Rozchod - vaše příběhy, rady jak přežít

Reaguji na Nattalka:
Naty a jak je to dlouho, co jste od sebe? Každou chvilu se to ve mě bije, říkám si, bud rada, že to tak dopadlo, protože jsem kolikrát nedávala bydlení s jeho mamou, na druhou stranu nebyl na mě zlej, dopřál mi, dělal mi radost, bral mě na dovolenou. Fakt mě rozmazlil, ale vím, že to není všechno. Včera mi hodinu volal, řešil se mnou co bylo, že vše dělal pro mě, že ho to mrzí, jak to dopadlo, aale že to tak bude lepší, že nad tím už pár týdnů přemýšlel, že mu nejsem lhostejná,ale že čekat nemám.... Chápu ho, je mu líp, nemusí nic řešit, jestli se mu vali věci všude možně, nikdo mu nic nevytýká, nemusí se dohadovat o kravinách, navaří a vypere jeho mamka, tak co by se mu po mě stýskalo?

Reaguji na Anitramm:
Příjde mi, že ví, že Tě má jistou. Utvrzuje se v těch hovorech, sms apod.
Doporučuju tohle téma, vem si z něj to důležité. Mu nemá jak dojít, že o Tebe přišel, protože jsi k dospozici, furt se Ti může svěřovat. Je třeba mu ukázat, jak moc mu chybíš.
(vše samozřejmě jen pokud chceš ten vztah zpět, uvědomuješ si pro i proti)

https://www.omlazeni.cz/rozesel-se-a-56-28864-0.htm l

Reaguji na Markét:
Market,ale sam řekl, že už čekat nemám, že nedokíže být s nekým, koho má jen rád. Podle mě to zabalil.... Vzdal...?

Tak proč Tě furt kontaktuje, obviňuje, vyčítá, chce řešit.
Přečti si schválně to téma.
Ale záleží abys Ty byla spokojená!!

Reaguji na Markét:
Čtu, děkuji za tip To já právě taky nevím, proč to děla? Tím víc se v tom užírám! Chtěla bych ho zpět, ale on si myslí, že už by to niné nebylo, že by to bylo pořád stejné, že už tomu nevěří

Reaguji na Anitramm: Reaguji na Anitramm:
máš klasické porozchodové stavy...
-stavíš ho na piedestal
-chceš ho zpět, přestože tě zdradil - rozešel se s tebou a to se milované osobě nedělá
-kontaktuješ ho i když víš, že nemáš
-necháš se sebou manipulovat, aby se on chudáček zbavil výčitek
-nadáváš si, jak jsi to zvorala
-věříš v naději, že se k tobě vrátí

Téměř všechny tady jsme si tím prošly a je to úplně normální a je mi jasný, že každá jsme věřila, že ale náš vztah byl jiný, lepší a že se přeci musí stát něco, abychom byli zase spolu a šťastni....ale kdybychom byli v tom vztahu šťastní, nerozpadl by se...
rozešel se s tebou, z nějakého důvodu s tebou nechce být....a ty s ním ano! vidíš, jak je to absurdní? ber to s rezervou, ale po rozchodu se každý z nás "stává" malým dítětem, kterému někdo sebral jeho hračku a tak pláčeme a jsme smutní...náš mozek je také v tu chvíli dětský, a proto o sobě začneme pochybovat a nevážíme si sami sebe, jelikož u dětí je to tak, že se nemají rády, když se zdá, že je nemá rada milovaná osoba....on tě opustil, nemá tě rád, tak se nemáš ráda taky....ale je to zbytečné, časem si uvědomíš, jak je důležitější milovat samu sebe...
nekontaktuj ho, jeho kontakt k tobě ignoruj a dej si čas poznat samu sebe a porozumět tomu, co se stalo...
hlavně ten rozchod ale ber jako konečnou věc a smiř se s tím...nedělej stejný blbosti jako většina z nás
vím, že se to těžko poslouchá, taky jsem si tím prošla, ale je to to nejlepší, co pro sebe můžeš udělat, časem si na tyhle rady vzpomeneš
pevný nervy

Reaguji na francisB:
DĚKUJI! celé jsi to vystihla, nedokážu si přiznat a uvědomit, že už je vážně konec!! bojím se, že už nikoho nepotkám, je mi 28 a mam pocit, že ti normální chlapy jsou už rozebraní a že si toho "praveho" nechala utéct?! Jak dlouho to bude bolet? Depka z počasí, z rozchodu, budou Vánoce, Silvestr a on už nebude se mnou, už není mojí součástí a já furt čekám...

