Holky,já Vám moc děkuji za podporu a rady
Nebudu teď nic víc rozebírat,k ničemu se vyjadřovat,snad to pochopíte...
Ale,pomohlo mi,že jsem se s tím mohla někomu svěřit,alespoň virtuálně,děkuji
Cituji Arette: ta tvoje předposlední věta je vlastně taková usmiřovací se životem a s osudem,určité vyrovnání se s tím.
To zní jako poslední moudrá věta před skokem do penálu!
Alysso dám maličkou radu....když mně bylo nejhůře, pomohla jsem někomu blízko mne kdo to potřeboval. Najednou se nabalovalo tolik věcí co jsem měla udělat, že jsem dělala a zapoměla, spíše se odtrhla od svého problému a radost druhých je pak moc krásnej pocit, protože pak si uvědomíš že je spousta věcí co má v životě smysl.
janis
Cituji Alyssa: Holky,já Vám moc děkuji za podporu a rady
Nebudu teď nic víc rozebírat,k ničemu se vyjadřovat,snad to pochopíte...
Ale,pomohlo mi,že jsem se s tím mohla někomu svěřit,alespoň virtuálně,děkuji
přeji ti hlavně hodně sil a kupu štěstí!
Cituji Vločka: Souhlasím se Zanet, že traumata se mezi sebou nedají moc porovnávat, nedá se srovnávat ani reakce různých lidí na totéž trauma.
To nedá, je pravda, že pro mě je lepší varianta mít možnost adoptovat dítě (když nemůžu mít vlastní) než být třeba zbytek života na vozíku...
Alyssa
karamelka
ty mně bavíš,ale je to fajn si to říct a odfajfkovat ze života tenhle problém,ale čím je člověk starší,tak ho to mrzí víc,já to s nikým krom mamky neřeším,akorát ona ví,jak to beru a s nikým v okolí to ani řešit nechci,takže vypadám takříkajíc v pohodě,spíš mám zážitky,že okolí to chce řešit se mnou,to je další problém.....
Arette
Věř mi, často věci, co se zdají beznadějné, ve skutečnosti beznadějné nejsou. Až přijde čas na řešení problému, zkus se rvát jako lev, dej do toho všechno a uvidíš, že naděje je vždycky.
karamelka
já to ještě nevzdávám,i když moc času už nemám,ono taky jít z mateřský skoro do důchodu...
Cituji janis: protože pak si uvědomíš že je spousta věcí co má v životě smysl.
Děkuju Ale,já jsem opravdu nezanevřela na svět
Cituji Zanet96: přeji ti hlavně hodně sil a kupu štěstí
Jsi moc hodnáVím,že ty to štěstíčko potřebuješ stejně jako já a moc ti ho přeju,děkuju
Yasminka
Díky
Ještě jednou díky všem za podporu
Zanet96
Asi jsem se nevyjádřila moc dobře - tím, že se člověk naučí některé věci přijmout, nemyslím, že se s nimi vždycky vyrovná. Spíš nějak vnitřně srovná a neřeší to, co nejde vyřešit.
Určitě jsem chtěla Alyssu spíš podpořit než podceňovat její problém
Alyssa
toto téma je smutné,přesto sem jistě patří a já tě obdivuju,že jsi ho založila!o kolik jiné je než někdejší něčí:nemám ráda děti a podobně.
musím za sebe říct,že přesně když mi bylo 25 jsem po dětech zatoužila tak hluboce,že jsem myslela,že pokud to nevyjde,zabiju se snad.mě to ale vyšlo hned další měsíc.dnes mám dva syny a někdy je to šílený nápor.někdy mě napadá,co kdyby nebyli.
ale to jsou hříšné myšlenky unavené matky.já pořád vím,že bych bez dětí prostě existovat nemohla.
ale nejspíš bych adoptovala pokud by nebylo zbytí.nebo šla někam k dětem pracovat.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.