Rozchod - vaše příběhy, rady jak přežít

Madeline-je mi hrozně líto tvé situace vím co prožíváš.Sama jsem si prožila tohle peklo a ještě v něm stále zůstávám.Hlavně se neponižuj,nebreč před ním,o samotě se vybreč to se trochu uleví.Žij jako doposud-jen mu neper,nevař,ale buď stejná jako dřív.Chápu člověka to úplně paralyzuje je to strašná rána,ale třeba si uvědomí co pro něho znamenáte.

Holky moc děkuji za podporu
pruhovaná ponožka-Já ten byt celej vymalovala, vytapetovala, položila lina,nalepila lišty, no je to moje království, on na něm nehnul ani prstem, všechno jsem dělala s malou, což teda byly nervy a na malovaní mi pohlídala mamka.Mám ho moc ráda ten byt a hlavně by opravdu byl na celý život za levno, takže bysme s malou měly zázemí a střechu nad hlavou jistou a to je moc potřeba a myslím , že bysme sice neměly zrovna prachů na zbyt, ale mohly bysme to zvládnout, já stejně od manžela nedostávala měsíčně ani korunu, tak jsem si zvykla šetřit na čem se dá.A jestli mi těch pár nájmů zaplatí, nebo to dám z alimentů, tak na tom budu jako teď, no přemýšlela jsem v noci i o těchto věcech, spala jsem 15 minut, tak snad to semnou dneska sekne a bude to a nebudu zas přemýšlet a tý 20letý.A co je na tom bytě fakt dobrý, že je ve městě, který mám taky moc ráda a hlavně , můžu ho utáhnout po mateřský i bez chlapa, protože nevím jestli si jěště někdy nějakýho nastěhuju domů. Asi se budu muset hodně dlouho přesvědčovat, že někde je pořádnej chlap, nevím,ale třeba mám jen smůlu na chlapi,

vanilinka:
Máš pravdu, o tom jsem uvažovala zrovna dneska, že se mu na to praní, žehlení a vaření vyprdnu, teď už má vybráno, tak ať slouží ta brigádnice, když už teď patří jí , tak se vším všudy, ať se zacvičí.Bože ta tuna bílých ponožek ta jí zničí .S tím bulením je to horší, já ty slzy neumím vůbec ovládat a kutálej se a kutálej mrchy jedny kdy se jim zachce,Dneska jsem zvládla očkování, teď půjdu s malou ven, mám sice na obličeji tunu makeupu, protože ráno jsem vypadala jako opuchlina jak jsem bulela a vůbec jsem se při pohledu do zrcadla lekla jěště víc než kdy jindy.No já doufám , že to brzy skončí a že bude pryč a to se potom bude líp zapomínat a vůbec fuj už ať je to zamnou.Takovýhle hnusný věci by se vůbec nemusely dít.Ale život je holt takovej ach jo no

[quote=Madeline 18]Takovýhle hnusný věci by se vůbec nemusely dít. Jen jí nech aţ se stará aţ maká a je mu ukaž,že není střed vesmíru.Mě je zlato také strašně a to mám pubertální dceru,která,když tátu nejvíce potřebovala tak byl v tahu.Rozvod si vyžírám také sama,protože on nechce,ale nebydlí snámi.Do teť mi ubližuje on i ta tlusťoška pitomá.Pořád volá a píše a dokonce u nás i byla.každá slza,která mi ukápla tak dnes by bylo mé město pod vodou.Ještě dnes,každý večer brečím,ale nic jsem si nepomohla.Mě označili i jeho rodiče za kurvu a on je ten chudák.Má dcera pro ně také není nic. A já platím za dohodu k rozvodu,kolek,výpis vlastnictví a ověřené podpisy a do toho práce,domácnost a dcera.Madelin vím,že to není útěcha,ale nejsi v tom sama.

ahoj, myslela, jsem,že do téhle sekce, se nedostanu a nakonec se přidávám i já, je mi zle, hlavou se mi hodí spustu otázek. Po 6letech a 3měsících jsme se rozešli....nevím, jak to překonám, kdy to přebolí, když toho člověka stále miluji, měli jsme krize,které jsme překonali, a já myslela,že náš vztah posílili....Brala jsem ho jako životní lásku. Nepočítala, jsem,do budoucna s nikým jiným jen s ním. A jednou tenhle Vám milovaný člověk přijde a řekne: náš vztah mě prostě už nebere. Řekl, to zle a chladně, až jsem nevěřila.

