Můžu se v 16 odstěhovat?

Reaguji na archie99999: V 16 si ještě stále dost mladá na to, abys šla bydlet s přítelem. Naprosto chápu, že s tím rodiče nesouhlasí. Kdyby ses chtěla připravovat do školy, kdybys chodila o víkendech na brigádu? Je to nesmysl, rodiče jsou za tebe do 18 zodpovědní. A předpokládám, že si nevemou na triko, kdybys třeba otěhotněla (což se samozřejmě může stát, i když u přítele nebydlíš, ale takhle tě mají rodiče víc pod dohledem). Pokud je přítel rozumný, měl by souhlasit s tvými rodiči, že do maturity zůstaneš doma. Buď rozumná a dva roky to ještě vydrž.

Nejsi plnoletá, rodiče za tebe zodpovídají, takže nemůžeš.

Nejsi, není ti 18, buď jsi dospělá, nebo ne, "celkem dospělá" nejde

No, to máš docela vtipný představy o financích. Pokud přítel nevydělává velmi nadprůměrně a nebo jste výjimečně skromní, pak jo, ale jinak by to problém být začal, myslím i vzhledem k tomu, že by tě příští minimálně 3 roky živil.

Taky s přítelem bydlíme v bytě kde se neplatí nájem, ale uvědom si že byste platili za ostatní věci - elektřina,voda, internet, telefony atd...a pochybuji že by to za Vás platili rodiče. Za další ti musí zbýt peníze na jídlo, a nejlepší je mít našetřený něco na nečekané výdaje, když se něco rozbije atd.. takže pochybuji že byste to utáhli z brigád. My s přítelem oba dva pracujeme a i tak se nám stalo že jsme byli skoro bez peněz a byli jsme rádi že nám zbylo na nákup..
k otázce - ano, byl by to problém

Ty by ses v 16ti letech měla starat především o školu, nikdo se tu tvým rodičům nebude divit, že se jim nelíbí fakt, že se chce jejich 16tiletá dcera odstěhovat ke klukovi. Už nějakou brigádu máš? Kolik myslíš, že si vyděláš? Jako já chápu, že si v tomhle věku většina dorostenců připadá hrozně dospěle a často ukřivděně, ale věř, že není kam chvátat. Z pohledu rodičů je to velký problém a jestli je tvůj přítel normální, tak bude mít tentýž názor. Vydrž, hezky studuj, klid nespěchej doma to taková trága evidentně není.

Nemůžeš vědět, jaká "trága" to doma u zakladatelky je, nikdo do toho nevidíme.

Zakladatelko, chápu tě. Pokud máš doma dusno minimálně tolik, jako jsem mívala já, nedivím se, že chceš pryč. Já ve tvém věku jsem si taky při každé krizi opakovala, že co nejdřív to půjde, vypadnu z baráku. V 16 je to ale opravdu brzo. Počkej aspoň ty 2 roky teď ti to přijde jako strašně dlouhá doba, ale věř, že to uteče, já se ani nenadála a bylo mi 18 a odstěhovala jsem se k příteli.
Navíc si nejsem jistá, jestli by to nebyl problém i se sociálkou, když bys jako neplnoletá nebydlela se svými rodiči/zákonnými zástupci.

1) v 16-ti přijde doma dusno každému (puberta)
2) v tomto veku vázne nejsi připravena a rodiče maji zodpovědnost

Jak se píše výše, kašli na to, pokud tě doma netýrají, tak neodcházej. Může se stát, že za měsíc bude po lásce a kam půjdeš? Trapně se poplazíš k rodičům?

Na brigádě si navíc nevyděláš tak, abys měla dost peněz na živobytí... Navíc do toho škola + pod 18 let ani moc brát na brigády nechtějí.

Zůstaň doma, studuj a po matuře uvidíš. Osamostatnit se můžeš i tím(aspoň trochu, pokud je to doma zlé), že půjdeš na intr.

ahoj,
já jsem zhruba taky od 16 let prožívala doma dusno, někdy až psychický teror, vydržela jsem to do 23 let, protože jsem studovala vysokou, našla jsem si práci a teď po 6 měsíců pracování plus mám nějaké úspory, jdu konečně s přítelem bydlet a jsem nehorázně šťastná. S přítelem jsem skoro 6 let a upřímně nelituji, že jdu až teď. Člověk musí mít taky nějaké svoje vydělané peníze, ne jen přítelovi, spoléhat se na peníze přítele je prostě u mě blbost. Tak zkus být rozumná a vydržet to. Skoro každý to má dneska v tvých letech podobný nebo horší, ale to jaký si to uděláš teď, to budeš mít za pár let, buď se ti to vrátí v dobrý míře nebo naopak.
Navíc v tvých letech jsem ještě nevěděla, co vlastně chci. V 18 už k tomu budeš blíž a mimochodem, není vždy jistota, že s přítelem zůstaneš napořád. Když se rozejdete, kam půjdeš? ...

Zakladatelko přikláním se k názoru ostatních.Počkej ze stěhováním do 18. A aby Ti čas rychle utekl choď na brigády a šetři si peníze.Přemýšlej jak si pak svůj byt zařídiš,jaký si koupiš nábytek,doplňky.Hledej na netu inspiraci a těš se na nové bydlení.Ty 2 roky utečou jako voda .

Odejít bydlet s přítelem můžeš, ALE DO PLNOLETOSTI ZA TEBE ZODPOVÍDAJÍ RODIČE (vyjma trestní odpovědnosti, kterou už ve svém věku máš). Takže pokud budeš trvat na tom, že chceš odejít, pak jedině se souhlasem rodičů. V opačném případě bohužel...

