Rozchod - vaše příběhy, rady jak přežít

Víš, nepřijde mi moc fér, aby byl někdo nucen, aby si dodělal maturitu, protože má jen učňák. Přítel měl bývalou, která mu to pořád předhazovala, ať si dodělá maturitu a on ji za to nenáviděl, protože to nechápal, nerozumněl tomu, proč to chce, vždyť se vyučil tím, co ho baví a taky se tomu věnuje. Vzdělání není všechno, není důležité to, jakou má člověk školu, nemůžeme přeci lidi posuzovat jen podle vzdělání, to je hrozně povrchní, důležité je přeci to, jaký vede život, jak se v něm dokáže otáčet, zajistit a jak ho žije. Znám spoustu vysokoškoláků, kteří jsou do života absolutně nepoužitelní a naopak znám spoustu lidí, kteří mají jen výuční list a do života jsou úplně super.
Myslím, že není problém v tom, jakou má školu, ale v tom, že ti nestačí, myšlením, rozumem, ambicemi, tím, že ty se chceš zlepšovat a on je spokojen s tím, co má a více nechce, ale ty ano, ty chceš víc. A mezi námi, to, že si dodělá maturitu, to jeho přístup nezmění.
Nechci, aby ses na mě zlobila, ale tak to cítím...

formica
Ale ono to je úplně jinak. On dělá s prominutím tu nejhorší práci, na kterou berou i lidi se základkou. Má asi 50 na hodinu. Kdyby dělal to, čím se vyučil, tak bych to brala, ale on má tuhle práci jen proto, že to, čím se vyučil ho nebaví, a aby si mohl najít nějakou lepší práci, musel by mít maturitu. A já chci aby ji měl, protože je tak strašně náročnej (a nechápu, kde k tomu přišel..). Strašně utrácí, a jestli si chce udržet tenhle standard, bude muset něco u sebe změnit, protože já nebudu ta, která vše potáhne. On není ten skromný typ, on se chová jak kdyby měl plat jako nějakej manažer, a přitom je to úplně naopak. Jo, kdyby měl normální práci, nevadilo by mi to, protože mám hodně příbuzných, co jsou jen vyučený a jsou v pohodě. Ale upřímně, když mi řekl co dělá, dost jsem se divila a upřímně musím říct, že i trochu styděla. Protože on je hrozně šikovnej a má na víc. Asi si to sám uvědomuje, občas o tom mluví, ale...

Aha Tak to se omlouvám, jestli jsem řekla něco špatně
A můžu se zeptat, co dělá?
Víš, pokud nebude chtít on sám, tak ty nic nezmůžeš, naopak, ještě se vše zhorší. A zase je zde otázka, víš, proč ho miluješ? Z jakého důvodu, pro jaké kvality, prostě proč?

formica
Neomlouvej se, já pořád nevěděla jak to tu napsat, měla jsem to vysvětlit hnedNo, dělá u ostrahy řadovou práci, jestli víš, co tím myslím, žádnej manažer....za chvíli to smažu až si to přečteš, nikdy nevím, kdy by to mohl číst někdo kdo ho zná, a bylo by mi trochu líto, kdyby se dozvěděl, že jsem se párkrát styděla..

On je právě jinak úžasnej, je s ním strašná legrace, je hodnej, je hrozně šikovnej, a takovej ten typ, že se nikdy nestalo, že by si s něčím neporadil nebo tak...cítím, že se dokáže postarat o všechno dobře, jen mě trápí ta práce On má na víc, sám to ví a všichni mu to říkají, jenže asi potřebuje nějaký impuls, který ho přesvědčí. No, aspoň že si sám myslí, že by si to měl dodělat, to jo...

vločka,formica,alison: holky moc vám držím palečky!!!
a tobě Hašlerko moooc děkuju

---

Alison: to všechno ti ukáže čas,třeba budeš jednou naopak ráda,že jsi právě to udělala.