Reaguji na Anitramm:
je nás hodně těch, co by se mohly pomalu vdávat, ale jsou po rozchodu chápu tvoje obavy, i já je ve slabých chvílích čas od času mám...jenže hodně párům to prostě nevyjde a i když ten tvůj pravý teď má třeba přítelkyni, časem se rozejdou a ty ho poznáš....všichni chlapy už nebudou ode dneška nadobro zadaní lidi se pořád rozchází...a toho pravého jsi si nenechala utéct, protože ten pravý by tě nenechal, abys to udělala....tvůj ex to nebyl..
nedávej svýmu mozku prostor přemýšlet o volovinách a uvidíš, že ti bude hned líp
měj se ráda

Reaguji na francisB:
chtěla bych byt optimistka jako ty a jako všichni, kteří to tak berou, mám pocit, že pro mě zkončil svět, že už nebudu štastná,že ja štastnýho nikoho neudělám, že mě nikdo nebude chtít.Bojím se, že budu pořád srovnávat? Asi bych neměla sedět doma a hrabat se ve vzpomínkách a myšlenkách, všichni kolem mě jsou zadaní a já se raději zavřu doma, to mi asi nepomůže přestat myslet a určitě mi ten "pravej" na dveře nezatuká. Ty jsi jak dlouho sama?

Reaguji na Anitramm: Cítíš to tak jak jsem to měla asi 3 měsíce , měla jsme stejné myšlenky . Ono je to tím , že to člověk nedokáže uzavřít . Stále jsem si říkala , co ted ? ja mi bude ? Vždyt nikoho už nenajdu , on je ten nej , atd atd ... Stále jsem v sobě měla obrovskou naději , jak se k sobě vrátíme , že to přeci není možný aby by konec po tolika letech . Neuzavřela jsem to v sobě a v žádným případě nebrala jako ano je opravdu konec a to i když si našel holčinu už a proto to tak strašně bolelo . Ted jsem se snad konečně už probrala , nepředstavuji si myšlenky jaké by to bylo s ním , jak mám s ním děti a všechno možné , prostě jsme to vyškrtla a ted jen myslím na to jak najdu někoho nového a je mi hned lépe . Jak začne znova něco krásného a lepšího . Chce to čas , hlavně opravdu pokus to uzavřít a ber to jako hotovku a začni myslet pořádně na sebe .

Reaguji na pandula:
tak tak mám z tebe pandulko větší a větší radost
Reaguji na Anitramm:
ty si to moc dobře tam někde hluboko uvědomuješ, jen je to ted schovaný za těma emocema, který tebou zametají vidíš, pandula měla to samý a už i ona dělá obrovský pokrok...
ja mam od rozchodu po 5letym vztahu uz trictvrte roku...rekla bych, ze tak prvni pulku toho casu jsem se v tom placala, byl ze mne jinej clovek, chodici mrtvola, kamaradi a rodina se o me bali....druhou pulku je ze me zase jinej clovek, ale tim lepsim smerem...s rozchodem jsem se smirila, pomohlo mi hodne tady omlazko , kamaradi, rodina a dovca...ted uz si dokazu predstavit, ze budu s jinym mnohem stastnejsi, tesim se na to, ale neresim to, protoze si chci uzivat, ze mam cas sama na sebe...depky jsou davno v tahu a citim se mnohem spokojenejsi nez s nim posledni rok dva....
taky k tomu dozrajes

