Rozchod - vaše příběhy, rady jak přežít

Rendex01
asi jsem úplně blbá a naivní, ale nechápu,proč vše musí být taková hra, přetvářka. to prostě nemůžeme narovinu říct co kdo ke komu cítí a když se dva milujou nemůžou být spolu? vždyť by to bylo tak jednoduché... ale asi je to opravdu o tom, že on už nechce, nemá zájem, protože jinak by to bylo opravdu snadné... já se s tím nějak nedokážu smířit, že je prostě po všem... nepopírám, že jsme měli krize, hádky, ale který vztah je bez mráčku?! taky mi sním bylo nádherně a prožila jsem s ním krásný kus života. jen jsem doufala, že těch zážitků bude ještě víc....

Tohle já říkám pořád - co se jednou slepí, už nikdy nedrží pohromadě. Zvládneš to, prostě zvládneš ! A uvidíš, že se najde někdo, kdo tě bude milovat pro tvou duši, takovou, jaká opravdu jsi, zasloužíš si to už kvůli tvé holčičce!
Nepřeháněj , ale dík. Mrzí mě to kvůli dětem, už jsou sice velké, ale je to pořád jejich táta...Za to, jak vypadám, vděčím svému příteli - cítím, že mě má moc rád, tohle je asi opravdu o lásce a ne o vzhledu. Ten pocit, že mě má někdo takhle rád, mě hrozně naplňuje a to štěstí se projevuje asi i navenek. Záleží mi na něm, nemusím se před ním přetvařovat, zná mě ze všech stran, ví, jak vypadám nahá a přesto neutekl...moc si toho vážím a považuju to jako odškodnění za těch 18 let.

Rendex01
přečetla jsem si tvůj první a pak všechny následující příspěvky. Moc ti fandím, na začátku jsi byla zlomená mladá žena, a ted tady je žena s velým Ž, která se konečně odhodlala jednat.
Máš jen jeden život !! tvůj manžel je hovado ( omlouvám se pane Vodička, za sprosté slovo), ale nemohu to napsat jinak. Já vím, že pokud člověk druhého miluje, dělá cokoliv, ale on místo aby byl šťastný, že jsi mu porodila dceru a pomáhal ti, abys měla taky chvilku na sebe, tak se klidně kouká na jiné a ještě před tebou sedí na ICQ?? No to bych vytrhla kabely , držím ti moc pěsti a ať je tvé rozhodnutí vždy správné , musíš teď myslet i na tvoji malou, mimochodme moc krásná. ALe ty to máš v hlavě srovnané

To je přesně to, co říkám - to božsky.. znamená vyrovnaně, šťastně, krásně.. tak, jak má vypadat láska a klid a harmonie! A hlavně to, že nemusíš přetvařovat .. važ si ho a ob dne mu to připomeň.. Držím ti palce..!

Libi to jsou překrásná slova děkuju. Dneska jsem ráno jsem se probudila a jako bych si sundala ty růžové brejličky, které jsem měla pěkně douhou dobu. Přešla jsem z neuvěřitelné bezmoci k nasrání a uvědomění, že pro tohoto trpět nebudu. Nemám chuť ani sílu už na žádné hry. Nechci se už přetvařovat, chci vztah a chlapa do nepohody. Má poslední možnost (sice o ní neví) a to tento víkend, kdy jedeme na menší výlet do Vídně, který už nejde zrušit. Tak jsem zvědavá jak se bude chovat. Mám toho všeho tak moc plné zuby! P.S.: Já sem občas přemýšlela, že mu tu jeho bezdrátovou klávesnici vyhodím oknem Děkuju ti

Tak se opravdu cítím... jako nikdy předtím. A navíc, a to je pro mě nejdůležitější- věřím mu. Stále stojím nohama na zemi, jsem stále jakoby ve střehu, ale cítím, že nemám důvod. Nelžeme si. S manželem to byly jen samé lži - teda on lhal mě a já nalhávala sobě něco, co nebyla pravda.
Takže - pak dej vědět, jak dopadla Vídeň, moc a moc držím palce, drž se a poslouchej, co ti říká tvoje srdce !
Škoda, že tu v pondělí nebudu ( dovča), ale hned jak to půjde, budu pospíchat sem k vám.

