Jak se stavíte k slovenštině?

Cituji Slivanka: takže o tom, že Pražáci mluví vyloženě spisovně bych pomlčela..

Cituji Slivanka: Moje mamka je učitelka českého jazyka a když to slyší, tak radši přepíná

Cituji farahh: Naběračka na polévku, sběračka bylinek...

Cituji BíláVrána: Ještě bych dodala k toleranci slovenštiny.. nevím, jestli je to jen tím, že vzhledem k svému střednímu věku, mohu posuzovat vztahy česko-moravsko-slovenské více i z časového vývoje.
Po r. 1989, když se rodily příležitosti podnikat, se narážky západu republiky a především obyvatel Prahy vůči tzv. náplavám z východní části republiky, tedy z Moravy, Slezska a Slovenska stupňovaly. Později se Slovensko chtělo osamostatnit, tak se i stalo, ovšem školství a pracovní příležitosti byly a jsou pro Slováky stále ještě výhodnější směr západ. Většinou ten západ končí v Brně, které je dnes pro Slováky něco jako městem zaslíbeným, ale často zapomínají, že městem v jiném státě. Chtěli to tak. Jsou v sousedním státě, ovšem s jinými zákony a jinou úřední řečí. A to by měli naši hosté respektovat.
Teď se to tedy může zdát, že Praha a Čechy jsou o hodně tolerantnější vůči Slovákům a slovenštině, ale většina lidí ze Slovenska studuje a pracuje ne dále než kousek za Brnem, v Čechách jsou spíše jako vítaní turisté. Myslím, že nejsem sama z Moravy, komu ten příliv slovenské komunity jistým způsobem vadí. Před desetiletími měli občané Slovenska stále pocit, že na českou část republiky "doplácejí", nechť tedy žijí svou "vybojovanou" samostatnost se všemi aspekty.
Když uslyším slovenštinu v řeči turisty, v pohodě, samozřejmě, že není problém, ale ve formálním styku na úřadech a v obchodě má své místo úřední řeč ČR - a to je čeština.
A mimochodem, hluboce smekám před těmi Slováky, kteří mluví česky nebo se o to snaží, před takovými lidmi se dveře nezabouchávají..

Cituji farahh: Ano, slovenština mi nevadí - na dovolené, návštěvě, při písničkách mě velmi těší, nevadí mi ani při prodejí lístků do kina nebo rohlíků. I obsluha v restauraci, pokud je příjemná je v pohodě.
Ale zásadně jsem proti aby se slovenstina automaticky používala:
- ve zdravotnictví (člověk může být i mimo, starší, už mu to hůř myslí, špatně slyší, je mu špatně...a ještě se soustředit na překlad?)
- na úřadech (opravdu bych nechtěla řešit stavební povolení nebo kolaudaci ve slovenštině)
- v souvislosti s dlouhodobými smluvními vztahy (např infolinka O2, Vodafone, ČEZ, banky. O pobočkách a podpisech smluv ani nemluvě)
A samodřejmě by se měli úplně všichni chovat slušně a ochotně, ať jsou jakékoli národnosti!

Cituji Katarínka85: A tá poznámka ako kradneme Čechom prácu, ma skutočne pobavila

Cituji Kaja555: ale čistě logicky při větším zájmu o pracovní pozici (i ze strany Slováků), je menší šance na úspěch se do té práce dostat

Cituji Michele: něco řeším v rámci práce s revizní lékařkou, která žije v ČR přes dvacet pět let a mluví na mě slovensky, tak mi to vadí

Cituji Tiakia: Plácají nesmysly a většinou to končí tím,že se zeptám ještě jednou na jméno toho s kým mluvím a přemýšlím kam si jít na blbce stěžovat.

Cituji BBarushka: Vyloženě nemám slovenštinu ráda, prostě nemám ráda to šišlání a ten zvuk toho jazyka. Nelíbí se mi když prodavačky v obchodech na mne mluví slovensky, myslím, že by se měly naučit česky když tu chtějí žít a pracovat a komunikovat s čechy. Nevidím důvod proč bych se jim měla podřizovat a snažit se jim rozumět...

Cituji BíláVrána: eště bych dodala k toleranci slovenštiny.. nevím, jestli je to jen tím, že vzhledem k svému střednímu věku, mohu posuzovat vztahy česko-moravsko-slovenské více i z časového vývoje.
Po r. 1989, když se rodily příležitosti podnikat, se narážky západu republiky a především obyvatel Prahy vůči tzv. náplavám z východní části republiky, tedy z Moravy, Slezska a Slovenska stupňovaly. Později se Slovensko chtělo osamostatnit, tak se i stalo, ovšem školství a pracovní příležitosti byly a jsou pro Slováky stále ještě výhodnější směr západ. Většinou ten západ končí v Brně, které je dnes pro Slováky něco jako městem zaslíbeným, ale často zapomínají, že městem v jiném státě. Chtěli to tak. Jsou v sousedním státě, ovšem s jinými zákony a jinou úřední řečí. A to by měli naši hosté respektovat.
Teď se to tedy může zdát, že Praha a Čechy jsou o hodně tolerantnější vůči Slovákům a slovenštině, ale většina lidí ze Slovenska studuje a pracuje ne dále než kousek za Brnem, v Čechách jsou spíše jako vítaní turisté. Myslím, že nejsem sama z Moravy, komu ten příliv slovenské komunity jistým způsobem vadí. Před desetiletími měli občané Slovenska stále pocit, že na českou část republiky "doplácejí", nechť tedy žijí svou "vybojovanou" samostatnost se všemi aspekty.
Když uslyším slovenštinu v řeči turisty, v pohodě, samozřejmě, že není problém, ale ve formálním styku na úřadech a v obchodě má své místo úřední řeč ČR - a to je čeština.
A mimochodem, hluboce smekám před těmi Slováky, kteří mluví česky nebo se o to snaží, před takovými lidmi se dveře nezabouchávají..

Cituji paliana: mladšie ročníky nerozumejú vobec. Z tohto dovodu chcú práve tie mladšie ročníky, aby sme hovorili po česky, pretože majú problém a je im ťažké sa spýtať čo znamená nejaké konkrétne slovo.

Cituji Kelča: driáčně

Cituji paliana: mladšie ročníky nerozumejú vobec. Z tohto dovodu chcú práve tie mladšie ročníky, aby sme hovorili po česky, pretože majú problém

Cituji Katarínka85: Nie sme nijak zvýhodnení, čo sa týka práce. Keď som sa uchádzala o miesto vo svojom súčasnom zamestnaní, mala som rovnaké podmienky ako české uchádzačky. Šéfovi je jedno, či rozprávam česky alebo slovensky, pre neho je doležité, že sa dorozumiem v AJ a že vykonám to, čo po mne požaduje.