Rozchod - vaše příběhy, rady jak přežít

Canndy, já ti rozumím. Tomu strachu, nejistotě...
Ale nakonec, přece nechceš, aby z tebou zůstával z pocitu viny ,pohodlnosti, nebo dokonce ze soucitu.
Já nemyslím úplný nezájem, prostě mu jasně musíš dát najevo, že ještě jednou a konec.

Já vim, kdyby se stalo kamarádce, tak jsem nekompromisní a poradím jí aby ho kopla do zadku, když kluk neví co chce, ono by se taky mohlo stát, že pak už nebudu chtít já, že jo .. jenže takhle, já prostě vůbec nechápu, co se mohlo stát, my jsme měli, vážně hezký vztah, znám jeho názor na nevěru, nesnáší jí, byl by to pro něj okamžitý důvod k rozchodu a na jednou mi řekne, že neví co má dělat, že už to obrečel atd.

A v čem se lišíš od "kamarádky"? Protože jak jsi řekla:

..vztah bez důvěry dřív nebo později stejně skončí..A pořád dokola se budeš užírat tím, jestli to doopravdy skončilo, jestli na ní teď zrovna nemyslí a jestli třeba odpoledne místo fotbalu nebyl s ní..

užírat se nechci a věřit chci, ale je to dost čerstvé, nechci prostě zahodit sedm let kvůli něčemu, co možná ani nebylo, nebo bylo ale skončilo, ulítnout si může každý, zakoukat se. Neříkám že mně se to za tu dobu nestalo... Manžel se teď ke mně chová hezky, samé objetí, pusy, volá, píše, prostě chci aby to bylo jako dřív, jen nevím jestli to není přetvářka

Reaguji na Canndy:
Nevím, jestli bych mu věřila, že s ní neměl nic víc Ale kdyby teoreticky jo, asi bych se snažila nepopichovat ho, nevyptávat se na tu holku a odpustit mu to. Je hrozné, že koketoval s cizí ženou v době, kdy jste plánovali svatbu Ale asi bych zkusila hrát na rozumnou ženskou a chlapa, který se sice zamotal, ale ještě neprovedl to nejhorší a pořád mě má hodně rád, zkusila navnadit na to, aby si uvědomil, co ve mně má a že jsem schopná mu tohle projednou odpustit. Samozřejmě bych chtěla vidět, že maže všechny kontakty na ni (i když to taky není vpodst. žádná jistota..). No, je to síla.

Chci se snažit mu zase věřit, vlastně si i docela cením toho, že mi to řekl, sám říkal, že přede mnou nechce nic tajit a radši si o tom chce promluvit, protože mu na mě záleží a je mu to moc líto. Říkal, že si myslel že jemu se to nikdy stát nemůže, ale že si s ní prostě rozumí, nebo spíš rozuměl, řekl mi, že to chce ukončit, ikdyž vlastně moc co k ukončování není.

Reaguji na Canndy: Kočko, ale sama píšeš, že si na něj uhodila a on zapíral, takže tohle ti opravdu neřekl sám od sebe, ale až když musel... a kdyby chtěl, sám jí před tebou třeba zavolá, že už se nebudou vídat, vymaže všechny kontakty, prostě se tě snaží přesvědčit, že jsi pro něj jediná a nehraje na tebe, že v tom má chudák zmatek...
Já nevím, zda bych muži odpustila to, že ve chvíli, kdy plánujeme krásný vztah zpečetit sňatkem, všichni příbuzní nám přejí, ať jsme spolu šťastní na věky a on, místo aby si všímal své nejrkásnější nevěsty, přemýšlí, že dneska tu druhou bohužel neuvidí.
PS: Řešme to jen v jednom tématu...

Reaguji na Red_fire:

Rozumět si můžeme s tisíci lidma. To není omluva. Jediný způsob by byl zamezit veškerým kontaktům tak na měsíc minimálně a pak trochu vychladne a začne přemýšlet. Což se prakticky asi nepodaří. Kdyby se mu to stalo před svatbou, tak by se snažil k Tobě navrátit? Zajímavá je i pohava té jeho "nečekané", že po vaší svatbě se snaží mezi vás dostat.

