když proneseš, tak rázem všechno bude fajn... s některýma lidma v životě to prostě fajn bejt nemůže, protože jste prostě moc rozdílní, nebo to prostě tak nemá bejt... jasný?
každej ti může říct maximálně to, jak by se v takový situaci zachoval on sám... já bych nezůstával ve vztahu, kde by moje partnerka po každý hádce šáhla po alkoholu a ještě byla naštvaná kvůli každý prkotině... mě osobně takovej vztah nestojí za to... můžou bejt krásný chvíle, samozřejmě, ale je otázka, jakou cenu za to platíš... jestli se každej den bojíš, s jakou se vrátí náladou, nebo jestli něco neuděláš zase špatně, tak to je podle mýho názoru neakceptovatelně vysoká cena... ale ty to můžeš vidět jinak, je to tvoje věc, tvůj život, tvoje zodpovědnost...

takhle to má spousta lidí, radši vztah, kterej jim nevyhovuje, než bejt sami... já osobně tomu nerozumim... jsem sám docela dlouho, někdy je to těžký, ale přesto budu radši sám, než se klepat, za co dostanu zase vynadáno nebo co budu muset zase řešit, co z ní páčit, a podobně...

Jiriku, píšeš: "...existujou různý techniky, jak získat novej vztah"
Jaké třeba?