Existuje opravdová a upřímná láska?

Do nedávné doby jsem ještě věřila že to možné je, dnes už jsem o iluze přišla...
neznám ve svém okolí jediný pár, který by fungoval normálně - a tím myslím že
by muži jednali se svými partnerkami úplně fér a narovinu, všude je bohužel něco,
co tuhle rovnováhu kazí.
Sama jsem s přítelem dlouho dobu a myslela jsem si že všechno funguje tak jak má..
Ale i já jsem byla vyvedena z omylu a teď těžce platím za ty růžové brýle, které jsem
měla celou dobu nasazené a je mi z toho opravdu hodně ouvej..

Judit1
Copak se stalo?

Roxyy
Ahoj, není den, abych nepřemýšlela nad tím co ty a ptala se sama sebe na to samé... Moc se bojím věřit někomu druhému a je mi z toho smutno... Kolikrát si říkám co je na mě špatného, že nemůžu mít tak krásný vztah jako má tady plno holek.. Vždycky tam musí být nějaké ale... Bohužel tyhle studené večery jsou na to jako dělané, přemýšlet o těhle věcech

Cítím to stejně. Nemám až tolik zkušeností se vztahy, a vlastně sem nikdy ani moře zkušeností mít nechtěla. Zamilovala sem se naprosto bláznivě do člověka, se kterým mi láska konečně přišla skutečná. Chtěla sem s ním strávit celý život a on říkal totéž. Byli jsme dva zamilovaní blázni - skoro 4 roky. Udělala bych pro něj všechno a nikdy sem nezapochybovala o tom, že on je ten pravý. Idylka před měsícem skončila. Odešel. Byl mladý a nějak mu přišlo líto, že všichni jeho kamarádi si užívají nezávazně života a on je tak dlouho s jednou holkou. A tím skončily mé iluze o té jedné jediné pravé lásce... Vlastně to není tak zcela správně - věřím v lásku.... ale nevěřím v lidi.

také jsem věřila,že upřímná láska existuje byla jsem toho živým důkazem.Dnes už si to bohužel nemyslím,ale není to jen mnou,ale mé okolí prožívá krachy manželství a vztahů snad,každičký den.Snad je to dobou,protože dříve tohle a takovéhle míře nebylo.

Děvčata, nestrašte, ta láska existuje a já ji prožívám. Můj manžel je mým nejlepším přítelem a ani jeden si neumíme představit, že by to bylo jinak.

Holky, nebojte, existuje. Prostě jste zatím ještě nepotkaly toho pravého. Bude líp!

karamelka
bojím

Roxy...
Klasický scénář..přítel nastoupil do nové práce, je tam sotva dva měsíce..
a úplně omylem jsem v počítači narazila na fotky jeho nadřízené, nedalo
mi to a hledala jsem dál...a zjistila, že ho ta dotyčná paní už dobře měsíc
kontaktuje přes jeho osobní mobil, email, ICQ---píše mu vzkazy typu že už se
na něj těší, a kdy už jí pozve domu ( k NÁM domů !) a že tak
pěkného chlapa ve firmě ještě neměli, a jak jí přitahuje a podobně,že si na minulou
firemní akci oblékla to hezké prádlo kvůli němu a on to ani pořádně neocenil....
No a byla tam jasná narážka na to, že narozeninová pusa nebyla jen tak obyčejná,
ale že k ničemu jinému (ZATÍM) nedošlo...
Ale i tak je to pro mě obrovský zklamání.. žijeme spolu přes šest let a už dlouho
přemýšlíme o společné budoucnosti..upřímně mohu říct, že jsem to nečekala ani omylem...
A teď samozřejmě nevím, co dál...

karamelka
Taky už nevěřím.. poslední dobou v mém okolí samé dlouhodobé vztahy krachují,
nevím čím to je, nějaké nešťastné období asi.....

Pravá a upřímná láska existuje - ovšem otázka je, jak dlouho trvá?

proč? Vždyť jsi prožila něco krásného,co už sice není,ale ty chvíle byly fain a minimálně jsi z toho vyšla v něčem ponaučená do budoucna,ne?
Já žiju s partnerem skoro 12 let,máme dceru,seznámili jsme se ještě na střední,bez peněz,na "startu do života",museli jsme si náš společný život vybudovat od nuly.... Na začátku bylo jen bláznivé zamilování bez očekávání čehokoliv dalšího,ale za ty roky jsme se značně posunuli,stále se milujeme - jen už prostě jinak než na začátku. A kdyby náš vztah měl (z jakéhokoliv důvodu) skončit,tak nezalituji ani jediného dne,kdy jsme byli spolu.

Judit1
Promluv si s ním. Asi bych to nevydržela a řekla mu to a ať kápne božskou.

jojo někdy je to hodně smutný, taky si občas říkám jestli existuje....no a momentálně si myslím, že jo...už jsem ztrácela naději po špatných zkušenostech a myslím si, že si na toho pravýho vyplatí počkat. Někdo se dočká brzo, jindy si počkáte....nevím jestli to musí být v tom si řkat pořád miluji tě...my si to neříkáme vůbec. někdy mi to chybí, ale dokazujeme si to jinak...prostě věřte, že existuje, ale někdy to prostě trvá...

dalphine999
Jasně no. Mě jde spíš o ty činy, než slova.