Rozchod kvůli rodině partnera

to je taky to nejhezčí!!

já taky nevím, jak ona bere mě, ale snad ji nevadím...já ji mám ráda, prtž mě třeba chybí máma jako je ona, moje mamča je super, ale není to taková ta ženská jakou by máma měla být....takže když mě říkala, jaký používám krémy a pak pul hodiny jsme testovali moje a její....byla jsem z toho dojatá, prž moje máma žádny nepoužívá a já si najednou připadala že mi to chybělo, o víkendu jsem s ní a partnerem jela i vybrat ji kabátek, což s moji mámou taky nejezdím, a bylo to fajn, poskakovat tam a nosit ji velikosti a říkat to ne, tohle ano....nebo když přišla a ptala se zda se mi líbí.....

Tak pro mě aktuální téma. Budoucí tchýně je celkem v pohodě, ale někdy má dny, hlavně když jsou nějaké nervy, že by člověk brečel. Dnes se do mě začala navážet před příbuzními, ztrapňovat a dělat poznámky na mě a na moje dítě, které čekám. Těhulky vědí, jak to tohle období citlivé a já tam seděla, lapala po dechu a nevěděla, jestli mám být drzá a něco jí odpovědět, ale měla sem co dělat, abych nebrečela. Přítel samozřejmě nic, ani nikdo jiný se mě nezastal, pak když sem mu to říkala, tak mi tvrdil, že si to ani neuvědomil, že je mi to asi nepříjemné ( a to silně!) Takže podpora nulová, musím se s tím poprat asi sama. Teď zas bude tak měsíc klid, než si opět něco najde. Nejhorší je, že všichni jí mají za super člověka a ona si to snad ani neuvědomuje, že mi takhle ubližuje. Sem zvědavá, až se mimčo narodí, jestli se to zlepší, ale pochybuji...

Tinkknit

Možná jo..já mám radši trošku přátelštější vztahy, ale jak jsem psala, jsme rozdílné, každá má jiné priority a tak..takže tohle je asi nejlepší varianta..

MyChanel

Určitě jí nevadíš, když tě žádá o pomoc při výběru

jezika

Víš, podle mě jde o to, že ty jsi vychovaná jinak..mamka mého přítele taky občas rejpne a mě je to nepříjemné, ale ona takhle rejpe i do přítele a ten to neregistruje, protože je zvyklý z domova a nepřijde mu to.. Kolikrát mě naštvalo, že třeba řekla něco na jeho adresu, ale on to prostě nebral osobně..

Hmm, ale to bude asi pravda. Oni se fakt musí kopnout pod stolem, nebo jim to nedojde. Nejsou ani zdaleka tak vnímaví, jako my. Tak to s ním prober, já myslím, že si na to začne dávat pozor.

Jinak já jsem byla v těhotenství tak vystřelovací, že jakákoliv poznámka, která nemusela být ani namířená na mne, ale já jsem si ji na sebe vztáhla, mne nastartovala...třeba tchyně poznamenala něco o mých šatech, jestli prý mám dlouhé nebo krátké (měly dlouhé cípy) a já jsem se chtěla rozvádět.

hormony jsou hormony..

budgie

Takže si myslíš, že je lepší to rýpání přejít a dělat, jako že je to ok? To já nějak nedávám právě, nesnáším, když ze mě dělá někdo blbce, tak mám chuť jí vždycky něco říct, protože dneska to opravdu přeháněla, radši ani nebudu psát, co říkala. Když jsme u toho vzdělání, tak mojí vejšku nemůže do teď vydýchat a má poznámky, typu "aaa, naše vysokoškolačka...." a roznodně to není míněno v dobrém.

jezika

Já měla stejný problém..mamka přítele nemůže vydejchat, že jsem odešla z VŠ, měla jsem k tomu důvody.. Chci studovat určitý obor, teďka jsem se nedostala..ale VŠ určitě chci..takže věčně poslouchám, jak to, co chci dělat, nemá budoucnost atd. atd. Asi musíš být zticha, protože to je boj s větrnými mlýny..můžeš si promluvit s partnerem..ale víc bych zatím nedělala..případně se vídat co možná nejméně..

ahoj holky, je mi líto , že toto téma se mě také týká. S přítelem chodím již pár let a myslím, že vztah s budoucí tchýní se postupem času zhoršoval. Přišla na to , že syn je samozřejmě radši se mnou a ne s ní a že mu prostě záleží víc na mě ( tráví se mnou čas, plánuje..no prostě dospělý chlap maminku už tak nepotřebuje) . No ale postupně začala dělat naschvály , které jsem podle mě viděla jen já, a tím , že jsem nezasáhla to došlo už tak, že jsem byla u přítele ( zatím spolu nebydlíme) a po menší hádce nás vyhodila...a její rozhodnutí bylo , že k nim na návštěvu mohu jen jednou týdně. Jsem z toho teď opravdu špatná, protože mě to nejen urazilo. Partner je samozřejmě taky naštvaný , ale pořádně matce také nic neřekne. Nechce se hádat, ale podle mě se jí také bojí. Vidím jediné řešení se odstěhovat ( přítel se mnou) ale jak to bude v budoucnu radši vědět nechci.
Já totiž jentak neodpouštím. Nebo bych měla....

budgie
jezika
a taky mi přijde, že mě nebere...protože jsem odešla nebo nešla na vejšku...všude vidí jen prachy a takové ty povrchní věci. ( i když samozřejmě peníze jsou důležité)

