Rozchod - vaše příběhy, rady jak přežít

sheila
děkuju... i když obávám se, že on se už nevrátí a hlavně myslím, že náš vztah už by neměl budoucnost. protože tohle mi už jednou udělal. a já přeci nemůžu pořád trpět jen kvůli tomu,že si není jistý svými city ani tím co chce.. nemám ráda totiž nejistotu a takový vztah by nejistota byla, protože jak říkám, tohle není poprvé...

chceš něco slyšet? My se spolu předtím rozešli 2krát... teda spíš on semnou. Ale tam spíš byl problém v tom, že je mezi náma 10let. Teď mi nedávno přiznal, že to dělal kvůli tomu, že mi nevěřl (to jsem trochu nechápala, ale budiž..), že se prej bál, že ho pošlu do...a tak to udělal první.
Nevím, musíš to nějak cítit sama...

sheila
no a věříš mu? jasně, že si ve vztahu nemůžeš být tím druhým stopro jistá, ale nebojíš se toho, že mu zase rupne v bedně a udělá to znova? já bych se bála... i když to není aktuální, protože prostě on nechce..

No asi takhle, nevěřila jsem mu asi rok a půl potom, pak se to zlomilo, on teď žvatlá o mimí a o svatbě, tak o tom já zatim nechci slyštet, je vidět, že to myslí vážně už. I kvůli tomu, že o tom, co se dělo předtim je schopnej mluvit otevřeně a narovinu a já e "vyléčila" a od tý doby ho už vážně neuhánim, je to spíš naopak teď.

sheila
no já mu taky po té pauze rok nevěřila, pak jsem jen slýchávala, že se už poučil a že tenkrát byl hloupý a podobné řeči, tak jsem doufala, že už je náš vztah opravdu někde jinde... plánovali jsme společné bydlení, že půjdem do většího města, o dětech jsme taky mluvili a pak přšlo tohle... je to hrozná rána, já opravdu chtěla vedle tohoto člověka zestárnout... bohužel se má ale vše jinak

ahojky holky tak jsem přesně jako vy..citlivka která vše obrečí, chtěla bych být jako chlapi...ti si z rozchodů nikdy nic moc nedělají.

maybe
přesně tak. prostě si řeknou, že jde život dál a jsou v pohodě.. kéž bych to taky uměla..

vlocka, maybe - taky jsem cíťa, brečela jssem ve dne v noci
vlocka - to je hrozný, když si představím, že by se mi něco podobného stalo ještě jednou, byla bych asi stejně v pr*** stejně jako předtim on byl tvůj první vážnej vztah? Začni třeba dělat to, na co jsi kvůli němu neměla čas, jestli jsi dělala nějakej sport, předtím, než jsi ho poznala, kterej jsi kvůli němu začla "flákat" - to mi hodně pomáhalo

Je fakt že je třeba se zaměstnat...jinak na to člověk pořád myslí. A já osobně ještě mažu číslo, všechny sms, icq a podobně...neboli jak se řiká pálim mosty.

vlocka
Ohledně nového vztahu hned po rozchodu : říká se, že se to nemá, ale u mě se to stalo a nevidím v tom žádný problém. I když- všechno ukáže čas, ale jsme spolu skoro 4 roky a je to nááádhera. Hodně mi to pomohlo v začátku, nesrovnávala jsem bývalého s ním a nechala vše volně plynout. Já nevím, jaké zkušenosti mají ostatní, ale mě se to asi povedlo.

stone
tak to jsi šťastná žena. Taky bych potřebovala někoho, kdomi bude oporou a podrží, kdykoli bude třeba. Hlavně vědět, že i mne někdo potřebuje a nejsem na tomto světě úplně zbytečně...

Já myslím, že se ti určitě poštěstí. Já jsem v době, kdy mě manžel opustil, byla přesvědčená, že už nikoho nechci a že budu radši sama a z toho jsem vycházela. Nikoho jsem nehledala, snažila jsem se přizpůsobit tomu, že jsem na všechno sama. Pomalu jsem si na to začala zvykat. Pak jsem potkala svého současného přítele, nechodili jsme spolu hned, ale bylo nám spolu dobře. Moc jsem se bránila, abych se nezamilovala, ale stalo se. Jsem ráda, že jsem se neubránila.
Na světě nejsi jistojistě zbytečně ! Přeji ti moc a moc štěstí!!!

stone
Děkuji moc, snad své štěstí i já jednou najdu..

Ahojky.Je strašně zajímavý,jak téměř všichni máme podobný příběhy...dlužím Vám odpověď,jak dopadl ten můj...před měsícem se se mnou rozešel přítel po 4 letech,už jsem to tu psala.Dolejzala sem,protože se mi zhroutil svět a já si nedokázala představit,co bez něho budu dělat,ale pak mě po několika dnech ovládl vztek a já si řekla dost...No,a po pár dnech už se ozýval on...že vlastně se mnou nemohl být,protože mel černý svědomí.No,tak teď jsme tedy opět znovu,ale nejsem si jistá,že to bude trvat dlouho...já ho pořád vidim s ní,jak ho drží za ruku,jak se líbaj,a když mu to říkam tak se vzteká,že už o tom nechce mluvit,ale mě to zkrátka pořád bolí!Všem Vám držim palce,vim,jaky to je probrecet cely dny i noci.Hlavně mamince s miminkem.

Beruško teď jsi trefila hřebíček na hlavičku. Jak zpívá Smolík: "V lásce totiž vyhrává ten kdo má rád míň" a to je svatá pravda.

Chlap si tebou nesmí být nikdy jistý, musíš mu být vzácná. Jedině tak si ho udržíš.

Asi každá jsme si zažila to, co teď prožíváš ty. Není to lehké, ale přesně jak tu píše Rendex. Kašli na něj, zaměř se na sebe. Dělej co tebe baví, kupuj si co se tobě líbí a užívej života. On sám za čas pochopí, co v tobě měl a ty ho pak pošleš někam. Jedou jsem svému ex při rozchodu řekla, že takovou kravku si už nikdy nenajde a za čas mi dal samořejmě za pravdu. Jsem šťastná, že jsme se tenkrát rozešli, protože můj život nabral úplně jiný směr a z puťky domácí se ze mě stala sebevědomá ženská. Ber to jako +, vezmi si z toho ponaučení a každý další bude jen lepší Držím pěsti.