Strach z přítelovy služební cesty

Víc prostě nemůžeš udělat

Proč myslíš ? To jede na služebku do dívčí školy ? Příležitosti má určitě i v běžném životě dost, ale o těch Ty prostě nevíš, takže o nich nepřemýšlíš..

myslím, že svou žárlivost moc nezvládáš, když se tím takhle užíráš. jasně, člověka to napadne, ale není lepší předpokládat, že to neudělá a řádit/nervit se až pokud by vyšlel najevo opak? jinak to totiž asi nepůjde, leda bys hodlala v brzkém časovém horizontu reálně zcvoknout.

Tak to mě pobavilo To nejede, ale představila jsem si to a to už bych asi vážně nepřežila.

To je pravda..

A co když to bude naopak? Během toho měsíce, co bude pryč, se ve vašem městě objeví krásná holka, s charismem, sebevědomím... On ji ale neuvidí, protože bude tou dobou někde na služebce, kde kromě pár obtloustlých manažerů nepotká vůbec nikoho. Sci-fi, že? Ale ty tvoje představy jsou v podstatě to samé, taky si maluješ scénáře, jak by to mohlo být...
Jinak já jsem se nedávno po půl roce vrátila ze zahraničí, kde jsem studovala. S přítelem apolu už 3 roky bydlíme, takže stesk neskutečný... Ale nakonec jsme to v pohodě zvládli, o žádné nevěře nevím (i když jsem nezjišťovala - prostě věřím), a musím říct, že náš vztah to osvěžilo a prohloubilo. Takže se neboj, všechno jde!

Reaguji na Wild Paula: Reaguji na vilaamalka: Holky máte pravdu, musím to nějak dostat z hlavy. Protože si tím kazím jinak super vztah. Jen mi prostě příjde, že dneska "všem" přijde nevěra snad úplně normální. Já jsem věrná a chci to od toho druhýho taky. Což mi přítel vlastně potvrdil, že to má stejně... Jsem fakt *****. Jinak holky dík, docela mi to pomáhá co píšete.

Tak teď jsi mojí fantazii posunula na další level

Tahle představa se mi docela líbí
Jinak mám svojí psychiatričku, brala jsem léky na úzkosti, panická borucha, ale vše už bylo v klidu, tak tam teď nemusím chodit. Mám právě pocit, že úzkosti který jsem měla, se teď přesunuli na vztah. Ale nechce se mi tam zase chodit, ráda bych to zvládla sama, ale pokud se to nezlepší tak budu muset.

Měsíční služebku bych asi nedala, jenže taky kvůli stesku. Hele nepřemýšlej a přehnaně nepátrej. Jak se měl a co dělal se zeptej, ale tak normálně, jednou za čas, nesnaž se sledovat každý jeho krok. Nebo ho to začne strašně svazovat a otravovat. Buď tolerantní. nevyšiluj kvůli každé kolegyni, slečně kterou pozdraví nebo na kterou se usměje. Buď nad věcí., on tě za to bude milovat!

Vždycky je nějaká šance, že tě podvede. nemá cenu o tom tolik přemýšlet. Věř jemu a jeho charakteru a zásadám. Pokud by někdy šlápnul vedle, snadno si uvědomí, že to byla blbost, a že ten největší poklad má doma. Prostě nemusíš vědět všechno!

To se tady opakuje pořád dokola. To holky vážně svým partnerům tolik nevěříte? Proč s nimi tedy jste, když tam nneí ta důvěra, co by měla být?

Tak to neřeš a nemysli na to, protože ti to zbytečně ničí a zničí vztah! Takhle na to dojela kamoška, notorická žárlivka, prostě manželovi ruply nervy, sbalil kufr a idiota ať dělá z někoho jinýho. Zamysly se nad tím, jak by se tobě líbilo, kdyby při každém příchodu nebo příjedu domů nastal vyslíchací maraton, blbé otázky, ironie atd. Mě teda vůbec a chlapům se též nedivím. Fakt to hoď za hlavu, v ty dny kdy je pryč se co nejvíc zaměstnej a uvidíš, že to bude v pohodě

Tak to mu asi moc nevěříš, ne? Nemyslím si, že by služebka jako taková měla být důvodem k takový panice. Kamarádku její přítel podváděl během pauzy na oběd a ona nic netušila několik měsíců. Myslím si, že s tímhle nic neuděláš, naopak bys mu měla ukázat, že ty jsi pro něj ta nej a nestresovat.

klídek ten můj jezdívá každý druhý týden za prací a taky to ve mě hlodá ale prostě na to nemyslím,důvěřuju mu

moje řeč

Nevím proč, ale přijde mi to neskutečně vtipné Pán je asi strandista a taky určitě zhubnul

Reaguji na Ivčáááá:
Dneska už nám to taky přijde vtipné, ale v tu chvíli...
oni prostě vymyslí cokoliv, jen aby si dosáhli svého

přesně tím trpím taky. Přítel jezdí na služebky do zahraničí, a když jede autem, tak mu vtloukám do hlavy, aby jel opatrně, že lidi jsou blázni atp. No a když letí letadlem, tak úplně trnu hrůzou a kontroluju, jestli to letadlo přistálo.
Ale s nedůvěrou problém nemám. Příteli věřím, a pro vztah je to hodně důležité.
Už když jsme spolu začali před třemi lety chodit, tak pracoval v Německu a do Prahy jezdil jenom kvůli mě na víkendy, a ani tehdy mě nenapadlo, že by mohl zahnout.
Nevím, ale pokud nemáš nějaké fakticky podložené podezření, tak bych řekla, že jsi zbytečně paranoidní a trápíš tím sebe i svého přítele, když z něj pak páčíš co a jak se stalo nebo nestalo. Zeptat se jak se měl, to ano, ale křížový výslech opravdu ne...