Existuje někdo, koho vážně nenávidíte?

nenávistí si ničíme život jenom samy sobě. Můj obdiv mají ti, co se od nenávisti dokázali oprostit, odpustit a jít dál. Snažím se to dělat taky. Neříkám, že bych s lidmi co mi ublížili dokázala komunikovat, ale přestali pro mě existovat a už se s tím dál nezabývám. A že by bylo za co nenávidět....

Tak to je hodně smutný ale umím tě pochopit,také bych nedokázala tohle odpustit a ona ještě po letech dodá zcela výsměšně

-to je na facku.

Tak přemýšlím,zda někoho opravdu nenávidím...asi se to tak říct nedá,je pár lidí,které opravdu nemám ráda a nikdy bych jim ani nepomohla a jejich osud je mě úplně fuk...možná je to nenávist-já nevím

Ale nemyslím si,že tím,když někdo někoho nenávidí ubližuje jen sám sobě-jak je pak psáno,vyškrtne ho ze života a tím to končí...pokud se teda ale dál trápí,tak je mi to líto,jelikož asi musel šíleně ublížit a nenávist může být na místě.

To je ubohé.Někdy si člověk řekne- jak to může být moje sestra, moje krev. Život jde dál a ty ses s tím poprala- každý máme něco s čím bojujeme.
Jinak k tématu- nevím jestli nenávidím- jsou lidi které nemusím, nemám ráda, je mi jich líto- nenávist snad jen ke svému exmanželovi- i když po těch 11letech, co jsem ho nedávno viděla (u soudu), tak mi ho bylo spíš líto a říkala jsem si, jak jsme mohla milovat takového ubožáka.Takže asi vyloženě nenávist k někomu necítím. Ale chápu, když někdo ano- jsou věci, které se prostě odpustit nedají.

Myslím, že to vůbec nezní hrozně- jsem taky máma a dcera a dokážu chápat- toto se neodpouští....už jen pro to, že jsi byla bezbranné dítě.

To je dobře. Přeji hodně štěstí.

Nenávidím svojí bývalou třídní učitelku ze ZŠ.

Jo, milence mojí matky! Kdykoliv na něj jen pomyslím, dokážu se neuvěřitelně vytočit a doslova cítím, jak mi vstávají vlasy na hlavě odporem. Jinak jsem kdysi dost nesnášela některé učitele ze škol.

Ne, ani jsem nikdy k nikomu nenávist necítila.

Ne.

Jeden člověk by se na to hodil, ale nějak mě nezajímá a nepociťuji ani nenávist a jsem za to ráda

Nenávidím svého bývalého šéfa a ne, nestydím se za to Ale je to opravdu jediná osoba, o které tohle můžu říct.

Ne, není na světě nikdo, koho nenávidím. Spíš se třeba z lidí, na kterých mi záleželo stali lidi, který jsou mi prostě putna. Nezajímá mě, co dělají, jak se mají, jestli jsou zdraví nebo nemocní...
Nepotřebuju si zaplácávat mozek tak extra silnou emocí, když mi nikdo nijak výrazně neublížil.
Myslím, že výjimku bych udělala, kdyby kdokoliv ublížil mojí rodině.

Přesně tak, nejlepší lék na nenávist je čas, vidět jak ten dotyčný chatrá, to potom srdíčko jen plesá. A hlavně boží mlýny melou pomalu ale jistě. Na každou sv... se najde bič

Nevím jestli jsem schopná nenávidět, ale jsou určité osoby (dvě, tři..), které mi v životě cíleně ublížily, kvůli vlastnímu zoufalství a závisti. Beru to jako polehčující okolnost, jsme jenom lidi, a i přesto, že jim v životě nic zlého nepřeju, chtěla bych aby zmizeli z mého městá, státu, planety.. A myslíte, že existuje někdo, kdo nenávidí vás? Já vím, že ano, bohužel..

No jedna .. "slečna" mi napsala sáhodlouhý vzkaz přímo na FB (zeď), kde se mimochodem zmiňovala i o tom, jak mě nenávidí a přikláněla se i v fyzickému násilí těžko říct zda ji to přešlo .....

ani netuším co za tím vzkazem stálo, jelikož jsme se před tím tak 3 roky neviděly a mě teda vůbec nezajímala ... že by drby? No ale pobavila

Ať žije FB!

A to se taky počítá.