Každopádně neblázni a zůstaň u rodičů. Lidi to tady psali a já také souhlasím - když to budeš zvládat, vydělej si peníze na brigádě. Soustřeď se na školu, vystuduj a teprve potom uvažuj o samostatném bydlení. Pracovat pak budeš dalších třeba 40 let

A pokud se považuješ za celkem dospělou, tak si musíš uvědomovat, že společné bydlení není jen "klid" od rodičů. Byt přítele je možná bez nájmu, ale bez poplatků nebude (elektřina, voda, ...). Jídlo není zanedbatelná položka. Peníze potřebuješ i na spoustu dalších věcí - studijní pomůcky, oblečení, kosmetika, drogerie, léky, ... Nehledě na to že přijdeš ze školy a tvůj den nebude jako u kamarádek hodit taškou do kouta a jít se pobavit, ale budeš připravovat něco k jídlu nebo ho dokonce nakupovat, budeš byt uklízet, prát a do toho se učit a spoustu dalšího. Věřím tomu, že i když je to doma teď hrozné, máš většinu z výše vyjmenovaných věcí zajištěných - máš tzv. servis a moc věcí tě pak netrápí. Neokrádej se zbytečně o dospívání A přítel by to měl chápat taky

Holky mají pravdu, rodiče za tebe mají zodpovědnost, nejsi plnoletá (musela by sis přítele vzít, aby tě soud zplnoletnil). Nešlo by se domluvit s rodiči na částečném "osamostatnění", třeba víkendy nebo část týdne u přítele? I trochu času mimo domov dokáže vztahy v rodně uklidnit

Zažíváš doma pravděpodobně běžnej střet generací, navíc jsi ve věku, kdy mají lidi potřebu se stavět proti všemu a všem, protože mají pocit, že všemu rozumějí. Což ale bohužel ne, proto taky můžou být náchylný k různým radikálním řešením.
Ty buď ráda, že se o sebe zatím nemusíš sama starat. Nemáš hotovou školu, že? Myslíš, že by ti prospělo se o sebe začít starat, jak píšeš, a nemít na učení čas ani sílu po tom, co se vrátíš z brigády? S tím, že bez vzdělání bys taky mohla skončit na těch brigádách až do konce života a nikdy si nenašla pořádnou práci? Navíc jak dlouho by tě takový styl života z ruky do h.by bavil? Nemohla by sis nic dovolit, měla bys samý nervy, záviděla bys holkám bez závazků.
Já jsem hodně romantická duše a taky radikál, takže chápu, že vztah ve stylu Romea a Julie ti teď může připadat lákavej. Jenže si uvědom, jak skončili (důvody teď neřeš).
Myslím, že si vůbec neumíš představit, do čeho bys šla. A kromě toho, opravdu za tebe mají zatím odpovědnost tvoji rodiče, a jestli tě nechají odněkud přitáhnout zpátky domů policií, tak to skutečně bude řešit sociálka a taky by se ti mohlo stát, že skončíš v pasťáku.
Mmch, by mě docela zajímalo, kolik je příteli. Buď je taky hodně mladej a naivní a zřejmě taky ještě studuje nebo by měl, anebo je to trošku jednodušší typ. Zdá se mi, že by pro tebe bylo lepší, kdybys na ty diskotéky začala chodit a nějak se zabavila, abys neřešila takovýto věci. Opíjet do němoty se tam nemusíš, to je na tobě. Spíš bych se bála, abys sis život nezkomplikovala tak, že se jednou budeš opíjet do němoty z úplně jiných důvodů...

Tak to opravdu nemůžeš. Měla jsem spolužačky, které nebyly plnoleté a bydlely v pronajatém bytě, který jím platili bohatí rodiče, aby nemusely jezdit busem, ale kdyby na to přišly úřady, rodiče by měli hodně velký problém. Uvědom si, že jsou to oni, kdo by za to pykali, ne ty, ty jsi z pohledu zákona jen dítě. Já hledám byt a nynější spolubydlící je 15, chtěla bydlet se mnou, ale pídily jsme po tom a k našemu "velkému překvapení" to opravdu není možné. Navíc, ty jsi ještě dítě, což je jasné z tvého názoru, že bys dělala brigády a o peníze by "nebyl problém," jistě že byl. Každý zaměstnavatel ti řekne "až vám bude 15, až vám bude 18" a nakonec všichni řeknou, že dokud studuješ, budeš mít štěstí když si vyděláš "pár šupů." Jsem plnoletá, studuji SŠ ve velkoměstě a půl roku nemůžu najít volnou brigádu, která by se dala dělat se školou a ani nemám na nějaké šílené hledání čas. Hold se nedá nic dělat, musím se nechat buzerovat na intru a dojíždět každý týden přes celou zemi, taky toho mám dost a momentálně s tím nemůžu nic dělat, ale to je život. Zatím bydlím s matkou a babičkou, vyrostla jsem tak a také je tu věčně dusno. A nemysli si že to bylo jednoduché, babička mi v období mého dospívání dávala jasně najevo že mě tu nechce. Vydržela jsem to dvacet let a ještě pořád tu jsem. Nevidím důvod, proč bys nemohla počkat dva roky. Co se týče přítele, ta také nevíš jak dlouho vám to vydrží. Co by se asi stalo, kdybyste se za rok rozešli, kam bys šla?

Reaguji na archie99999: odstěhoat se dá aji ve 14 Ale naučit se psát česky už kolem 5 třídy základní školy. Je pravda, že do 18 let, za vás zodpovídají rodiče. Je to dané zákonem.