Rozchod - vaše příběhy, rady jak přežít

Rendex01
Pokud můžu do toho mluvit, jdi od něj, dokud je čas. Nikdy se to nezlepší, spíš naopak. Jsi mladá, krásná, máš krásnou dceru - udělej to kvůli ní. Chlapů je milion a ty si zasloužíš, opravdu a upřímně, lepšího. Nech ho, ať si jde za těma svýma ženskýma a nenech si ubližovat!!!

Ahoj holky, se mnou se rozešel přítel minulý týden a to po sedmi letech. Je mi sice 23, takže vím, že můžu ještě někoho potkat, ale přijde mi to těžké v dnešní době potkat někoho s kým si budu rozumnět a nebude mě chtít jen na jednu noc... navíc ani nemám zájem někoho potkávat, s ex jsme plánovali budoucnost a já mám teď pocit, že se mi zhroutil celý svět, že nic nemá smysl, není pro co (koho) žít. Důvod rozchodu byl, že mi řekl, že chce být prostě sám, že už nechce být ve vztahu, že si chce užívat. tak moc to bolí... jak mě mohl jen tak přestat milovat? jen tak zapomenout? jak beze mě dokáže žít?

Vlocko sice jsem teď zase ve srač..., ale taky jsem si toto zažila. Sedm let s jedním dokonce jsme se vzali.. V 23letech taky si našel jinou a byl konec. Prý si chce užívat Tak jsem ho nakopala do zadku a asi až po 5ti měsícech jsem se pořádně oklepala a začala si rázně užívat..! A teď když se ohlédnu zpět, tak bych ho nechtěla ani za milion korun... a perla.. pořád za mnou dolézá, prý už nikdy nebude šťastnej s jinou heh, dobře mu tak.

Takže rada ... dej se dohromady ! Snaž se, násilím se přinut chodit mezi lidi a žít. To je jediný lék.

díky moc ! Máme před sebou poslední záchranej víkend. Pokud se nedá dohromady tak poletí jako blesk ! Už toho mám dost. Od rána jsem z totálního zhroucení přešla v naštvání. Takže buď se dá dohromady a pochopí, že takto ne nebo si může běhat za twiginkama jinam. Beze mě a bez dcerušky.

Rendex01
díky, ale je to moc těžké. když jsem v sobotu přišla na doskotéku, spíš sem si vybavila společné zažítky, začaly mi téct slzy a musela jsem z tam odejít... nejhorší je že máme i společné kamarády, takže je to o to těžší

Ježiš jáááá ti tak moc rozumím. Já měla to samé. Společné vlastně jeho zájmy, jeho kamarády a mě nezbylo nic. Takových večerů a dní jsem měla asi tak 3 měsíce.. nevím přesně, ale pak najednou se to zlomilo. Já přestala každé ráno brečet ze samoty a najednou mi bylo dobře. Sice jsem si teĎ moc se současným nepomohla, ale to je jiný příběh.. Jediný co ti můžu poradit je práce či škola, upni se na to maximalně. Mě to pomohlo . .hudba a pečování o sebe.. solárko a tak

Rendex01
chodím do solárka, myslím na to abych se mu líbila. koupím si nový hadřík, vybírám to, co by se mu líbilo, u všeho na něj myslím. pořád doufám, píšu mu, že mi chybí. a on? nic, prostě to tak chce a navíc mě podvedl s nějakou jinou a vymlouvá se na to, že náš vztah posral a nejde vrátit čas. já bych mu tu nevěru odpustila, ale on o mě nestojí ať udělám cokoliv... jen říká, že už to nejde, že už je pozdě, že chce být sám...

Tak ti držím palce, ať to dopadne podle tvých představ. Upřímně řečeno, moc těmto typům mužů nevěřím. Měla jsem taky takového (viz výše), celé manželství se jen otáčel za jinými, flirtoval, občas zahnul...a já stále dokola odpouštěla a namlouvala si, že teď už to bylo naposledy. Nebylo, nakonec odešel za jinou a mě řekl, že mě stejně nikdy nemiloval. No nevím, ale přeju ti, aby to dopadlo dobře, věř tomu, že jednou možná budeš ráda, že jsi ho poslala k šípku. Musíš vědět sama, jak moc tě miluje a jestli je schopen s tebou být až do doby, kdy už třeba nebudeš mít zuby a budeš se šourat o holi. O tomhle je láska a ne o tom, že musíš být pořád krásná, mladá, veselá, sexy a já nevím co ještě.

