Byla jsem nevěrná/byl jsem nevěrný

Holky, potřebuju radu, jak jinak. Poslední dobou se sama v sobě nemůžu vyznat, trvá to asi půl roku. Mám 4 roky přítele, vztah nám klape, žijeme spolu u jeho rodičů, právě ten půl rok a rekonstruujeme starší domek. Problémy mezi sebou vážnější nemáme, sice nějaké byly ohledně přítelovy práce, ale dá se říct, že už je to lepší, přítel se hodně snaží. No a teď k mému problému. Za poslední půl rok se kolem mě začali strašně motat muži, všichni teda z práce, ale i ti, co jsem se s nima vůbec neznala nebo nepracovala. Začaly mi chodit SMS, píšou mi emaily, ale jsou to všechno ženatí nebo zadaní kluci/muži. Já samozřejmě nijak nereaguju nebo teda odepisuju, ale vše ve vší počestnosti. Náklonost mi začal projevovat i můj šéf, taky ženatý a o docela dost starší a dá se říct, že je to vzájemné. Na sobě ale před ním nedávám nic najevo. Jsem ale strašně zmatená. Asi před měsícem jsem byla s kamarádkou na diskotéce, kde jsem se strašně opila a pak jsem se líbala s cizím klukem a nechala jsem se při tom vidět přítelovými kamarády a ještě jsem prý (nepamatuju si to) měla blbý kecy, že už je mi všechno jedno (jako vztah s přítelem) atd., prostě jsem se chovala strašně. Přítel se to samozřejmě dozvěděl, chvíli bylo dusno, ale pak mi odpustil. Dušovala jsem se, že už to nikdy neudělám, strašně se styděla a stydím, ale pořád mi nedá spát myšlenka na nevěru. Za měsíc mám jet na pracovní akci, kam jedu právě se šéfem. Bude se tam popíjet, protože se jede do sklípku a já se strašně bojím, že se neudržím a něco provedu. Už jsem se šéfem byla na několika takových akcích a vždy, když měl upito, mě třeba hladil po zádech nebo držel za ruku, bylo na něm poznat, že chce být v mojí blízkosti a musim říct, že mně to nebylo nepříjemné. Vůbec se v sobě nevyznám, na jednu stranu nechci pokazit vztah s přítelem, na druhou stranu pořád myslím na jiné muže. Je mi ze sebe špatně, mám pocit, že nedokážu být věrná. Jak můžu strávit s partnerem celý život, když mám takovéhle myšlenky? Holky, jsem z toho fakt nešťastná, ještě před rokem jsem se na jiného ani nepodívala. V posteli nám to s přítelem celkem klape. Ach jo, má to někdo taky tak a co mám dělat?

Líbí se mi názor June, knihu sem četla a můžu doporučit.

Měla bych výčitky ale určitě bych to neříkala. Každý může uklouznout ale přehazovat zodpovědnost za svou chybu na partnera je sobeckost.

Ahoj holky. Já měla vztahy vždycky jen delší, první byl 2roky, a druhý byl 1,5roku. U toho prvního vztahu jsem poznala kluka. A strašně jsme se přitahovaly. Pořád dokola, začalo to líbáním...A skončilo v posteli. Podvedla jsem vlastně přítele se kterým jsem byla 2 roky. A i když se to nemá, podváděla jsem ho celé2 roky. S tím jedním. Když už jsme se rozešly, našla jsem si jiného, a přišlo to znova,zase jsem ho podvedla s tím, jak jsem podvedla toho z prvního vztahu. Po roce a půl, jsme se rozešly, i s tím klukem, A teď jsme se konečně odhodlaly být spolu. bereme to tak že jsem spolu 2,5roku. Co jsem vlastně podváděla kluky A teď jsme spolu ještě rok a půl navíc. Máme úžasný vztah, a i když se jakkoliv hádáme, cesty k sobě si zase najdeme. Oba si myslíme,že jsme jeden pro druhého ten pravý, A máme v sobě oba důvěru,že by jeden druhého nepodvedl.