Ketinecka-bude to trvat strašně dlouho.Vždyť po těch hrůzách co mi můj ještě stále manžel dělal k němu stále cítím pouto.Je mi ze sebe až na nic,protože nejsem žádná šeredka.Chlapi o mě mají zájem a já bych chtěla nazpět svou rodinu.Hrůza je,když tě někdo koho moc miluješ takhle podrazí.Já si pořád ještě povečerech brečím.Sice mi to nepomůže,ale trochu se mi uleví.Já totiž stále žiju minulostí jak to bylo krásný,ale teď je to jinak bohužel.........................

ketinecka
to je teda drsný....to jsou stejně hajzlové....neuvěřitelné...z ničeho nic, spoustu věcí s nim zvládla a po 6ti letech tohle říct....musí Ti být strašně....a kolik je ti?

Ráda bych vás požádala o radu...Mám kamarádku s kterou už si nevím rady..Před dvěma lety si našla na štěstí chlápka...Dva měsíce si psali a ona se do něho totálně zbláznila...KDyž za ní přijel, tak byla v sedmým nebi a vykecala mu, jak je na tom dobře finančně, měla krásný velký byt ...On na ní zapůsobil jako nej muž na světě, říkal jí že dělá nějakou vysokou funkci ve světoznámém podniku, že měl před osmi lety krásnou, dlouhonohou a dlouhovlasou manekýnnu, že měl velikou firmu, mluví několika jazyky..Ona si prý vedle něho připadala jako hadr na podlahu..No chlap za ní jezdil asi sto km každý víkend a někdo je spolu viděl a poznal v něm člověka, který několik dlouhých let "seděl" ve věznici s nej ostrahou!!No jenže kamarádka nikomu nevěřila, jen jemu, a on jí říkal, že to byl falešně namotaný proces, že on za nic nemůže a že je v podstatě nevinný...Tak jsme po něm pátrali a vypátrali, že to nebyl jeho jediný trest, ale druhý a že má odsezeno dohromady asi 15let(((Jí to vůůůbec nevadí, chlápek je ale velice výmluvný, umí krásně mluvit, je velmi sympatický, dokonce se mu povedlo, že otvírá v jednom okresním městě velký obchod s motorkama..S kamarádkou si dělá co chce, když potřebuje tak jí zavolá a ona tam jede, když jí už nechce , tak si něco vymyslí a ona jede domů a trápí se a trápí...Tvrdí, že je to od ní povinnost, že mu musí pomáhat, že on mli a ona mu ho chce zachránit...Mám jí moc ráda, ale nevím jak na ní a když vidím, jak on lítá za mladýma holkama, vozí je na motorkách, předvádí se, je zadlužený a dělá ze sebe prezidenta republiky chce se mi zvracet...

Vanilinko:

To co píšeš je hrůza, úplně mi to vehnalo slzy do očí, to musí být hrozně těžký divím se , že se tak držíš.Můj muž se nakonec rozhodl , že mi vše s dcerou nechá i auto, tak jsem mu alespoň za tohle vděčná, protože vím , že jinak by mi mohl vše vzít a já se mohla jít oběsit.Akorát notebook si vezme, tak už holky možná nenapíšu.Žádost o rozvod mám podanou a za tři měsíce jdeme k soudu, nemůžu vůbec jíst a pořád zvracím z těch nervů, ale strašně mě štve , že to tak protahujou s tím rozvodem, dokavaď budeme spolu v jednom bytě tak pořád trpím, bulím a jsem fakt na dně.Holky je to tak strašný, teď vím , že rozvod je opravdu strašně hnusná věc a že bolí jako čert pro toho kdo zbyl sám.Vanilinko přeji Ti ať se na tebe štěstí usměje a co nejdřív se zbavíš těch hnusnejch lidí co Ti ubližují a začneš nový krásný život , který si za to utrpení zasloužíš, ach jo, já teď chlapa nemůžu ani vidět z okna, vůbec nevím jestli jěště nějakýmu budu věřit.Ale jestli opravdu budu mít vše co teď mám, ten byt, auto a práci , tak bych mohla smalou v klidu žít sama bez chlapa a pomalu se z toho vzpamatovat.Všem vám co se rozcházíte a rozvádíte držím palce ať to co nejdřív přebolí .

Děkuji Madelin,dnes jsme byli ověřovat podpisy na smlouvě k rozvodu.Přestože rozvod podávám já je mi na nic.Celý den jsem byla jako na trní.Manžel na mě čekal a říkal,že celou noc zvracel.Přebolí to za hodně dlouho vždyť mě to ještě nepřebolel a jsou to už 2roky.Třeba mužovi rodiče-jsem moc smutná,že se na mě a moji dceru úplně vykašlali.Vždyť mě znají tolik let?A,když muž onemocněl tak jsem mu zachránila život,dnes už by tu nebyl.Tak nevím,ale svět je nespravedlivý.