Já tohle zažila... má téměr tchýně se nám poslední rok našeho soužití montovala do života natolik, že jsme se vlastně rozešli kvůli ní. Můj ex mi po čase sám přiznal, že si připadal jako mezi 2 mlýnskýma kolama. Já se mu nedivím - jeho maminka (kterou jsem celé roky měla jako vlastní) na mě byla vždy hodná, byla jsem u nich vítána a najednou obrat o 180 stupňů. Bála se, že jsme spolu tak dlouho a že ho budu tlačit do manželství a do dítěte... (ironií osudu je, že půl roku po našem rozchodu otěhotněla jeho nová přítelkyně a on se nuceně oženil ). Kažodpádně mi posl. pár měsíců dělala ze života peklo, sváděla na mě různé věci (třeba, že jsem jí rozbila vysavač, toaletu na chalupě... že dělám neskutečný ****** - tj. neuklidila jsem si po sobě hrníček od čaje... a tak bych mohla pokračovat). Nikdy mi to neřekla do očí, ale vše vyřizovala přes přítele.
Zajímavé je rovněž to, že je se mnou dodnes v kontaktu, svojí snachu nesnáší (na její obranu: je to intrikánka, např. otěhotněla schválně neb se jí nechtělo pracovat) a strašně by si přála, kdyby se čas dal vrátit a my spolu zůstali. Pozdě. Na jednu stranu mě to sobecky těší, protože mi udělala hodně zlého a najednou si uvědomuje, že asi taková příšera nejsem a ne vše bylo tak, jak si vyfabulovala...

Ahoj, rozešla jsem se s partnerem kvůli jeho matce. Neměla mně ráda, byla jsem pro jejího synáčka jen obyčejná holka - nemám hotel v Praze, jachtu ve Středozemním moři, nevlastním penzion ve Špindlu ani rákosový domek na Maledivách.... Snažila se mně před synem shazovat - říkala že vypadám starší než on, vzhled nic moc, špatně oblečená. Na ulici mu v mé přítomnosti ukazovala daleko hezčí holky apod. Když jsme spolu začali bydlet, podala si mně a na rovinu mi řekla, že si nepřeje abych se s jejím synem stýkala a ať se s ním rozejdu. Neposlechla jsem ji, snažila jsem si ji nevšímat - pro klid doma. Ale bylo to horší a horší. Začala dělat naschvály (třeba mi měla něco vzkázat od přítele, ale nevzkázala a pak tvrdila, že mi to říkala), denně kontrolovala co je uvařeno, jak mám poskládané věci ve skříni a NIKDY ale NIKDY se jí nehodilo co jsem uvařila, jak jsem uklidila ani jak věším prádlo. A to jsme nebydleli v jednom domku, ale cca 5 min chůze od sebe. Říkala mi dokola jak jsem blbá a že jsem *****. Přítel se mně nikdy nezastal, dělal že to neslyší a když jsem si mu stěžovala, tak mi řekl, ať si to s jeho matkou vyřídím sama. On že s ní problémy nemá. Prostě na palici. Jednou mi došla trpělivost a pěkně od plic jsem jeho matce řekla co si myslím. Nepomohlo. Ona mi řekla a to doslova: "Ty drž hubu, ty jsi v životě ještě nic nedokázala a buď ráda, že tě tady trpíme. Nato jsem si sbalila saky paky a odešla. Jeho matka měla pravdu v tom, že jsem byla *****. měla jsem odejít už dávno. Je to 10 let zpátky a dodnes se u nich jiná slečna neuchytila. Vystřídalo se jich tam dost, ale žádná nedokázala zůstat.

jejda, cenzura tak tedy jinak - matka přítele mi říkala, že jsem k.r.á.v.a a já skutečně byla k.r.á.v.a a skoro 7 let si od ní nechala "dělat" na hlavu! Už nikdy více!

Musím říct, že jsem nikdy nic podobného osobně nezažila. A pokud jakákoliv maminka dělá něco podobného co tu píšete, apk je to narušená osobnost a partner, kterému to připadá normální, neb ochce mít klid je taky na odpis.

Varovný signál u takových lidí vždycky je a pokud neutíkáte a myslíte si, že se to změní - je to chyba. Případů, kdy se maminka změnila je minimum...

Takže já bych v takovém vztahu prostě nebyla. Vadilo by mi i to, že se někam odstěhuju ( utečeme před manželovou rodinou). Na konec vždyť to je jeho rodina a on je má jistě rád... Pokud tohle nefunguje je to pro vztah špatný i když utečete.

My bydlíme s manžovýma rodičema v baráku - pokud nejsme doma venčí nám hafáka. Když jdu domů z práce vždy u nich přibrzdím... Nejsem kamarádi jako takový ( jsou hodně starší ), ale máme se rádi a já si to jinak neumím představit..O víkendu si občas dáme oběd atd ... Prostě dle mě - normální soužití, tak jak má být. Protože manžova rodina je i rodina má a tak to všichni berou.

nevím,ale jsem asi jedna z mála co má supr tchýni i tchána..jak byl problém mezi mnou a manžou tak jsem jela za nimi si postěžovat a probrat co a jak.prostě je beru za lidi co jsou supr a když se nudím tak k nim jedu na kafčo atd...jiná holka by šla třeba ke kamarádce nebo ke své matce,..vždy pomůžou a když je problém tak si ho hned vyříkáme no ale já ted uvažuji že vlastně žádný závažný problém nebyl..a opravdu nechápu jak takové zlé ženské mohou být..já mám skoro dospívající děti a spíše bych jim do vztahu poradila..akorát co bych se rejpala a co bych nenechala na pokoji kdyby partner od mých dětí je nějak stahoval-myslím tím drogy atd..jinak je to na nich jak si svůj život zařídí..bud si to musí vyříkat hned na začátku vztahu nebo at se do nikoho nestará..protože jak příjdou děti do vztahu kde tchýně nesnese snachu tak určitě tím trpí i děti...