Sice to teď nebudeš chtít slyšet, ale to je ta největší blbost, co můžeš udělat ! Já dělala to samé, úplně. A celé špatně. Teď po tech letech i sám exmanžel, řekl, že kdybych tenkrát dělala drahoty, tak by mě chtěl jako dobívat. Musíš mu NEPSAT, nevolat !!! Musí vidět že máš vlastní život, svoje kamarády, svůj prostor. On začně žárlit, uvědomí si, že to posral a pokud tě má rád, tak o tebe bude bojovat. Musíš se snažit maximalně za ním nedolízat, nevšímat si ho. A když s ním budeš mluvit tak jenom, jak je ti fajn. Jako kamarádi. Sice to může trvat klidně půl roku tahle hra, ale kdo si počká, ten se dočká.

O tom přesně mluvím, myslím, že já mám v hlavě víc než on! Příklad jsem si z něho dělala srandu že se mi líbí jeho zadek a že jen ať ho má dlouho, abych ho přes něj mohla plácat )) a on se otočil a zcela vážně " a to mě opustíš, až ho nebudu mít?"... sám se takto ptá a přitom co dělá? Jsou fakt ty chlapy divný ! Jak říkám, dávám mu poslední šanci, jinak mu po víkendu jeden krásný večer přichystám krásný rozlučkový večer, kdy mu řeknu, že dál to už nepůjde.

Rendex01
asi máš pravdu. já mám pocit, že on si mnou byl tak jistý, že si mě přestal vážit a proto dělal cokoli a věděl, že já husa tu budu věčně čekat ... já přitom jen chtěla, by věděl, že je pro mě ten jediný a že ho moc miluju. to mám dělat ve vztahu, že je mi ten člověk ukradený, aby si mě vážil??? ach jo, proč musí být vše v životě tak těžké?!

Jsou divný, já to říkám pořád. Já myslím, že jsi chytrá holka a že to všechno zvládneš! Já vím, že se těžko radí a že to hodně bolí. Prošla jsem si tím vším a vím moc dobře, co to obnáší. Teď se na to všechno dívám s odstupem let, taky jsem ho přemlouvala, brečela, psala mu, dělala řízky o půlnoci ( já blbá!) a stejně to bylo k ničemu. Tak ten tvůj dostne šanci a buď jí chytí za pačesy a nebo mu ukaž dveře. Já to nedokázala, taky jsem přišla o 18 let života, nejlepších let. Kdybych se s ním rozešla dřív, nemusela jsem se trápit tak dlouho. Jo jo, teď to vím. Byl to sobec.

Ježiš ty si snad já před pár lety ! Ano je to tak debilní, že to ani snad víc nejde. Já třeba teďka ve vztahu svoje city tak moc nedávám najevo, aby si nebyl se mnou jistý, aby to nepadlo stejně.a stejně mi je to k prdu. Je to všechno hra .. a taky nezapomeň, že jste v krizovém sedmém roku a to je taky dost. Vločko musíš se na něho násilím přimět nemyslet.

Když to otočím.. ex me opustil, já se na něho po půl roce přemlouvání vykašlala a začala žít svým životem a začal dolízat on. Vím jak mi to bylo nepříjemný.. prostě jsem ho už nechtěla. Jakmile s tím přestal tak po roce, najednou jsem zpozorněla a zajímala se o něho.. Je to fakt děs ty vztahy

Lepší si pořídit psa...

Přesně tak. Musela jsem se vyřvat, abych začala uvažovat. Díky za tu možnost. Já si už umím představit život jenom s dcerkou. Zvládneme to, máme rodiče a pokud se bude chovat jako uchylnej spolubydlící, kterýmu jde jenom o dokonalý vzhled, tak at táhne. Já potřebuju chlapa i do nepohody a aby mi dávál najevo, že se mnou v tomto stavu spát nebude tak to teda ne ! A krásný roky už neztratím.. ztratila jsem je u prvního a u druhýho to klidně stopnu po dvou letech ... znovu už slepovat hrneček nebudu znovu ne.

Ale zase musím uznat, sice si ztratila 18 let života, ale teď vypadáš božsky !!!!!!