Cibulko můžeš i,když jsem to párkrát psala,ale jen tak asi nesrozumitelně.Tak od počátku.V říjnu spolu budeme 16let a máme 13letou dceru.Můj manžel byl báječnej chlap-hodný,pracovitý a mooooc nás miloval,ale to vážně.mMáme vlastní byt,auto,jezdili jsme na výlety a víkendech jsme se chodili bavit až na jednu vadu manžela jeho až abnormální žárlivost.V září 2007 manžel byl protivnej a pak už i zlej,začal pít a příšerně žárlit na,každýho chlapa,který byl v mé blízkosti.Pak jsem zjistila,že se sním něco děje ani jsme spolu nic už měsíc neměli.....Jednoho zářijového večera mu zazvonil telefon a já n aklonila kdo,žeto..........před tím jsme telefony měli vedle sebe a netajili si nic.Začal šílet a vyndávat baterii no bla.Pak mi řekl,že prostě má hrozné bolesti přirození a sex mu nic neříká.Okamžitě jsem zavelela doktor on se naštval ať mu dám pokoj,že se semnou rozvede.Po 2měsících hrůzy kdy jsem ho objenávala k urologům a on vždy utekl se mi to z pomocí jeho rodičů povedlo.Ještě týž den operace,rakovina varlat,zhoubný nádor.Po propuštění se mu dotoho přidal zánět a tak,každý den převazy a já sním,protože to tak chtěl.Práci jsem si nadělávala.Doma jsem mu to vymačkával a převazovala,myla ho.Pak,když mohl na krátké procházky tak jsem ho večer vždycky doprovázela.Doma jeho mobil pod polštářem,vypnutý zvuk sms.Kredity,které mu chodily prý asi omyl.Pak jsem přišla na sms,samá chyba,hrůza a děs.Ještě jsme 21krát byly na ozařování v Praze.Řekl pokud,každé rán nepojedu sním tak končí s léčbou a dotoho hovory,které vyřizoval tajně a za rohem,sms zase ty hrůzy až jsem na něho uhodila.Po roce se přiznal a já řekla chceš to skončit-ne já nic končit nebudu to se radši rozvedeme.Pak zase jak nás má rád a žárlil víc a víc.Párkrát mě a jednou dceru trochu zbil a hrozně se opíjel.Chodil domů třeba až ve 2ráno.Najednou se semnou přestali stýkat i jeho rodiče ani na švagrovu svatbu mě nepozvali bohužel.Za ještě nějaký čas jsem se dozvěděla od kolegů z jeho bývalé práce kdo to je-kolegyně lehce retardovaná,omezená a hodně obézní žena z jedné vesničky.Všichni se smáli,že to není možný,ale bylo.Já jsem mala,blondýna.Tato žena mě očernila s mužem,že jsem děvka a ***** a to i u jeho rodičů.On se tam v listopadu 2008 odstěhoval a 14dnů tam bydlel.Pak,ale zase chtěl mě a ona ta ženská mu dávala peníze a on nám za to kupoval dárky a zval nás na výlety.Vzala jsem ho domů,ale v lednu mi zase udělal žárlivou scénu a odstěhoval se nevím kam tvrdil k rodičům,ale myslím,že zase tam.Jenže za pár dnů mě zase psal jak mě má rád at ho vezmu domů no a já,že už ne.Tak se nastěhoval k mému bratru a k nám jen docházel.Dcera z toho byla na dně,žije v tom od 11let a bude jí 14.U bráchy ten se rozešel s přítelkyní tak ho vzal a začalo to alkohol a ta tlustá ženská mému muži vlolala a psala,ale i mě a holce.V noci jsem musela vypínat zvuk u telefonů,aby jsme mohly spát.Ještě jsme spolu absolvovali dovču v cizině a i tam psala,že se nikdy mého muže nevzdá,že ho bude milovat na vždycky.A on mi stále lhal a přísahal na dceru,že by tam už nejel,a,že jí nezvedá telefon a bla bla.Týden před dovolenou jel k ní s rodiči pro maso,oni její rodiče mají hospodářství a toho využívaj.Mě,ale volal do práce jestli mi neva,že jede do jednoho města strejcovi zadělat kotel.Pak mi říkal ať mu věřím a ť strejčkovi klidně zavolám.Jenže pak ta baba zase volala a,že tam byl i s tátou.můj muž je psychicky nemocný k doktorce šel jen,když jsem podala rozvod poprvé,ale pak ty léky zbodnul najednou a nebo je neužíval vůbec.Psychiatrička stím mluvila a chtěla zjisti příčinu.Jenže on řekl doktoce,že mám chlapy a ona,že mě zná,že taková nejsem a on,ale ona se chlapům líbí.....no tak,když to nechcete řešit tak já už sem nebudu chodit.A jeho rodiče raději přejdou na druhý chodník,když mě viidí.Ještě moc dlouho bych psala,ale co vy na to?Sice ta žena je taková,ale podvádí mě a proč nás vyměnil za tohle,když nás tolik miloval.Dnes jsme to pdpísli a on už volá jestli může přijít na kafe.Naše sídliště žije námi.A u něho v bývalé práci 2 tábory jedni mě nenáviděj,že jsem ***** a druzí litujou jak jsem dopadla uf

ježiši holky, já jak to tady čtu, tak se mi udělalo uplně špatně. Taky jsem si to samozřejmě prožila, na ten pocit, kdyz vám to suše oznámí v životě nezapomenu. Zle od žaludku, třesete se....brrrr.... Moc vám držim palce, ať je to co nejrychleji za vámi!