Ahoj holky,
rozhodla jsem se taky přispět nebo spíš se potřebuju ze všeho vypsat. Jsem vdaná 4 roky, musím říct šťastně, spokojeně a přesto....Začátkem loňského roku jsme si s mým kolegou padli tak nějak do oka, na začátku to byl pouze nevinný flirt, prostě jen úsměvy, jemné narážky, ale pak jsme si vyměnili i tel.čísla (kéž bych tenhle okamžik mohla vzít zpět), no a začali jsme si psát. Pracujeme sice v jedné firmě, ale každý na jiném místě, takže jsme se mohli vídat tak max. 3x do roka na nějaké akci. On ženatý, děti. Věděli jsme, že to, že si píšeme, je nefér vůči našim partnerům, ale nešlo tomu odolat. Stalo se to, že jsme se do sebe zamilovali. Nebyl v tom žádný sex, nevídali jsme se, jen si psali a po tel. řešili akorát pracovní věci. Myslela jsem si, že mě to přejde, že je to jen chvilkové poblouznění. Asi po víc než půl roce jsem se sešli i mimo práci a začalo to všechno na plno. Tajné schůzky,milování,neustálé SMS. Od začátku jsme věděli, že naše partnery neopustíme, protože bychom jim tím ublížili (ironie že?).No a před nějakou dobou to skončilo ze dne na den. Manželka mu přišla na SMS,nějak to uhrál, že šlo jen o psaní. Pak mi ještě psala i ona, dala mi pěkné kapky, ale hezky civilizovaně, všechna čest. A teď budu za největšího sobce, protože jsem totálně v pytli. Nedokážu se s tím srovnat, s tím, že už nejsme spolu, že už mi nepípne zprávička od něj, že už ho nemůžu vidět, pohladit ho....Nikdy jsem nikoho tak nemilovala, svého muže mám velmi ráda a tohle si nezaslouží. Ale JEHO jsem potkala příliš pozdě. A co mě žere, je to, že jsme si to nevyříkali. Když to prasklo, už se neozval. Stačilo aspoň říct, promiň, už v tom nemůžeme pokračovat.....Ale on nic, prostě konec,už mi nepiš. Omlouvám se za tu slohovku, ale potřebovala jsem to ze sebe vysypat.

Už se to tu řešilo i v jiném tématu, že chlapi nemaj vůbec koule, nedokážou ti do očí říct, že je konec, radši se absolutně odmlčí a nechají to vyšumět..
Takže nejlepší je chovat se stejně a vzhledem k tomu, že se nevídáte, to odnese čas..

Na druhou stranu, co čekala, když si začala se ženatým! Když došlo na lámání chleba, tak si vybral svou ženu, asi mu dala ultimátum a nůž na krk, že už se s ní nesmí vidět, tudíž bylo řešení nasnadě.

Nic nového, ženská do toho vždy spadne, ale pro chlapa je to v 99,9% případech pouhé povyražení.

Fajn, řešení bych brala, kdyby si to s ní vyříkal, že je po všem a šmitec, ale tohle mi nepřijde řešení hodné chlapa.

A co by čekala?Dovolenou na rozloučenou?
Já se divím, že ta jeho žena to vzala s takovou grácií, může jí děkovat, že to neřekla jejímu manželovi.Konečně ona také nebrala ohled na jeho ženu a děti...

Reaguji na KlaraPla:
Asi to řešil s ohledem na svou ženu. Nic překvapivého.

Dík děvčata za všechny vaše názory, nečekala jsem, že by svou ženu opouštěl, věděla jsem, že by to neudělal a hlavně kvůli dětem. Jen jsme spolu prožili dost intenzivní rok, on mi nic nevysvětlil, co všechno jeho žena ví nebo ne, prostě jsem to jen chtěla normálně ukončit. Když mi pak psala jeho drahá polovička, musela jsem trochu improvizovat. Vždycky jsem se všem nevěrným smála a nechápala je. Až jsem do toho sama spadla, prostě jsem se zamilovala jako blázen a nebrala na nikoho ohledy.

