Rozchod - vaše příběhy, rady jak přežít

Alison
to máš uplnou pravdu,jenže odepři si jedinou radost dne..:X

jennka
No mě je to uplně jasný Ale dnes jsem se překonala, a zrušila s ním sraz, sice mi nejdřív řekl jeslti fakt nechci přijet, ale pak už mě nepřemlouval (jako bych to asi dělala já, jsem hrozná musím si z něj brát příklad...ale prý napíše na dobrou noc a celý den na mě myslel...no jen jestli to nejsou takový ty řeči

Alison
je dobrý nechat kluka vycukat,ale zase to nepřežen at si nemyslí,že už nemáš vubec zájem) ale závidím ti,že máte ještě šanci

Ahoj Alison,

já už nějak nemám sílu cokoliv řešit a o něčem mluvit. Jsme spolu, trávíme spolu čas občas i víkend. Je to v pohodě, ale pořád to myslím není ono. Občas je úžasně milý a skvělý, občas ne. Já už se ani vehementně nesnažím. Nevím, neházím flintu do žita, možná teď všechno vnímám citlivěji a více, protože mám ještě další problémy, ale...Prostě to nechávám času, sleduji a zjišťuji.
On si potřebuje udělat pořádek sám v sobě a zjistit, co chce, dokud tohle nebude vědět, nemůžeme plánovat naši budoucnost...Začala jsem chodit cvičit, stýkat se víc s kamarádama a uvidím. Nikam to neženu, na nic netlačím, na nic se zatím neptám. Myslím, že teprve všechno přijde a hlavně přijde můj čas...

jennka
No nevím, dnes mě pozval na oběd, a řekl mi že mě miluje a zase strašně plánoval....jestli zas řekne něco jinýho, tak asi využiju svý ukrajinský kamarády už

formica
Ahoj, závidím ti že jsi tak odhodlaná to neřešit, mně kdykoliv něco hezkýho napíše nebo řekne, tak už nad tím pak pořád přemýšlím...ale jdeš na to dobře, škoda, že nemám tolik vůle jako ty, neptat se a neřešit to...

hledala jsem nějaký názory mužů na ty úprky. našla jsem toto, tak se o to dělím: http://www.pozitivni-noviny.cz/962.html
http://www.pozitivni-noviny.cz/564.html

Alison

Odhodlaná sice jsem, ale v sobě to řeším stále. Nemluvím o tom s ním, na nic se neptám, netlačím, prostě to nechávám plynout...prostě čekám, co bude dál, jestli nastane nějaká změna nebo ne. Taky asi dlouho nevydržím, ale zatím to zvládám...Myslím, že on si myslí, že je vše ok, i když se v něm určitě honí spousta myšlenek, prostě neví co a jak. Ale to se netýká mně, ale jeho. On sám si musí uvědomit, jakým směrem chce jít a až na to přijde, myslím, že nastane změna. Jestli na to přijde. Já vyčkávám...a uvidíme. Ale na druhou stranu, ono se nedá vyčkávat stále a pořád...
Ty se taky uklidni, netlač na něj a uvidíš. Nějaký čas se to dá vydržet a až to nepůjde, tak to pustíš ven. Ale věř mi, lepší je opravdu vyčkat a pak až jednat. Prostě pozoruj, sleduj, nic neočekávej, je to lepší, a uvidíš

Taky mi řekne, že mě miluje, někdy se tak i opravdu chová, ale někdy se chová neutrálně nebo jinak. Já to nehrotím...To víš, pracuje to ve mně, nedokážu vypnout, někdy mě něco dost vyprovokuje, ale napočítám do deseti a nezareaguji tak, jak očekává.

Ahoj VLOČI,

jak se máš? A jak to jde s uzdravováním srdíčka?

