Roxy
To už jsme udělala...
omluvil se, řekl že toho lituje, ale že si nezačal on, jen že ho bavilo užívat si zájem
taky někho jiného než jsem já...a že nikdy nemel v plánu mě opustit ani s ní
něco začínát, prý to byl jeden velký omyl..a že toho moc lituje...jediným světlým
bodem na tom všem je, že ona ho zvala k sobě domů, a on odmítl..ale i tak mě
to neuvěřitelně bolí...Myslím, že zadaný chlap by se takhle chovat neměl..
On se teď pořád omlouvá, prý si život beze mě nedokáže představit a chybu snad
prý může udělat každý...jenžemě je to absolutní ztráta důvěry....
A představa, že je s tou "paní" v kontaktu denně v práci - sice jen telefonicky...
mě ničí..
Já na pravou lásku věřím, ale ona láska má, jako všechno ostatní, své klady i zápory.. V jednu chvíli může být krásně opojná a skvělá a v druhé chvíli nesnesitelně bolestivá.. Bylo by naivní doufat, že to bude jen krásné, protože tak to nikdy nemůže být..Ale pravá láska je právě o tom. že společně překonáte ty krize a všechny překážky, protože to dělá tu lásku mnohem silnější.. Ano, láska bolí, pokud milujete, tak vám milovaný člověk může ublížit nejvíc na světě, právě proto, že ho máte tolik rádi, ale nikdo nebude přesně podle vašich představ, každý máme chyby a nezbývá než chyby našeho protějšku tolerovat nebo, když jsou pro vás nesnesitelné, tak musíte odejít, protože potom to je zbytečné trápení..
Judit1
To je mi líto Taky bych pak měla problém s důvěrou. Po 6 letech-to je dost no- už se asi začal cítit malinko stereotypně. Ale to není omluva. On se s ní líbal?
Myslím že jo...prý jí přál k narozeninám a zvrtlo se to k něčemu, co neplánoval..
podotýkám, že ta dotyčná paní je vdaná, a je o 8 let starší než můj přítel..!!
jak mám pak věřit, že něco jako láska existuje? Člověk v něco věří a pak ho ten
omyl akorát srazí na kolena....
Cituji Judit1: jak mám pak věřit, že něco jako láska existuje?
já myslím,že Tvůj přítel se ti to právě snaží dokázat.Že miluje jen tebe a ty jsi pro něj tra nej. To,že ho uhání nějaká kolegyně,ještě nic neznamená. Z toho,co píšeš,mi přijde,že ona je iniciátorem toho všeho , on je jen "obětí" a snaží se jakékoliv její snahy utnout v zárodku. Nevím,no. Toto se přeci může stát každému,důležité je se včas zarazit,srovnat si,co vlastně chci a myslím,že tvůj přítel chce tebe.
pehot
Já to nemužu ani číst..
Vždyt on se s ní líbal... sice jí odmítnul, když mu vyloženě řekla at spí u ní..
Iniciátorem je jasně, ne podle toho co mi řekl on, ale podle toho co sem se dočetla,
ale i tak...On mi dnes sice řekl, že jsem jediná, se kterou chce být a že si život beze
mě neumí představit..alre to si to nemohl uvědomit dřív?
On je s ní opravdu v každodením kontaktu a já vůbec nevím, jestli bych to ustála..
Opravdu nevím, co mám dělat..
Judit1
Holka, teď je míč na tvé straně. Tvůj přítel ti dal najevo, že ho zajímáš jen ty a snaží se všemožně tě v tom utvrdit. Teď je na tobě, jak s tím naložíš - jestli si budeš užívat toho úžasného procitnutí tvého chlapa nebo se užírat tím, že si nějaká panička potřebuje zvedat sebevědomí na někom, kdo o ni přitom vůbec nestojí.
Vím, že je to bolavé, co se stalo, ale nesmíš se tím nechat pohltit. Je moc těžké hodit to za hlavu a nemyslet na to, ale v rámci zachování zdravého vztahu a rozumu je to asi jediná možnost. Pokud se v tom budeš dál babrat a představovat si, co všechno bylo a coby kdyby, může to vašemu vztahu docela ublížit.
Nechtěla jsem vyznít moc drsně a taky nenaznačuju, že ty jsi teď ta špatná, to proboha tak nechápej. Držím ti moc pěstičky, aby to rychle přešlo a všechno bylo zase tak, jak má být.
Cituji Judit1: Vždyt on se s ní líbal
líbal,líbal... já tě chápu,ale zkus se nad to povznést (ježiš,to zní ale blbě,jak se máš asi povznést nad to,když se tvůj přítel ocicmává s někým jiným... ale prostě to neber jako životní tragédii,prohru). Já prostě myslím,že na té oslavě ona ho "drapla do spárů",aniž by on se zmohl na odpor a pak mu konečně v hlavě naskočila ta "kontrolka" - tak na tuhle ženskou pozor,bacha na ni, vždyť já mám doma svojí Judit1, a jen tu miluju.