Tak já mám konečnou dneska jsem se dozvěděla , že mi přejeli mého nejcennějšího kocourka , který byl 4 dny nezvěstný . Ted je ta bolest ještě dvojnásobná

Dneska jsem s ním mluvila ohledně právě kocourka , pořizovali jsme ho na pul když jsme spolu byli , tak jsem mu to chtěla oznámit , byli jsme spolu asi jen 10 minutek.
Jen jsem se ho tak zeptala , jestli mu vubec někdy chybím , boužel řekl , že právě ani nějak ne , prý třeba vždycky tak po měsíci , když už mě dlouho nevidí a nebo nejsme vubec prostě v kontaktu , ale jak říkal pak mu stačí dva dny semnou a zase je po stesku . Zkrátka je mu prý dobře se svojí nynější přítelkyní a musím to respektovat , je prý zkrátka spokojený a nechce nic měnit i když mě má stále rád , ale není to ono . Koupil mi pár pamlsku na depky abych vydržela z kocourka a musím jít dál a abych to celé zvládla a časem prý taky zapomenu a najdu někoho s kým mi bude zase dobře .
Já vím možná to myslí dobře , ale je strašně težké slyšet od někoho koho tak milujete takovéhle slova . Pořád jsme měla v sobě nějaké zbytečné naděje a stále doufala . Ale po dnešku co mi to takhle vyložil , tak dnes si vypláču oči a zítra chci už vstát a začít naprosto znova bez naději a vzpomínek na minulost , chci znova prostě . Nechci už mu psát a ani nějak kontaktovat prostě chci už jen zapomenout . Holky musíme to zvládnout .
Jen si pořád vyčítám , v čem je lepší ? Proč si vybral jí ? Jak to dokázala ? Ach jo musím se už nad tím povznést .

Reaguji na pandula: no já nevim, to sis měla říct tak po týdnu od rozchodu a ne až teď ne?

Láska je potvora a někomu holt trvá déle, než se mu konečně otevřou oči a dojde mu, že něco už prostě patří minulosti a je třeba jí to nechat a soustředit se na to, co je teď. Snad už teď pandula bude jen zase stoupat výš. Čas je velký lékař a možná to za nějakou dobu střízlivýma očima uvidí úplně jinak a bude ráda, že to tak nakonec dopadlo. Nic se neděje bez důvodu.

Rozchod je vždy hrozný, když člověk opravdu miluje. Trvá dlouhou dobu, než se z toho dstane a je pravda, že u každého je to jiné. Jak se říká, kdo miluje méně, vyhrává. Je to pravda, ale nestojí to za to. Opravdu milovat je úžasný pocit a někdy to za to trápení stojí. Mě osobně trvalo dva roky, než jsem se dostala z rozchodu. Vztah trval 4 roky a já jsem milovala víc. Bolelo to a dost mě to ovlivnilo. Ted už mi jen tak někdo neublíží nebo spiš nikoho nenechám, aby mi ubližoval. Holky,, tolik chlapů chodí po světě, ale nikdy neodhadnete, jestli to vyjde nebo ne. Do vztahu se jde vždy s rizikem. Nevěšte hlavy, všechno jednou přejde. Když něco skončí, tak musí přeci něco nového začít.. třeba ta nová etapa vašeho života bude o mnoho lepší, než ta předchozí

Tak mě to taky bolelo a ještě pořád bolí, ale nebudu si přece ještě ubližovat tím, že bych si dělala naděje. Že zase jednoho dne přijde a že to bude zase tam, kde předtím. Ono je to asi o tom, kdo si to kdy uvědomí no....a ženské mají tu blbou vlastnost, že pořád omílají dokola to samé, pořád to řeší co a kdyby a kde se stala chyba