Ahoj, bohužel už k vám patřím také. Přítel se rozešel se mnou po třech letech. Důvod, neví co chce, neví jestli mě miluje (rád mě prý má pořád) a chce být teď sám a pak se uvidí. (klasika) Pročítala jsem si vaše články a mrzí mě, že jsem kontakt nepřerušila hned ze začátku, to by si možná uvědomil co chce. Máme bohužel společné kamarády, takže se vidíme 2x týdně a to je asi špatně Snažím se být před ním vyrovnaná a mluvit s nim jen stručně, když se mě na něco zeptá (je to ovšem těžké). Bydlím v bytě a nechci se užírat sama, tak jsem začala chodit ven s fajn kámošem, abych přišla na jiné myšlenky. Bývaly se mě před 3 dny zeptal jestli někoho mám tak sem řekla, že s někým chodím ven, že má o mě zájem. Přestala jsem se mu ozývat a teď mi každý večer píše jestli mě zas utěšuje kamarád že se neozývám, že jsem vždy hned odepsala, pak mi na to volá. Já se držím a nereaguji na to, jak radíte. Jen by mě zajímalo co se mu honí hlavou prvé se mnou být nechce že mě nemiluje a pak žárli ? Bývalému je 27 to už by měl vědět co chce mě je 23. Jsem ráda, že se mám kde vypovídat

Reaguji na Canndy: Ahoj Canndy, jsem moc ráda, že jsi udělala ten důležitý krok a odstěhovala se a podala žádost o rozvod! Souhlasím s tím, co tady říkají holky, že by byla hloupost se Tvůj vztah s manželem snažit lepit dohromady. Ale na druhou stranu Tě vlastně i chápu - s partnerem jsi měla x let hezký vztah. Ale zkus si uvědomit, že tohle už přeci není ten muž, kterého jsi milovala a se kterým jsi chtěla být! Já vždycky říkám, že každý člověk si zaslouží druhou šanci, víc ale ani ťuk! A kolik šancí dostal během posledního měsíce nebo dvou Tvůj manžel? Kolikrát jsi se snažila Ty dát všechno do pořádku? A kolikrát se o to pokusil on? Dostal až přespříliš šancí a odpovědí Ti na ně bylo ponižování, obviňování, psychické a fyzické týrání. Věř mi, tenhle už jiný nebude, stal se z něj jiný, zlý člověk, který si Tě nikdy nebude vážit. Tak buď, prosím, silná, myšlenky na návrat zažeň a žij si šťastně svůj vlastní život

Jsou jak přes kopírák. On "neví", jestli tě chce, ale "ví", že nechce, abys byla s někým jiným. To je logika. Podle mě, pokud je nějaká šance, že se k sobě vrátíte, pak je jen jediná cesta, která k tomu vede, a to, naprostá ignorace z tvé strany, občas odpověď na jeho "stopadesátou" sms a aspoň předstírání nadhledu A myslím, že už jsi to i zjistila...najednou je totiž překvapen z tvé reakce - nejsi mu kdykoliv po ruce, neodpovídáš, nevoláš... A on zkoumá, co se děje. Tady je ta chvíle, kdy si může sám uvědomit, co ztratil. Ale musí přijít sám. Pokud ty mu zas budeš ihned odpovídat na sms apod., tak si řekne "tak o.k, už je to zas ve starých kolejích" a nemusí se snažit. A na narážky typu, kdo tě zas utěšoval, radím nereagovat a nebo stroze, že to už není jeho věc, se zdůrazněním, že on tě opustil.

Reaguji na Canndy: Candy, myslím, že za pár let dopadneš mnohem hůř. Sama s dětmi na krku a bez manžela, který bude putovat o milenky k milence /záleží, kdy se o které dozvíš/, s příp. výživným bych od něj nepočítala...kde by na to vzal, když doteď jsi ho defacto živila.
A nebo s dětmi, manželem a dluhy na krku, ale vlastně stále sama, protože on nebude schopný se postarat o rodinu.
Zvaž dobře, jestli ti ten člověk po tom všem, co provedl a vlastně provádí, protože se to celé snaží hodit na tebe, za to stojí. A vychází mu to, protože ty mu to žereš. Jo, a to, že ti řekl, že to celé ukončil...to už jsme taky slyšely, a ne jednou, že?