Rozchod - vaše příběhy, rady jak přežít

formica
To je mi lítoU nás to teď vypadá líp, ale nerada bych to zakřikla...ale snad by se to mělo co nejdřív vyřešit. Párkrát mi sice ujely nervy a zase jsem se chovala jako dřív, ale taky bylo několik situací, kdy jsem se držela a myslím, že ho to mile překvapilo

A proč si tak připadáš?Dává ti to on nějak najevo?Jste spolu v kontaktu často?

Já ani nevím, už prostě nedokážu nic rozeznat, jestli jsou to moje přeludy nebo pravda. Někdy je úžasný, milý, říká hezké věci a jindy je tak divný, říká divné věci, chová se divně. Já mu vůbec nerozumím...Na jednu stranu se vídáme, trávíme spolu čas, přes týden si voláme, píšeme (o víkendu, když je doma, tak na mě totálně sere, tak jedna povinnostní sms), ale občas to, co z něj vypadne, to mě drtí a dostává. Je takový rozpolcený... Já už jsem tak zoufalá, snažím se, ale mám pocit, že úplně na nic, myslím tím to, že myslím více na sebe, ale stejně si to nedokážu užít, pořád ho musím "řešit" a nevím, jak s tím skončit, aby mi bylo zase lépe.
Je prostě jiný, já chci zpátky toho úžasného chlapa, kterého jsem měla, před tou naší hádkou, já ho chci zpět...

formica
Je mi úplně jasný, jak se cítíš...asi by bylo nejlepší mu nějako dobu neodpovídat, ať vidí, že už taky váháš, a začne se konečně snažit.. A kdyby nevěděl, tak bych se na to asi vykašlala. Akorát tě trápí, myslím, že když se nějak jasně nevyjádří, že by bylo lepší se na to vykašlat. A když u tebe nezabírá to kamarádění a netlačení na pilu, tak zkus úplně přerušit kontakt, je to těžký, ale až tím si on opravdu uvědomí, jestli mu chybíš. A taky si uvědomí, že už tě to nebaví, a začne se zase chovat normálně...

Ahoj Formi, no a nebylo by Ti tedy lépe bez něj? Už je to dost dlouhá doba, dosáhla jsi toho, že jste se nerozešli, ale možná za to platíš moc vysokou cenu... On ten váš vztah už nikdy nebude to, co dřív, protože v tom byl "skororozchod" a krize a on začal žít trochu jinak, což Ti přináší pocity nejistoty a nějak to nedokážeš vstřebat, tu novou vztahovou situaci. Čili asi nastal čas, aby sis řekla, jestli je tohle, co chceš žít. Pa, drž se.

No, my jako nemáme kamarádění, prostě spolu ve vztahu pokračujeme, chodíme spolu. Já mám jen takové divné pocity...já nevím proč, ale prostě přijde mi, že na jednu stranu zájem má a na druhou ne a je mu to fuk. Byla jsem cvičit a on pro mě přijel, sám chtěl, já mu o to neřekla...Já nevím, začínám váhat, protože nemám vztahovou "jistotu" a pohodu. Mám pocit, že si za všechno můžu sama, už nemá takový zájem, jako dřív a já nevím, čím to je ,

Mám 4 kila dole, jsem vyčerpaná, vystresovaná, nervní, kamarád mi řekl, že jsem v obličeji stahaná atd.

Formico,
já mám pocit, že tento zakomplexovaný pán žárlí- on podle mně není povznešen nad Tvoji VŠ. Není žádný zajíc a hraje s Tebou poziční válku, chce Tě mít pod palcem- nefér způsobem.
Jistotu nemáme obecně nikdo žádnou, ale vím, že ve vztahu musí pohoda, je to Tvoje opora. Když se Ti něco nezdá, tak nejspíš opravdu není vše OK. Předtím byl suprový- to se mi nezdá. Přemýšlím, co ho tak vykolejilo...a dnes je zase s máti?
Mně by šíleně znervózňovalo, že přijde pro mně po cvičení- předtím jste se nedomluvili, Ty v sobě něco dusíš- jsi podle mně hodně temperamentní a emotivní a tahleta dieta, c o se týče vyjadřování emocí, Ti nejde k duhu.
Já bych si přála, aby se na obzoru objevil nový princ, to by se ukázalo, co panáček opravdu cítí.
M.

On mi to navrhla před cvičením, že mu padla hospoda, tak jsem mu napsala, že jestli chce, tak končím v půl deváté. Asi jsem to špatně řekla.
Taky mám ten pocit, jenže na druhou stranu se chová, jako kdybych mu byla jedno. A já nevím, co je pravda a jak se s tím vyrovnat!

Já se moc snažím, myslet hlavně na sebe a dělat to, co chci já. Ale myšlenky na něj mi to kazí. Snažím se, fakt moc. Ale zase nechci, aby si myslel, že o něj nemám zájem nebo že dělám naschvály...

Jezdí teď domů každý víkend, včera byl chlastat s bráchou u té slečny s dítětem a jejího přítele (prý tam byl taky) a spal tam.

A jak jinak to udělat, když princ na obzoru není?

Nejhorší je, že dřív jsme se bavili o všem, řešili jsme všechno, mluvili jsme o pocitech, o problémech, které cítíme. Dnes mi řekne, že nechce hlavně nic řešit, že toho má dost.
Já mu nemůžu nic říct, na nic se zeptat, okamžitě z toho udělá, že zase něco řeším. Ale já nechci nic řešit, jen mluvit o věcech.

Nejlepší je, když mi vyhrožoval, že se mi taky může stát, že skončím sama. Co si o tom má člověk myslet?

TAk to by mně šíleně na.ral! Já nejsem náhradní program, když někomu padne hospoda!
Formi, nezastávej se ho už!
Tak to bych věděla, co s tím...FINITA LA COMMEDIA.
Vyhovují Ti takové víkendy?
Není to škoda, netrávit víkend spolu, když se máte rádi?
Já asi už fakt ničemu nerozumím.
M.

A co má jako být? Máš se po..., nebo co? Ať nemá péči...Tak budeš sama- a bude ti fajn!
M.

Já mu totiž řekla, že s ním nepojedu, nechtěla jsem tam jet, protože vím, jak by to zase vypadalo. Chtěla bych s ním strávit nějaký víkend, spolu, ale když on chce domů, tak ať jezdí...Beze mě!

Já tomu taky nerozumím, nic nechápu!!!

formica
Ten můj taky jezdí domu na víkendy a taky má bráchu Není náhodou ze středních Čech?

Já myslím, že po takové době byste mohli mít nějaké svoje vlastní "doma", své zvyklosti, jak trávit víkend.
Co kdybys přestala všechno řešit, jak Ti radí Hašlerka? Prostě NIC, já se snažila a teď jsi na tahu Ty.
A smířit se s tím, že všechno pochopit nám není souzeno a ani to koneckonců není třeba!
M.

On má tři

Tak o to se snažím, jenže nevím, jak se chovat. Jak se k němu chovat?