Existuje ještě věrnost?

Ale právě to ovlivňoje celé naše chování ať chceme, nebo nechceme. Jediná rada: Když mu nemůžu věřit, tak odcházím. Natolik jsem hrdá a sebevědomá. Žádná slepice, která musí pořád přemýšlet, jak si ho udržet.

Ale já to od něj neočekávám, ani nevyžaduji.. Bylo by to v rozporu s mým vztahovým světonázorem (nebyla bych konzistentní).

To já taky. Ale je rozdíl - a velký - jestli někomu "nemůžeš věřit", nebo jestli si připouštíš, že ten vztah třeba nedopadne, i když teď je zrovna fajn. A věřit můžeš leda tak sobě (a někdy ani to neplatí..).

nepřemýšlím nad tím jak si ho doma udržet......kdyby chtěl odejít a sexovat někde jinde,tak mu ještě zabalím věci a dám na cestu svačinu.A můj manžel to moc dobře ví,on ví,co umím.
Jsem uvolněná,můžu říkat co cítím,nemusím přemýšlet nad tím,co řeknu,aby to náhodou nebylo špatně.Jen prostě a jednoduše vím,že láska bolí...a bolest já nerada.

Romísek
jo přesně tak jsem to myslela....nepřemýšlím nad tím, jen to mám připuštěno a vím že se to může kdykoliv stát; že si nenasazuji "růžové brýle", přestože mám pocit, že jsem teď zamilovaná. A já od něj neočekávám, že mi řekne že mě bude milovat navždycky ani já mu to neříkám - protože nemám ráda prázdná slova a prázdné fráze. Ani jeden z nás nemůže vědět, zda nepotká někoho ještě lepšího a nezamiluje se více nebo že časem se jeden z nás změní a to co máme teď skončí - tohle vše a více se může stát a proto nikdy neříkám "budu tě milovat navždycky" a ani to nechci slyšet, protože vím že to není pravda, ale jen fráze. Žiju dneškem a když mu říkám "miluji tě" tak to má nějakou váhu.
Nenechávám si ale žádná zadní vrátka a myslím, že teď už (zezačátku tomu tak nebylo) ho miluji na 100%. Zda tomu tak bude do smrti - může a nemusí, to se uvidí.
Zpět k tématu: věrnost existuje, jen je teď nějaký zmedializovaný trend zahýbat, což se mi vůbec nelíbí.

no tak já na věrnost nevěřím. podvádí opravdu většina lidí v mém okolí...přítel mě podváděl rok a půl a já jsem na nic nepřišla, až po rozchodu jsem se všechno pěkně dozvěděla, samozřejmě to vědělo celé naše okolí a jediná výmluva kteerou měl byla " byl jsem opilý, nevím proč jsem do toho bordelu lezl" . takže asi tak...

katjja
nevěříš? takže sama jsi taky zahýbala? nebo by ti nebylo proti srsti zahýbat osobě, kterou miluješ?
jinak s tímhle

souhlasím, ale jak jsem již psala, je to teď trend, společensky tolerovaný a přijde mi že dokonce podporovaný; to můj názor ale nezmění, že je mi to proti srsti a nikdy to neudělám (pokud se nezpiju tak že bych o sobe nevěděla, to bych pak ale stejně nebyla ničeho schopna)

To je pravda! Naprosto netvrdím, že nejsem realistka, která by nepřipustila nevěru i u toho nejlepšího vztahu. To bych byla, slušně rečeno, naivní. Opravdu jdu ale do vztahu bez předsudků. A když mě zklame? Budu na dně, tak jako každá z vás, ale on na tom bude hůř, protože zklamal sám sebe a sakra i spoustu lidí okolo! A když zklamu já? Tak snad ani nechci domyslet...

Já mám desítky přátel, manželských párů i lidí, co spolu zatím jen chodí. Trávíme hodně času společně a všechno je fajn. Žádné skandály, žádné nevěry. Nebo že bych byla z Marsu?

Petulaa

svému partnerovi jsem byla absolutně věrná. až skoro oddaná..slepě zamilovaná...
ale když jsem byla mladší, tak jsem měla nějaký "úlet" (ale nikdy ne sex) s někým jiným, to mi bylo ale třeba 16 nebo 17. ...

Buď máš štěstí a jsi v prima společnosti, nebo jen umí dobře předstírat a lhát. S tímhle se v párech chlubit lidi nebudou, za to někde u pivíčka nebo v klubu s blízkými přáteli většinou stejného pohlaví už třeba ano. Anebo vůbec ne, ale jen si prostě žijí "dvojí" život.

Romísek
já dělám za barem a co tam vidím co tam lidi dělají, někdy fakt nestačím chápat...přijde například pán, vykládá jak má skvělou přitelkyni a po pár panácích se tam líbá s nějakou "kvězdou" a kolik na mě to tam zkouší zadaných a nebo s dětmi a to i střízlivý..já vím že na diskotéce je velice velká koncentrace takových lidí a je tam hodně příležitostí, ale dělám tam už pár let a proste to tak pozoruju...a jinak jeden můj známý podváděl svou těhotnou přítelkyni s paní o 10 roků starší než on (jemu je 23) do ted jsem to nepochopila a nechápu, odsuzuju a od té doby se mi ten clovek hnusý, ale nemám nervy to říct jeho přítelkyni,teda za měsíc manželce..a to je jen jeden příklad, je to fakt strašné co se děje a je mi osobně z toho zle

je to ovlivněno prostředím,velikostí města ve kterém žiješ,prací,která ty lidi živí,vírou a spousta dalšího.
Podle mě totální věrnost neexistuje,populace je nastavená tak,že v klidu přežijem i bez partnerů a tak se zdá,že sex mimo lože manželské není taková tragedie.Je to realita,něvěry byly,jsou a budou,jen dnes je to nějak jednodušší než za časů našich babiček.

s tímhle nesouhlasím...jen bych řekla že je takových lidí opravdu málo.

na druhou stranu přežijem i s jedním věrným partnerem ne? tohle není zrovna moc pádný argument Jinak tragedie to samozřejmě není to jistě ne, záleží jaký má kdo žaludek a morálku atd.

ale s tímhle zase souhlasím na 100%

ano jistě,myslela jsem to tak,že o sto let zpět si dávali lidi sakra dobrý pozor,třeba žena s dětma bez vzdělání,pokud by jí manžel opustil měla pramálo šancí zachovat si životní standart.Tak raděj ani na nevěru nepomyslela.Muž by zase jako rozvedený mohl přijít o "dobré jméno" například ve státní službě.....tak to bylo myšleno.