Rozchod - vaše příběhy, rady jak přežít

Reaguji na nonysek: Bude, bude...ale jak mi řekla jedna moc moudrá osoba, že tošní rok je rok změn, že to nefunkční a nepotřebné odchází...A že prostě nepřijde nikdo nový, dokud se nenaučím žít sama se sebou a nehodím minulost za hlavu...A má pravdu, je to těžký, moc těžký, ale ta minulost prostě nejde vrátit a nejde s ní nic udělat...
Mě teď nejvíc pomáhá věta, že všechno má svůj smysl, že prostě jsem ho měla potkat, měla se spálit a mám najít tu sílu jít dál...

včera se mi holky po něm zastesklo. vzpomněla jsem si na zážitky z dovolený.. chtěla bych si ten mozek nějak přeprogramovat. proč už na něj nejsem tolik naštvaná. neumím si představit, že se otevřu někomu jinému než jemu. je to asi dětinské a třeba se to jednou povede. ale jak jste psaly vy, přijdou mi všichni naprosto nemožní.. ale popravdě nechci sama trávit večery.. už si na to zvykám dva měsíce a už dokážu být sama doma a celý večer neprobrečet. ale..

Hm, zatímco jim nedělá problém hned být s novým člověkem. Toto je nejhorší být s někým od -náctiletého věku, jelikož to stejně jednou skončí a jak se to stane, tak to, co nešlo s tou jeho bývalou partnerkou, tak hned realizují. Sestra od toho mýho ex měla 8 let chlapa, už jim bylo kolem 28, jednou jí dal facku a tak se rozešli. 3 měsíce na to si našel jinou a hned se zasnoubili...nechápu

Nebo jeden pár co znám, tak se taky rozešli a hned si ten chlap s jinou udělal děcko a že se těší na přírůstek do rodiny... uf...to pro tu bývalou partnerku musí být vždycky šlupka

Reaguji na AnetteB: mno to je přesně to, co nechápu.. protože jestli já si najdu chlapa, tak to zas půjde všechno od začátku.. rozhodně se nepohrnu do ničeho většího.. ale já mám pocit, že ten můj bejvalej si jí snad za chvíli bude chtít vzít. jak to ti chlapi dělaj, že jsou fakt v pohodě..? chci taky.. !

proto jsem vsem kamaradum a kamaradkam, co ho znaji, pozadala, at mi o nem nerikaji zadny novinky....a je to osvobozujici pocit....ani me to nezajima a hlavne je mi tak lepe...doporucuju udelat to same

Reaguji na Arja: take doufam, ze vsechno ma svuj smysl a ze ho nekdy najdu

jo, je to vazne hlavne o mozku a prehravani si stejnych myslenek porad dokola....protoze co oci nevidi, srdce neboli....takze me srdce neboli, me jen boli hlava a s tim uz se da lepe neco delat, hlavne ji zamestnat
musime proste zacit premyslet jinak

asi proto, ze oni furt vsechno neresej jako my, zensky...a napadlo me, ze duvodem, proc s tou dalsi holkou pak vse preskakuji a rovnou se zasnubuji, bydli a plodi, je to, ze ve vztazich s nami nebyli stastni a snazi se delat cokoli jen aby to nepripominalo ten stagnujici minuly vztah...a hlavne jsou znovu zamilovani

Reaguji na francisB: a jak oni můžou vědět, že s něma budou do konce života šťastní? na začátku je každej šťastnej...ale to oni asi neřeší, co...takže na mě čeká nějakej po dlouholetym rozchodu a hned si mě vezme, jo ?

Hmmm, něco pravdy na tom bude. A také třeba proto, že když nás odkopávali, už dávno měli rozplánováno že budou s ní? Ano, rovnou s někým novým, to se zapomíná krásně a snadno.
Ten můj ex prý rozhodně nechce tu svou sestěhovat /vidíte, vše se dovím /...a nedivím se, to je celý on, hlavně tak jako sporadicky, aby si náhodou nemyslela že by se snad někdy ženil, a to i když je zamilovaný. No a hlavně by se pak mohl nedejbože projevit ten stereotyp který mu taaaak vadí, že "pokud je to takové stereotypní jako u jeho rodičů ve všech vztazích, raději bude sám". Opravdu už se mu jen směju, tenhle člověk evidentně neví co chce. Ale příznaky má pořád stejné - zamilovanost, kašle na všechny ostatní, to časem samozřejmě odpadne no a co přijde pak? Důležitá rozhodnutí, rázné kroky, a pak? No jednou ten stereotyp...a jestli ne, tak asi dokáže nemožné
(omlouvám se za další můj výlev každá z těchto krizí končí totiž neuvěřitelným rozčilením a pocitem "ještě že jsem se ho zbavila"...takže teď pěkné období nějakou dobu a pak...znáte to samy).

u tohohle kluka je jediný způsob se s ním vůbec nebavit...on mi to neříká záměrně, jenže jeho empatie je nula! (cca o 10 stránek dříve - je to ten co mi řekl že ze sebe dělám blbce když nechci bývalého vidět )

Reaguji na nonysek: proč blbce, že ho nechceš vidět? snad aby ti ještě rozrýval už tak bolavý srdce ne? Já se s ním ani nezdravím, pokud mi zbyla ještě nějaká hrdost. Jako odejít si na 10 minut z hospody a říct čau už spolu nebudem a zase se tam vrátit jakoby nic..prostě...co je moc, to je příliš a kor po tolika letech. Tohle mu nemůžu zapomenout, že jsme se rozešli bylo dobré, ale takhle...už teď mám pocit, že kdybych ho viděla, musela bych ho praštit...cítila jsem se neskutečně poníženě před všema :-/ to mě možná bolelo i víc, když se to, jak jsme se rozešli rozkřiklo po celým našem malým městě. A tedka ještě jak nahání snad každou, tak už jsem fakt všem pro smích a těžko to snáším..

Tohle snad nikdy neskončí...
Musím se velmi držet abych mu nenapsala. Dnes je volno a moc bych chtěla být s ním. Přijde mi že už nemám v tom zoufalství nikoho.
A to jsem si myslela, že je to vše dávno ok.

Reaguji na nonysek: já v tom vidím pozitivum, že mám víc kamarádů...předtím jsem byla jen s ním a nikdo jinej mě nezajímal..

pustím si tady toto, když je mi hrozně :-/

to je sice pravda, jenže jsou situace kdy ti 100 kamarádů nenahradí jednoho člověka...asi se na to teď nedokážu dívat pozitivně. Ale díky

Reaguji na nonysek: to je pravda pravdoucí..

Reaguji na AnetteB:
k tomu songu: tento styl nemusím, ale toto zařadím na playlist