Mám úplně stejné pocity, držím ti Rednex palce, ať to všechno zvládneš a ať máš v tomhle stejné názory!

to je to co hledám stále marně, ale třeba najdu
Hned v pondělí napíšu, jak to dopadlo, jak se choval.. nic neočekávám, třeba mě překvapí. Užij si náramě dovolenou ! papa malá se mi budí, tak jdeme krmit divou zvěř

Já ho nehledala, byla to náhoda, že jsme se potkali...oba jsme na tom byli stejně a opatrní. A pak jsme zjistili, že se milujeme. Moc bych ti to přála, ale co přála, ty ho prostě taky potkáš ! Tak ať malé chutná a ať všechno dopadne dobře!

Holky, myslíte, že je dobré čerstvě po rozchodu začít nový vztah?

vlocka

to zavisi od toho, ci on nechal teba a ty sa s tym este stale nevies stotoznit alebo si ho nechala ty. Ak po 1. / tak myslim nie je dobry napad hned hupnut do noveho vztahu a ak po 2. tak mozno aj hej.

zuzka2201
jsem 1.případ... nevím co mám dělat abych na něj pořád nemyslela, nebrečela. nechapu jak on mohl jen tak zapomenout. ze je mu beze mne dobre, ze mu nechybim, ze uz to pro něj prostě skončilo

vlocka

tak asi uz dlhsie pocitoval, ze potrebuje alebo chce nieco ine. Aj ja som to zazila, a trvalo rok kym som sa z toho dostala. Ale treba to brat tak, ze ak ti da niekto najavo, ze uz ta nechce, nema zmysel sa vnucovat, lebo na lasku treba dvoch. Nie je nic jednoznacnejsie ako ked ti da najavo, ze uz s tebou nechce byt. Mozno prave tym, ze s nim prerusis kontakt, si uvedomi, ze mu velmi chybas, vsetko je mozne. Ale podla mojho nazoru bud len rada, ze sa to skoncilo taraz, lebo cim neskor tym horsie. Vyplyva z toho ze ste si nie sudeny, a ze ta caka este len ten pravy. Tak sa daj dokopy, zmen uces, mysli pozitivne a vyraz si s kamoskami niekam von. Chce to len cas, a to par mesiacoch sama uvidis, ze to asi nemalo zmysel.

vlocka
Dobré, nedobré, někdy se to stane.

zuzka2201
no asi máš pravdu. jen to není moc lehké, když jsi s někým sedm let a vkládáš do toho vztahu všechno, tak pak to bolí...

vlocka:
přečetla jsem si, co tu řešíš, strašně moc jsi mi tím vším připoměla mě samotno , akorát mě se tohle stalo před skoro třema lety, ve 20ti. S přítelem jsem byla od sedmnácti, strašně moc jsem ho milovala, dávala mu to najevo atd... no a on se semnou rozešel - nikoho neměl, že chce být sám, to co se stalo už nejde vrátit atd, přesně jak píšeš ty. Kámošky mi v tý době radily "nepiš mu, nevolej mu, nedolejzej za ním, jestli tě miluje, dojde mu, co proved a vrátí se." Sešla jsem se s jeho nejlepším kámošem, ten mi řekl, že mu on nic neřekl a čuměl na mě jak puk, když jsem mu řekla, že se semnou rozešel... No zrychlím to - vydržela jsem mu nepsat asi jen 10dní, potom jsme se sešli, on zase, že se ke mě nevrátí... po asi měsíci začal psát, zvát mě do kina, na prochandy, na kolo, cvičit atd... a já si hrála na nedostupnou - vždycky cca 3x ne a napočtvrtý jsem šla. Takhle to bylo asi další 2měsíce a pak už to "ne" nějak nešlo říkat, jeli jsme spolu k moři, vrátil se ke mě a jsme spolu doteďka. Nějak jsem se rozepsala, ale snad ti trošku tím poradim - nepiš mu, neozývej se mu jako první!! Zkus to vydržet, já z toho byla taky šílená, ale jestli stojí opravdu za to, tak mu dojde, co udělal za hovadinu a vrátí se. drž se!