Může se žena někdy smířit s tím, že nemůže mít děti?

to je mi moc líto

mně zatím nikdo nic podobného neřekl, tak nevím....známé, co nemůžou mít děti, se tím hodně trápí. důležité je, jak se k tomu postaví partner/manžel. protože třeba neustálé pokusy otěhotnět můžou hodně narušit vztah. kamarádka prodělala tři potraty, ale manžel ji podržel, i když jak pořád brečela, a byla neštastná, a nemluvila, muselo to i pro něho být těžké.
já kdybych měla takovou diagózu, určitě dítko adoptuju. je to sice trochu riziko...ale zas když ho máš odmala, nakonec ho miluješ jako vlastní, a nemáš čas se trápit nad sebou. ani pak nechodí kolem školek a škol s pocitem prázdna...protože i ona tam má dítě. a taky se často stává, že v ženině těle proběhnout nějaké změny, a zázračně otěhotní, i když jí lékaři řekli, že dítě nikdy mít nebude. i zázraky se dějí. ještě nevěš hlavu

Nebuď smutná, ani doktoři nemohou vědět, co přinese budoucnost. Už vícekrát jsem zažila, že něco stoprocentně tvrdili a pak bylo všechno jinak. Ničeho se neboj!

známá taky nemohla mít nikdy děti, dost jí to trápilo, byla pořád taková uzavřená, nemluvná. Manželovi to asi až tak nevadilo, že děti mít nemůžou, z prvního manželství už nějaké měl a po 40 si nakonec adoptovali 3letou holčičku a ona se úplně změnila, rozkvetla, ta zatrpklost byla pryč. Teď už je dítko větší a oni uvažují ještě o adopci dalšího. Takže myslím, že ona se s tím, že své děti mít nemůže, smířila až po té adopci.

taky mám známou, co první dítko měla po všech možnách IVF apod. a nedávno porodila druhou, absolutně nečekanou hočičku, kterou by správně dle lékařů ani nemohli mít. Takže nevěř všemu a buď optimista, věda a příroda jsou všemocné.

.

Holky,jste moc hodné díky,ale tohle je přesně to,co moc slyšet nechci...
Já si nerada něco namýšlím,naivně v to doufám.Už několik let neberu antikoncepci(přítel to neví),takže asi tak
Já vím,že to ode mě není fér,ale on ani po dětech nijak netouží a když,tak jedině vlastní.
Jednou jsme sledovali pořad poštu pro tebe a právě tam byla adoptovaná holčina a přítel se k tomu dost nelichotivě vyjádřil.
Ale,děkuji Vám za podporu

a co bys chtěla teda slyšet? Že ti nic jiného nezbyde, prostě se s tím budeš muset smířit? tak pravděpodobně ano, ale ani to fakt není jisté....žij, užívej si, ono se to nějak vyvrbí....

To já právě vůbec nejsem,o adopci uvažuju taky,ale to není tak jednoduchý a navíc,já sama si nejsem jistá,jestli bych zvládla ten pocit,že je "cizý".Já vím,že za to ty ubožátka nemůžou,ale snad mě chápete...

Já jsem spíš realistka,ale to víš,že někde hluboko ve skrytu duše doufám

Nejsem tada odborník, ale z dostupných informací si myslím, že dítě můžeš mít s pomocí IVF z darovaného vajíčka. Oplodněné vajíčko se zavede do dělohy a pak už je všechno jako u ostatních žen. Takže to budeš mít složitější, ale není to nereálné.

Alyssa
Jsi mládě v nádherném věku, užívej si života a zbytečně si netrap něčím, co vůbec není jisté!

Alyssa
podle popsaného zákroku si spíše myslím, že se s tím smířit budeš muset. Asi tady mluvíme o ženách, které děti chtějí. Smířit se s tím mohou, ale ta zvláštní prázdnota přetrvá. Pomůže, když si žena dokáže najít jiné naplnění, nebo pokud je to možné, děti osvojí - pokud je dokáže příjmout. A to určitě možné je, pro řadu žen.

roza
Přiznám se,že jsem se po tomhle nikdy detailněji nepídila,ale myslím,že tady je taky velmi malá pravděpodobnost i toho,že bych to dítě donosila.

možná přítele ty děti ještě chytnou...a pak se přestane i nelichotivě vyjadřovat. to je škoda, že se na to dívá takto.
ze zkušenosti vím, že ženy se bez dítěte "obejdou", dokud jsou mladé. jak ale člověk přestává divočit, a cestovat, a začne být starý na diskotéky...najednou začne kolem těch houpaček chodit s pocitem prázdnoty. možná to tak není u všech, ale většinou to nastane.

ano, dítě z domova je riziko. nikdo neví, co mu bylo do vínku naděleno. je s ním hodně práce, bývá zanedbané, a paradoxně někdy i v určitých směrech rozmalené. je možné, že mu člověk někdy v afektu něco nepěkného vyčte, o jeho minulosti...kdoví. nebo může být úplně zlaté. myslím, že pokud ho má člověk od malinka, a je aspoň trochu hodné, že ho miluje jako vlastní...už je to tak nějak v nás zařízené

asi to chce nějak zkusit...buď po návštěvě nějakého domova člověk dospěje k závěru, že to nikdy, nebo naopak po nějakém tom dítku tam zatouží velice...a pak už to jde samo. aspoň to říkali známí, kteří částečně adoptovali, částečně mají v péči pět dětí.

ale je to jen jeden z návrhů. třeba s časem bude tvá touha po dítěti klesat, budeš ráda, že máš čas jen na sebe. to je těžko říct....jsi ještě mladá, nechala bych to zatím být, ještě pár let na vyvrbení.

karamelka
Díky

Přesně tak,to je...

Alyssa

Znám několik párů, které nemohou mít děti - a zjistili to po dost dlouhé době, kdy se snažili a snažili
Snad to nebude znít ohavně (to fakt nechci), ale Ty už víš, jaké karty máš v ruce, partner není z mimin extra vyřízený ... No tak si podle toho můžeš trochu naplánovat život, popřemýšlet o jiné náplni - Hodně lidí má spousty různých zdravotních problémů a prostě se s nimi musej naučit žít, protože tady na světě jsou jen jednou a mají jen jeden pokus

A měj se