Tak večer se tu zastavil.Chvíli klid a pak mě zase napadal žárlivostí.Přišel už opilej a přinesl sebou rum a tady se dodělal.Zdemoloval půl bytu.Vytrhal mezi dveřní závěsy,rozkopal židli a kytku.Boty tý létaly vzduchem.Jídlo vyhazoval z ledničky.Šel si lehnout k dceři do pokojíčku-ona je na prázdninách.Pustil youtube a tak nahlas,že jsem nemohla spát a lsousedi také ne.Bouchali na zeď a křičeli ať dá už pokoj.Ráno měl jít do práce,ale nebyl toho schopen jak byl na šrot.Říkal,že ho nechci a ani holka ho nechce a,že jde pro auto a budu ho mít na svědomí.Vykop dveře od koupelny a odešel.Za chvíli mi napsal sms,že ho už nemáme hledat a,že se vším končí.Je mi zle od žaludku a zvracím..........co mám teda dělat?

vanilinko:

Tak s tím zvracením , to je žaludeční neuróza a já když jsem to zjistila ., že manžel má jinou tak jsem pozvracela celý záchod a potom zvracela každý den kdykoli na mě přišla ta vlna víš jak si myslíš , že už je to lepší a bác a je ti znovu zle až se hrůzou hýbat nemůžeš , tak jsem letěla na záchod znovu a zvracela jak blázen.Jsem už jak kost a kůže a nějaký zvracení si dovolit nemůžu a tak jsem přešla na Lexaurin a světe div se je mi dobře , můžu i jíst a jsem mnohem klidnější i když manžel vedle mě spí , protože já s ním musím jěště 4 měsíce vydržet v bytě.Nechci prostě vyhubnout na kost, já těžko přibírám a potřebuji sílu, nikdy jsem nebyla příznivcem uklidňujícím práškům , ale rozvod je opravdu moc těžká věc a já si už pár tabletek vzala a díky bohu za ně, Už aby byl soud za námi, přidělili mi bezplatnou právničku a já se nemůžu dočkat až to zkončí.Vypadám jak troska , ale až bude po všem tak se dám do kupy a chtěla bych si dálkově dodělat specializaci dvou roční a věnovat se sobě a dceři , ale nevím kolik budu mít peněz možná zpláču nad výdělkem , ale teď je nejdůležitějsí bojovat za mě a holčičku , za bydlení a za to abychom mohly žít i když mizerně , tak alespoň nějak a kkde je psáno, že nepříjde jěště někdo kdo nám ženským zklamaným a zpustošeným rozvodem jěště nevrátí chuť na vztah a nebude nám oporou.Mám strach ze všeho co příjde , ale snad to zvládnu a věřím , že to všechny zvládnem, vždyť jsme ženský a i když se teď cítíme na dně ta síla se k nám vrátí.

vanilinko:

Tak tohle dělal můj otec mámě , jednou jí mámem v opilosti zabil nožem, kdybych tam tenkrát v osmi letech nevtrhla s pláčem, když se opil řval , že ho nemáme rády a věšel se na elektrický vedení , rozbíjel doma dveře a máma se strachy klepala a já ho nenáviděla za to jak se chová.Máma je s ním furt , protože se bojí rozvést , on má pistoli a když se nedávno pohádali tak si jí nabíjel v ložnici, máma doteď lituje , že se s ním tenkrát nerozvedla, ale když se jí zeptám proč to neudělala , tak říká že měla strach , že jí zabije.Tohle jsme měli několik let vlastně celý dětství a jěště teď se občas ožere a máma mě prosí ať tam zůstanu , že se bojí , že jí postřílí, takže jestli můžeš rozveď se ať toho potom nelituješ jako moje máma, ta je teď starší a říká si jaký jsem mohla mít život kdybych se nebála a našla si jinýho muže a rozvedla se .Vlastně i já někdy když za nima jedu si říkám zdali budou jěště naživu nebo postřílený ((.Uteč, nejhorší je taková agrese a je to tvůj život a vidí to i děti a já na to jak můj táta držel v opilosti nůž u krku mý mámy nikdy nezapomenu a asi nikdy už nebudu mít normální vztah ke svýmu otci (