Píšu to proto,že jsem zažila něco podobného. V práci mě balil jeden chlapík (mmch.mimořádně odpornej), furt mě naháněl,zval...... a jednou mi k narozkám koupil obří puget a nějaký dárky, při gratulaci se pořád tak nastavoval jako na pusu,tak jsem si řekla - OK,jedna pusa mě nezabije a nakonec z toho byla - bez mého přičinění - celkem slušná líbačka (fuj,ještě teď je mi špatně). Přítel o tom nemá ani potuchy, a kdyby měl, tak by určitě vyšiloval jako ty - a přitom já v tom jela,ani nevím jak
Holky ani nevíte, jak moc bych si přála abyto zas bylo v pořádku...
bohužel toho člověka nepřestanu mít ráda jen proto, že mi tak hrozně ublížil..
Ale mám strach že to právě nedokážu..přenést se přes to a funfovat dál
jako by nic...Já proti němu teď nemůžu říct křívé slovo, oprvadu se moc
snaží aby se všechno dalo zase dopořádku a vidím, že je mu to upřímně líto..
Ale já si neumím představit,že bych překousla to, že je s ní v kontaktu každý
den v práci? Sice jen telefonicky, ale i tak..
Myslím, že z její strany je to přesně jak píšete...Vdaná ženská, která si potřebuje
dokázat, že je ještě chtěná..přítel je celkem hezký chlap, asi jí to udělalo hodně dobře..
Dokonce tam píše, jaký je podpantoflák, to že ona si může dělat co chce..že si kvůliněmu vzala hezké prádlo a on že to ani nevyužil..:-/.její manžel je totiž asi hodně často pracovně pryč, co jsem z konverzace pochopila...
Takže asi tak...každopádně moc děkuji za rady holky,jste zlaté a hned je mi líp..!!
já v ni věřím a doufám, ikdyž ji nemám. Má představa opravdové lásky je vztah dvou lidí, kteří si sebe navzájem budou vážit a ctít se, respektovat názory toho druhého a tolerovat své nedostatky. Je jasné, že časem vyprchá prvotní zamilovanost, ale po ní by měla přijít ta opravdová láska, kdy ti dva budou vědět, že chtějí být spolu, žít jeden pro druhého, nelhat si a nešpinit vztah nevěrou! Možná jsem naivka, ale takhle nějak si představuju upřímné partnerství
Judit1
Zkus se taky na to podívat z té strany, že to mohlo dopadnout nejhůř nedopadlo, protože miluje tebe a jen tebe. Tu pusu zpět nevezme, mrzí ho to.
Navíc nevím, v jakém přímém profesním zařazení jsou vůči sobě,ale psala jsi, že je to jeho nadřízená a on tam je vcelku nový. I tady může být trochu kámen úrazu.
Důvěru ztrácíš rychle, ale těžko se navrací. Teď je to opravdu jen na tobě, co budeš dělat dál. Pokud chcete pokračovat, tak holt to musíš překousnout, nebo to taky může pomalu váš vztah zabít.
ahoj, já mám hodně velký problém důvěřovat lidem a u chlapů to platí dvojnásob. vždycky mi ale pomůže, když si přečtu kapitolu o lásce v knížce Svoboda od Brandon Bays, dodává mi sílu jít dál
ty by sis měla uvědomit, co to je jedna pusa proti vašemu vztahu? to podle mě absolutně nemá žádnou váhu a věř, že přítel si tu potvoru ukočíruje a udrží od těla!
Já v tuto lásku věřím, protože nikdy jsem v ní nevěřila, ale pak přišla, takže existuje.
Cituji Roxyy: "Miluju Tě" si dneska říkají i puberťáci chodící spolu dva měsíce
Tak zrovna mezi ně já nepatřila a přítel také ne, jsme ti, kteří to řeknou až když si tím jsou jisti a trvá to klidně rok, rok a půl...
Také jsem se ale zklamala a i kolem sebe mám lidi z řad vlastní rodiny, kamarádů a kolegů, které to tvé zmíněné dobré bydlo opravdu začalo pálit a momentálně se potácím v problému mé kolegyně. Ona v tom teda problém nevidí, ona si po 6 letech našla milence, milenec má doma manželku v šestinedělí a když rodila, on se muchlovaol s tou mou kolegyní. A deptá mě, když do telefonu říká ano miláčku, také se na tebe těším a také tě miluju, ale vzápětí jí zazvoní druhý telefon a domlouvá si s milencem, kde se sejdou. To opravdová láska není. Takže opravdová láska existuje, ale jen na nás, jestli o ní stojíme nebo ne...
pehot
já,ale také nelituji toho co bylo prostě to bylo pohádkové,ale proč se to tak změnilo to nevím a stále o tom přemýšlím.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.