Rozchod - vaše příběhy, rady jak přežít

Máš pravdu...nejraději bych na všechno zapomněla, hodila to za hlavu, a aplikovala na nějakém vhodném objektu.
Bohužel mám z toho takový dojem, že tato zkušenost už mě bude nějak pronásledovat a že potenciální budoucí partneři na to budou doplácet, ikdyž si to třeba vůbec nezaslouží. Bojím se aby mě to pustilo dál, snažím se vypořádat se s tím nejrychleji jak to jde, jenže to je k ničemu a ikdyž jsem veselá kopa a růžový brýle, tak na tohle někdy už fakt nemám (jako třeba dnes). Jsem ve fázi kdy na mě tohle zoufalství přijde jednou týdně (o víkendu nebo v pondělí).
Ale po dnešku je mi nějak jinak, byla to nějaká horší krize. Přijdu si úplně rezignovaně na všechno. A ani mě to neštve....kdo nic nečeká aspoň není zklamaný.

Reaguji na AnetteB: mno zjistila jsem to tak, že tady je jedna pořádná ulice, po který se chodí do města a je to kolem jeho baráku. takže tam jdu třeba 2xdenně. a věčně tam stálo její auto, už neodjíždí. tak jsem se na to zeptala kámoše.. ona tam bydlí u něj, protože ještě stále bydlí s jejím bejvalým, tak aby tam s ním nebyla.. no a až se ten bejvalej její odstěhuje, tak půjdou spolu do jejího bytečku, krása prostě.. se mnou jít bydlet nikdy nechtěl.. celý tři roky.. jo a s tím názorem o dětech souhlasím. u nás si to vyzkoušely, tak to teď budou praktikovat všechno daleko lépe někde jinde..

Njn, ale zase my holky se můžem taky poučit a v příštím vztahu nedělat stejné chyby nebo nezačít se stejnýma blbcama... Všechno má asi svůj smysl.Hlavně z toho zamotaného kruhu rychle ven.My se trápíme, co by kdyby a oni to vůbec neřeší

Já se sama s sobě nevyznám, jeden den mi je na umření a dnes jsem zase až moc v pohodě...nechápu

Reaguji na AnetteB: u mě je to hodně víkendama. jak je víkend, tak mám čas se nudit a přemýšlet nad tím. a teda když se nedozvim nějaký pecky.. v týdnu chodím do práce a pořád někde lítám, tak je mi lépe.. a to, že oni to neřeší a mě to šrotuje v hlavě je pěkně na palici..

Reaguji na AnetteB:
Asi je to přirozený, že prostě jeden den je ti fajn a říkáš si "týjo, nový možnosti, nic mě neváže, můžu si dělat co chci..." a další den si zas říkáš, že byses raději všeho vzdala, jen abys to mohla vrátit...
Ale ono to z té hlavy nejde jen tak ven. Nejde jenom tak si říct, že už je všechno pryč a začíná nová lepší etapa...Ale snad k tomu všechny dojdeme...a co nejdřív!

Tak já dám něco veselého co si teď pořád pouštím

to je super! něco takového je strašně důležitý

joo, tak tomu rozumim holky...ja sice nevim, jestli muj ex ma ted slecnu, i kdyz predpokladam, ze urcite....presto vim, ze i on by s ni mel vsechno, co se mnou nestihl za 5 let, hned...

presne!

ach jak ti rozumim....ale psala jsi, ze uz jsi uverila, ze to muze byt s jinym lepsi...a to je fakt dulezity, drz se toho....i kdyz vim, ze je to setsakramentsky tezky....taky s tim bojuju a mam slabsi chvile

jo je to jak na horské dráze... ted mi zas píše ten bývalý spoubydlící jak je doma sám a toho mého ex už týden neviděl... no nemusím vědět všechno

Holky rozumím vám....Sice je to u mě už 7 měsíců a jsem relativně v pohodě, ale stejně se objeví blbý chvilky....Například ted v sobotu v klubu při písničce, kterou mam se svým ex naprosto propojenou, že už ji ani nemužu dál poslouchat....No a když ji tam hrály, tak jsem prostě brečela...co je na tom pozitivního je to, že už ne tolik a že mě to brzy přešlo a druhý den ráno jsem neměla ani pokaženou náladu, jako tomu bývalo....Dnes jsem ji jako na potvoru slyšela znovu a už jsem se jen zamračila a šla dál....Tak snad půjdu dál a už nikdy zpět
Přeji to nám všem

Jak říkáš...Dodělala jsem školu, teď měl začít jiný život...Tak teda začne, úplně jiný...

jenže to není samospásný, protože ten někdo jaksi chybí