Cituji Zanet96: Známá nemohla mít děti a adoptovala krásného chlapečka.Já v tom jednou,pokud bych opravdu dítě mít nemohla,což je i možné,problém nevidím vůbec.děti mám moc ráda.
No ... tady ani tak nejde o to, že máš ráda děti ... tady jde o to, že se snažíš naroubovat cizí větev na tvůj strom ... a to se prostě nemusí zdařit ... protože výchova ovlivní jen nepatrnou část osobnosti ... vše jsou geny.
K adopci doporučuji přečíst:
http://www.kosmas.cz/knihy/140428/rok-kohouta/
Cituji Petruša001: No ... tady ani tak nejde o to, že máš ráda děti ... tady jde o to, že se snažíš naroubovat cizí větev na tvůj strom ... a to se prostě nemusí zdařit ... protože výchova ovlivní jen nepatrnou část osobnosti ... vše jsou geny.
Ty si myslíš,že toto nevím?Občas neovlivníš ani to,co vyroste z tvého dítěte,bohužel a můžeš ho vychovat jak nejlépe umíš.
O adopci toho vím víc,než dost.A o to,že mám ráda děti jde,ne že ne
Petruša001
někteří odborníci na náhradní rodinnou péči považují tuto knihu spíše za výpověď o tom, že to nemusí zvládnout každý rodič.
Ta kniha je výborná,popisuje tam zkušenosti s výchovou romských dětí,jak do toho dala všechno,ale geny jsou geny,dokonce ji někdo nařkl s rasismu a zažaloval,říkala to v televizi
Cituji janis: ....měla jsem pocit jakoby mně někdo vyrval srdce.....nepopsatelný pocit.....a muže jsem měla moc ráda a strašně jsem chtěla všecko znova. Taky mně pak bylo líto, že děti nebudeme prostě mít
Já ti to věřím a je mi to moc líto,jen říkám,že je to jiné,než když své děti nemáš,neříkám,že si neprožívala bolest -to ne,ale prožívala si to podle mne jinak .Je super,že se to srovnalo
Cituji Zanet96: A o to,že mám ráda děti jde,ne že ne
To samozřejmě ano, ale není to bohužel všechno ...
Cituji Vločka: to nemusí zvládnout každý rodič.
Já se v tomhle prostředí pohybuju a bohužel ...znám dost, kterým to prostě nevyšlo ... z toho pramení můj skepticismus ...
Petruša001
OK, mně jde spíš o to, že se stále prezentují geny, ale ta mince má dvě strany (nejméně) a na té druhé je adoptivní rodič.
Boučková je dcera od Kohouta,ty její děti byli v pohodě do puberty,jak to tak bývá,špatné případy adopcí znám dva,od mé kamarádky teta adoptovala chlapce,okrad rodinu,začal fetovat,je ve vězení a pak od mého ex mamka je pěstounka,žádné z dětí,které vychovala jí nenavštěvuje a jí je to moc líto,smekám před všemi,kdo jde do adopce
Zanet,
vše jsem napsala jako příklad k problému.
Nesrovnávám to.
Někdy na příběhu prostě najdeš něco co tě nakopne a nebo pomůže, jinak bych to nepsala. Život je plný příběhů.
Ale k otázce....? Může se žena smířit...?
Já ze své zkušenosti a za sebe můžu říct, že může.
Je to však můj subjektivní názor.
janis
V pohodě,já taky jen psala co si myslímJá tě respektuji,jen nesouhlasím se vším.
Cituji janis: Ale k otázce....? Může se žena smířit...?
Já ze své zkušenosti a za sebe můžu říct, že může.
Já za sebe říkám ,ne nemůže se s tím smířit.U tebe to smíření chápu.
A pokud se tu najde žena,která s klidným srdcem řekne,že se s tím,že nikdy nebude matkou smířila na 100% ,tak smekám a obdivuji jí
Cituji janis: Ale k otázce....? Může se žena smířit...?
Já bych napsala - MUSÍ se s tím smířit, vyrovnat se s tím, naučit se žít ... jinak se zblázní ...
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.