Ráda bych pokud byste mi poradili. Jsme s přítelem spolu dva roky. Nemáme žádné kamarády, nevím kde je získat ani.On má v práci celkem fajn lidi a ti ho i zvou, ale on nechodí abych nebyla sama doma.
Chci se zeptat, když bude chodit tak si s nima bude víc rozumět a bude mít víc společného, ale neupadne tak náš vztah? Nenapadlo ho že by mě bral sebou, nevím ani zda je to vhodné abych chodila s lidmi, které neznám..poradíte..díky..
dzivetka
a proč bys nemohla chodit na jejich akce s nima? Pokud to nevadí jeho kolegům, tak nevidím důvod, proč byste nemohli vyrážet spolu. Přítel sice kolegy nemá, protože není zaměstnaný jako takový, ale jeho obchodní partneři nebo jak to nazvat vždy, když pořádají akci a zvou přítele, počítají automaticky s tím, že přijdu i já, známe se a víceméně jsme kamarádi. A častěji navštěvujeme přítelovy kamarády, než ty moje, protože moje kamarádky se většinou odstěhovaly, nebo rodí, zatímco ti jeho jsou většinou svobodní a navíc bydlí kolem sebe v okruhu několika málo kilometrů. A když se dějě něco, kam je přítel pozvaný a já nikoho neznám, i tak většinou jdu, vždyť není problém se seznámit, ne?
no určitě jdi a zkus to, když ti to nebude vyhovovat, příště už nemusíš jít
anebo aspoň vypusť přítele
to já ho klidně pustím..jsem tedy lehce nervozni, on je hrozně hodný a upřímný a přímý..dobře vychází s ženskýma, a to je problém. ode mě to nebere, vnímá to jako žárlivost, ale už několikrát sem si všimla, že ženský si jeho chování vykládají jinak než by měli..říkám mu dávej si bacha, ale prostě ne..
nedělá nic extra, ale jen se zajímá, povídá si a ženský jsou z toho celý hyn..
potřebuju nějak poradit. poslední dobou jsem smutná, zamlklá a trapně praktická.nebudu se bavit a ušetřím si peníze na něco..je to asi hloupé že..nemá někdo řekněme radu jak se stát zase tou bezstarostnou holčinou jako když jsem chodila do školy?to že se musím starat sama o sebe a tak mi tu možnost nějak sebrali a jsem vážná..
vadí mi, že ačkoli se bavím, tak mi pak přítel vyčte, že se nesměju, nic neřeknu a tak..směju se, jen ne nahlas a vnímám co kdo řekne a odpovídám. jen nepřekřikuju a tak..cením si spíš lidí, kteří si dají práci a popřemýšlí o mě, než jak se jim zdám díky tomu, že nepotřebuju vyčnívat..
Každý jsme jiný - já jsem s manžou 11 let a od počátku vztahu chodíme téměř všude spolu a naprosto nám to vyhovuje - máme společné přátelé a já ho na začátku musela naopak vyhazovat Pravda je, že já chodím sama s kámoškou cvičit, on si chodí 2x týdně s klukama zakopat... Máme prostě i aktivity každý zvlášť...
Věci, které děláte spolu Vás spojují - společné zážitky. Pokud žádné nemáte vztah je předurčen k zániku ... Nic nesdílíte ...Takže ničeho se neboj a seznamuj se ... Asi jste ještě mladí a tyhle věci se asi člověk učí...
Každý jsme jiný a že nejsi horkokrevná a nepřekřikuješ ostatní neznamená, že se nebavíš... Každý normální člověk to pochopí a za nějaký čas tě poznají .. Ale tvůj přítel by tě přece už měl znát...