Alison

Jo a ještě mě napadlo něco, zanedlouho se dostaneš do fáze, kdy tě přestane bavit cokoliv řešit a hlavě o tom mluvit. Já už v ní jsem...Nějak mě to přestává bavit pořád dokola přehrávat si, co myslí tím a tím a tím a co myslel tím a tím, proč se chová tak a tak nebo choval atd. Vyčkej a bude lépe!!!

formica
Ahoj Formi, ve čtvrtek se mi zase připoměl s tím, jestli to vážně chci takto - být bez kontaktu - nevím proč ale zase mě to totálně rozhodilo ... V sobotu jsme se potkali, oba jsme byli připití, najednou se tam ukázala ta holka, se kterou mě podváděl a já nevydržela a bouchla a hezky z plných plic mu řekla, co sem si v tu chvíli myslela, jak se cítila, něco ve smyslu, že si připadám, že mě využil jen když nic a nikoho neměl, že mě neměl dost rád, že není ani pořádný chlap, když mě dokázal tak trápit a tak dlouho mi lhát. V neděli jsem měla kvůli tomu hrozné výčitky, kamarádka mi řekla, ať už to neřesím, že možná dobře, že sem si ulevila a hlavně ať se s ním už vážne nebavím... Formi, kdyby to nebylo ale tak těžké On má spoustu "nových kamarádek" se kterýma si nonstop píše a nevím co všechno a já nedokážu ani zapomenout, nedokážu ho pozdravit, aniž bych se celá nerozklepala...

někdy si říkám, že je to na mě vážně moc a sama to nikdy nemůžu zvládnout, jestli nebude nutné vyhledat odbornou pomoc, vlastně nevím, jestli je normální být pořád na tom, tak jak jsem..

Vloči, tak to udělej. Myslím, že tím nic nezkasíš, naopak, můžeš tím získat a hlavně, najdeš zase sama sebe.

Alkohol je hrozná mrcha, ale víš co, ber to tak, že nemáš mít proč špatné výčitky, ulevila sis a nic si nevyčítej. Bublalo to v tobě a alkohol tě trochu popohnal k tomu to udělat.

A ty chceš být bez kontaktu? O co mu jde? To tě provokuje nebo co? Já to nechápu, on to tak chtěl, být "sám" a bez tebe, tak o co mu jde? Já těm chlapům nerozumím.

A Vloči, na tohle se vykašli, nemysli na to, je to normální porozchodový stav. Taky jsem si po rozhodu s bývalým našla spoustu nových kamarádů, ale bylo to většinou jen zalepení, náplast, návrat ke svobodě...Ale ty to nesmíš řešit!!! Tak ať je má, ty si taky najdeš nový kamarády/ky a věř tomu, že to nebude jen náplast na rány. Já vím, lehce se to říká, ale hůře se s tím žije, já ti rozumím...

Ahoj Vločko, myslím, že v té situaci, ve které jsi, je to svým způsobem normální. Měla jsi ho ráda, on Tě podvedl a rozešel se s Tebou. Přijde-li člověk o možnost milovat, je hluboce nešťastný, nedá se to urychlit ani zaspat spánkem šípkové Růženky. Musí se to odtruchlit, někdy i s pomocí odborníka, pokud myslíš, že by Ti to prospělo, udělej to. Jinak změň způsob života, nechoď tam, kde se objevuje on, alespoň zatím. Nepiš si s ním, tím to všechno jen protahuješ. A pak je tu ještě také nutnost spolykat tu hořkost, že Tě nahradil jinou holkou a dal tak najevo, že si Tě neváží. Jak jsem to tak četla, jsem přesvědčená, že nedokáže docenit, jaká jsi, on to prostě nevidí, nemá na to! Chápeš? Intelektuálně ani emocionálně. Ty nejsi ta, která je horší než on, tak se seber, svoji hrdost a svoji odvahu a začni se dívat jinam. A obvykle, když se člověk začne dívat jinam, uvidí jiné věci a jiné lidi! Ale musí tomu dát šanci!