Existuje někdo, koho vážně nenávidíte?

Nenáviděla jsem ex, ale už to přešlo.

podstata je, naučit se odpustit a ne nenávidět, nenávist je jen selhání sama sebe

upřímně nenávidím souseda mých rodičů. jak ho vidím mám chut po něm něco hodit. je to bývalý kriminálník, na matku je celý život sprostý..hrubý, líný..jednou sem ho potkala i tady kde ted žiju..bože můj..
nemůžu to dávat moc najevo..ale sere mě jak když jsem dospívala furt jak sem se opalovala na zahradě tak za plotem čuměl,furt nějaký kecy...chjo

ivetulka
nenávidím také sousedy mých rodičů..Před 2 týdny naši vyhráli několik let trvající soud bez možnosti odvolání

Nevím jestli někho vyloženě nenávidím, ale jsou dva lidé které opravdu, ale opravdu nemám ráda a je to asi tak, že pokud by se jim něco stalo a já byla u toho, budu radši dělat, že nic nevidím, než bych pomohla. Já vim, je to hnusný, ale bohužel...
A myslím si, že pokud bych je nenáviděla, tak to asi dotáhnu tak daleko, že pokud by se jim něco stalo, ještě je v tom pořádně vymáchám

no,mně se recenze na určitého člověka zdají nevhodné...jeden můžem být někomu sympatický, druhému ne. ale je fakt, že se mi stalo, že jsem měla k někomu spíše odpor než nenávist.. jednalo se dnes už o bývalého kolegu.. kromě toho, že nebyl moc vzhledný, se neustále drbal a oňoumával, to jsem byla nepříčetná..byl mi tak protivný, že jsem s ním nemohla ani moc mluvit, jen to nejnutnější..tento pocit z něj, ale měli i ostatní kolegové z kanceláře..

matadi
hezky jsi to napsala

a pomalu si u mě nenávist pěstují taky moji sousedé. ona je češka, on angličan či co.každopádně vždycky když nás vidí, nepozdraví, zabouchnou vstupní dveře do baráku. jednou sme se trochu rafali s přítelem, tak sem asi sem tam práskla dveřma a oni si mě odchytli co prý si to dovoluju. bouchat dveřma..jo a to že mi furt musíme od nějakých 6-10poslouchat jak hrají na piano, kytaru a či co..to je fajn asi..neumíte si představit když chcete klid jak to člověka dokáže nas**at. jen je vidím mám chut jim něco říct.

1EPE

taky jsou lidi, které nemusím, ale že bych je kvůli tomu nenáviděla, prostě se jim snažím vyhýbat, nekontaktovat, nemluvit s nima, prostě si jich nevšímat
na sousedské spory je to dost blbý, taky jsem měla jednu závistivou sousedku, jenže jsem si říkala, no tak se vypovídej, jedním tam, druhým ven

většina závistivých, nepřejícících, nenávidějících lidí jsou ti, kterí jsou sami se sebou nespokojení

nesnáším naše sousedy..
neuměj odpovědět na pozdrav, dědek kejchá-je to slyšet tak jak kdyby byl s námi v místonosti, bába mlátí nadobím po ránu...ve výtahu po nich smrad
když jsem se nastěhovala, seřvala mě, že mám staré spotřebiče na chodbě-že si nemá dát kam věci, že jí budou dělat okna(to, že nám je dělali taky a oni mají 2 krát větší byt a čerstě tam bydlím-nezájem)
přítele on seřval, že blokoje výtah a bušil do výtahu(přítel táhnul vestavnou troubu-4 patro)...dědek, že si nutně potřebuje něco odvézt a ejhe-veze na rudliku a vodovodní bareii na umyvadlo to je náklad

Ex tchýně. Ale už mně to přechází,když jsem nedávno viděla jak je sešlá... Kdysi dámička a hvězda, nyní taková ošuntělá pani.

Asi svoji ex kamarádku,ale k ní už to přechází v lítost, protože možná za to, jak je blbá ani nemůže. Spíš jsem ji nenavíděla za to, jak o mě mluvila za mými zády o problémech, který ji nepřislušeli a hlavně to o čem mluvila neměla ani šajnu = hodně si o tom pro vymýšlela.

kdyby se ji ty problémy aspoň týkali,ale ono ne. A navíc o nich mluvila s cizíma lidma po netu, který nezná, který neznají mě,... to mě taky hlava nebere

No a? Proč neřekneš?

Asi jsou i věci, co opravdu odpustit nejdou. Ať už vyslovené nebo udělané