Nebuď smutná, hlavně dělej věci, které tě baví...
tak mě se na oslavě kde jeho kolegyně slavila narozky smála jedna koza, páč ráda čtu a oslavenkyně mi pučila dvě knížky, tak jsem měla radost..no přišla jsem si jak malý dítě..chjo..chodíme rádi do přírody a máme miláčka psíka.rádi spolu trávíme čas, jen je lepší mít víc lidí okolo sebe..máte pravdu..zkusím se uvolnit a bavit se s ním..nejhorší je, že jsme nejmladší a mě vadí jak se na mě dívají jak na dítě..jim je kolem 30 a mě 21.jemu 22
Souhlasím, že mít přátele je důležité ... Ale věkový rozdíl 9 let nevidím jako problém... Mě je 31 mému muži je 42 a nikdy jsem si v okolí jeho přátel blbě nepřipadala.. naopak jsem si s nima odjakživa rozuměla. Asi i víc než se svejma vrstevíkama... Mezi nás chodí zvláštní směsice lidí - dvě holčiny a těm je zhruba jako tobě, pak moji vrstevníci a následně generace, která by té první mohla být rodičem...Nikdo v tom nevidí problém - naopak myslím, že se při různejch debatách úžasně doplňujeme a obohacujeme ... Každý má úplně jiné zaměstnání a každý má úplně jiný pohled na svět, ale aspoń je pak o čem povídat a co rozebírat ... Je prostě veselo ... Někdy se i pěkně zhádáme, ale nikdo to nebere osobně ... Mám je prostě všechny ráda
A že čteš připadá někomu k smíchu ? Já taky hodně čtu a kromě červené knihovny snad všechno ... Dokonce jsem zavedla tkz.posílání dál - já si během roku kupuji knihy a po přečtení je na vánoce posílám dál ... Myslím si, že při dnešních cenách knih je škoda, aby mi to leželo v knihovně, když to může udělat službu... Začala jsem to dělat asi před 6 lety a dnes to tak děláme všechny holky a strašně se těšíme na vánoce co zrovna dostanem ... Takže jestli se ti někdo smál, protože hodně čteš - tak je to dle mě primitiv - nezlob se na mě. A ty si z toho rozhodně nedělej hlavu a nebuď z toho smutná !
Taky máme hafáka a je nemocnej ( cukrovka ), takže ho musíme brát sebou...( pícháme 2x za den inzulín ).
Uvolni sem nemysli stále na to co si o tobě kdo myslí a co řekne na to, když ty něco řekneš ... Chovej se tak, aby tobě bylo dobře a byla jsi spokojená ...
dzivetka
Choď s ním, buď sama sebou a vykašli se na pohledy nebo smích ostatních Prostě buď svá, uvolni se a bav se. Mysli na to, že nejde o nic důležitého, jen tak pokrafete a uvolníte se. Věkový rozdíl se smaže, s každým si lze pokecat, jen se musí najít to správné téma
Na to, že čteš buď hrdá!
Cituji dzivetka: mi, že ačkoli se bavím, tak mi pak přítel vyčte, že se nesměju, nic neřeknu a tak..směju se, jen ne nahlas a vnímám co kdo řekne a odpovídám. jen nepřekřikuju a tak..cením si spíš lidí, kteří si dají práci a popřemýšlí o mě, než jak se jim zdám díky tomu, že nepotřebuju vyčnívat..
Přítelovi bych vysvětlila, že se bavím podle svého charakteru a založení a na tom se nic nezmění. Jelikož si Tě vybral, tak s tím musel počítat. Ještě bych ho poprosila ať mi to tedy nevyčítá ani nepředhazuje, že na tom není nic špatného.
díky moc..zkusím to. )štve mě, že si kamarádky ze školy vybrali nové a další známosti a na mě kašlou, ale tak co se dá dělat no..já mám právě taky hodně knížek, ale já klidně čtu i červenou knihovnu, páč přitom nemyslím, a čtu a čtu a najednou to jeale ted mám v oku na posteli knížku o hitlerovi, tak jsem na ní také zvědavá..
pokus se seznámit s lidma v tem okolí co taky čtou v tom ti muže pomoct i internet...a na nějakou "krávu" co se směje že jsis pujčila knížku se vykašli ..... zapomen na ni a bav se s lidma kteří jsou sympatičtí
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.