O tom tady celou dobu mluvím.

docela koukám kolik nás takových nevěrnic tady je , obzvlášť, když vidím, jak to tady každý odsuzuje..
mimochodem patřím mezi ně, nebyl by vztah, kde bych byla věrná až za hrob, ani u toho současného. O mé první nevěře se partner nedopatřením dozvěděl, takže s jeho důvěrou to už není co bejvávalo, a je to tu znovu..potkala jsem jednoho muže, který mě opravdu přitahoval a já jeho, hned při první tajné schůzce k tomu došlo, strávila jsem s ním noc a ne jednu.
Můj problém je, že na něj stále myslím a on se mi ani neozve, je to strašnej workoholik, takže nemá skoro žádnej čas, kupodivu ani napsat, ale když jsme spolu, tak je užasneě pozornej a hlavně co mě na něm nejvíc překvapuje jeho chování, ze kterého vyplývá, že to bere vážně, i přesto že se vlastně známe dohromady pouze 3 měsíce, totálně nechápu jeho jednání a chování :/, jsem z toho zmatená, nevim co si mám o tom myslet.. :/

Reaguji na curlicue:
Máš pravdu, hodně holek to tady odsuzuje a nedivím se jim, ale na druhou stranu i tyhle věci se stávají a patří k životu. Můj milenec byl taky úžasný a pozorný a já koukala, že existuje takový chlap, který stojí nohama pevně na zemi, má ve všem jasno a umí se ke všemu postavit jako chlap. Jenže když došlo k nejhoršímu, dal hlavu do písku a ženské, vy si to vyřiďte samy. Jeho žena mi dokázala napsat (slušně) a já ji na to odepsala a tak nějak jsme to v rámci možností mezi sebou vyřešily.

Ahojte, potrebovala by som objektivny pohlad, nazor na to, čo si o tom myslíte..Pred 5 rokmi som chodila s ex ktoreho som podviedla so zenacom, ktorý mi nikdy nic nesluboval,ale tvrdil, ze ma miluje..rozišla som sa vtedy s ex, lebo hrat na dve strany som dlho nemohla a koniec koncov v tom vzťahu som nevidela svetlú budúcnosť..nakoniec som to zo dňa na deň ukončila aj so ženačom - lebo byť len milenkou ma prestalo baviť (so ženáčom sme sa občas videli, vymenili neutrálne sms, ktoré incioval on) a začala som chodiť s fakt dobrým chalanom, ktorý je zodpovedný, vie sa o všetko postarať, máme spolu byt a začali sme uvažovať o spoločnej budúcnosti atď..lenže je pracovne dosť vyťažený a naposledy sme sa v priebehu pol roka stretli len raz,keď prišiel na dva dni za mnou..a tu sa to niekde začína..opäť sme sa so ženáčom stretli ako kamaráti na cafe,kde mi povedal,že so ženou im to neklape a budú sa rozvádzať, začali sme sa stretávať častejšie až to skončilo vo "vzťahu"- začala som niečo k nemu cítiť a on chce so mnou začať žiť (manželka o mne vie..dokonca sme sa stretli) od začiatku som mu povedala, že mám priateľa, máme spolu byt a že o chvíľu odchádzam za ním.Teraz som u priateľa a neviem, čo robiť..priateľovi som povedala, že sa mi odcudzil, že sme asi ten čas od seba prešvihli,ale ťažko to chápe.Mám ho veľmi rada a je to skvelý typ muža do budúcnosti. So ženáčom si tiež viem predstaviť budúcnosť,ale mám pocit, že s rozvodom nie je celkom vysporiadaný..o svojej žene hovorí v superlatívoch až to niekedy lezie na nervy, prekáža mi, že spolu trávia dovolenky (vraj kvôli dcére) a nieviem či mu krivdím,ale mám pocit, že manželka je stále u neho na prvom mieste a ja nemám veľmi chuť súťažiť s tieňom jeho budúcej exmanželky. Je starší o 13 rokov a niekedy sa mi zdá, že hlavne túži po tom, aby s niekym bol a ja sa mu zdám asi celkom dobrá voľba- bezdetná a mladá. Keď som mu povedala nad čím všetkým uvažujem a porovnávam, tak sa naštval, že kalkulujem a že to potom nemá cenu. Je pravda, že kalkulujem,ale zdá sa mi to normálne, že nechcem skončiť v blbom vzťahu.

Reaguji na Martina83:
Myslím si, že jak chlap jednou opustí rodinu, klidně to udělá i druhé rodině. Asi bych mu nikdy plně nedůvěřovala, kdy opustí mě s novou "mladou a bezdětnou.
A nehledě na to, že nebudeš Ty a vaše rodina nikdy na prvním místě.