Alison: jinak trochu mimo tohle téma,pěkná práce na tý fotce v tvým profilu

---

Alison:nápodobně,naprosto ti rozumím

Tak já si prožila bouřlivý rozchod dvakrát, jednou jsem se rozešla já. Byla jsem ale na dně a abych na toho blbce zapoměla, tak jsem se na jeho počest ponížila - ostuda jak mraky, ale aspoň jsem tak nějak pochopila, že mi za nic nestojí.
A druhý rozchod byl vzájemný, ale já byla hrozně zamilovaná, jen jsem věděla, že to nemá cenu. Půl roku jsem si všemožně užívala, pomáhalo mi to ale jen chvilkově a tak jsem si jako útěchu našla přítele..já vím, že je to ode mě sprosté a sobecké, ale nevěděla jsem co dělat abych Jirku dala z hlavy. Po roce vztahu s mým přítelem jsem na Jirku úplně zapoměla a pocítila lásku ke svému příteli..už to jsou skoro dva roky, kdy je mé srdíčko věrné na 100% mému příteli..

Holky, asi si pomyslíte, že jsem blázen. Konečně to s přítelem vypadá fakt dobře, ale teď si zase nejsem jistá já, jestli ho chci. A protože vím, že jsem přecitlivělá, žárlivá a spoustu věcí si moc beru, chci poprosit o objektivní názory Už v našem vztahu jsem byla hodně žárlivá, a tak mi přítel raději neříkal, když si šel třeba sednout s kolegy a byly tam i některé kolegyně. No a teď, jak jsme spolu nebyli, tak mi to začal všechno říkat - a já se nemůžu smířit s tím, že má "najednou" tolik kamarádek z práce, o kterých jsem dříve neslyšela. Hlavně jedna mi hodně vadí, píše mu Petříčku, a neustále když se objeví nějaké fotky, na které je s ní, tak ona je tak zvláštně komentuje, většinou s mrkajícím smajlíkem. A teď se ke všemu rozešla s tím jejím, což byl kámoš toho mýho, a hned to tomu mýmu psala. Vím, že jsem si to zavinila sama, protože kdybych nebyla tak žárlivá, tak by mi vše říkal hned...ale zase na druhou stranu, má cenu abych s ním byla, když jsem taková žárlivka a on je takovej ten typickej kluk, co na něj holky letí, má spoustu kamarádek a chová se k nim hezky a tak?To je jak sypání soli do rány

Alison
Na to si myslím žádný objektivní názor neexistuje. Vím, že jsi dost často psala o své žárlivosti, o tom, jak jsi na něj byla protivná a tak... Pak z toho byl rozchod, teď to zas vypadá na obnovení vztahu, ale jako kdyby se to vrátilo všechno do stavu výchozího a vše se mělo opakovat (žárlivost, hádky, rozchod...????). Myslím, že si to musíš zvážit hlavně Ty sama, jestli psychicky zvládneš mít kluka, co je prostě hodně společenský a nevidí žádný problém v tom, mít mnoho kamarádek. Pokud cítíš, že Tě má rád a jsi pro něj ze všech nejdůležitější, tak to hoď za hlavu. Chovej se jako ta, která je pro něj nejlepší, prostě ta pravá!

hašlerka
Moc ti děkuju Vím, že mě má moc rád...asi je to pro mě problém proto, že nejsem tak společenská jako on...ale asi by byla hloupost ho kvůli tomu ztratit...hlavně, kdyby se kolem něj motaly holky co ho chtějí sbalit, tak pořád doufám že má svoji vlastní hlavu a že se budu utěšovat tím, že můžu věřit jemu, když už ne těm holkám A kdyby mě pak zklamal, tak by to bylo jen jeho rozhodnutí, který bych stejně neovlivnila...

No vidíš, to je to úplně nejdůležitější... Kdyby sis říkala, že Tě udržuje v nějaké nejistotě, že se na jeho cit nemůžes spolehnout, věděla bys o nějakých nevěrách, bylo by to jiné, ale takhle?
Víš, může se stát, že se někdy rozejdete, i Tobě vrtá leccos hlavou (ta jeho práce například), ale teď je to prostě takhle, máte se rádi a čeká vás práce na vztahu, tak si to zbytečně nekaž, aby to bylo hezké, ano? A když to bude hezké, tak spolu třeba i vydržíte!