Byla jsem nevěrná/byl jsem nevěrný

a vím ještě jednu věc, člověk nedokáže podvést pokud je šťastný

Reaguji na Kosheeeenn: Tomu říkám správný přístup.
DRŽ SE.
P.S.:Kdyby na tebe přišla smutná chvilka, tak se přijď vyplakat (nebo i vyvztekat) raději sem na Omlázko.Víš, chápu, že je těžké hodit za hlavu tolik společných let a zážitků, ale někdy si ti dva navzájem tak ublíží, že i přes vzájemné city už není cesty zpět.Viselo by to mezi vámi jako časovaná bomba, kterou ten druhý může kdykoliv odjistit.A s tím strachem a napětím se žít a budovat vztah nedá.
Buď chvíli sama, popřemýšlej, utřiď si myšlenky a věř, že chlap, který tě bude nejen milovat, ale především si tě bude vážit a ctít tě jako životní partnerku, se jistě objeví.Možná to nebude hned zítra ani za měsíc, ale i tak se vyplatí si na něj počkat.

Holky já svého ex podvedla tím, že jsem si psala s kamarádem a flirtovala jsem s ním. Vyhodil mě z bytu, že jsem nevyzralá, že mě sice miluje, ale nemůže se mnou být, je to normální? Podotýkám, že náš začátek byl o tom, že jsem měla 5 let přítele a začala jsem chodit i s ním, vydrželo to tři měsíce, než to vyšlo na povrch. Bylo by na dlouho vysvětlit, proč jsem se s tím "pětiletým" nerozešla hned, jen chci poukázat na to, proč to asi tak rychle ukončil vlastně jen kvůli "psanému flirtu"...Poraďte...

Jsem hodně zásadová a jedna z mých zásad je věrnost.. neodpustila bych nic a nikdy bych nepodvedla. Dokážu toho hodně snést, ale nevěru ani náhodou, byla jsem jí svědkem po celý dětštví a nikdy víc! Takže doporučuju vyhýbat se pokušení, přemýšlej i nad tím, jak by ti bylo, kdyby to udělal on tobě, jak mu tím ublížíš.. Držím se pravidla: Co by se nelíbilo tobě, nedělej druhým a to samé očekávám..

Že by proto, že už ví, že ti nedělalo problém podvést dlouholetého přítele a vést čtvrt roku paralelní vztah (i když s ním)?
Pravděpodobně se bál, že se situace bude opakovat.

Ano, myslím si, že právě proto to udělal.

Ano, to je podle mě ten důvod a to dost oprávněný

Reaguji na Lauritta: Reaguji na katula:

Reaguji na Nutgirl:
Já ho chápu a nevím, čemu se divíš. V tom druhém tématu jsi psala, že by z toho flirtování stejně nic nebylo, protože taková nejsi, ale očividně jsi, když jednoho dlouhodobého přítele jsi v klidu podváděla (a nejspíš to taky začalo flirtováním).

Ano, já také, ale včera jsem v té diskuzi byla jediná, kdo ho chápal, bylo mi to vytýkáno.
Ale nesouhlasila jsem se způsobem jak se s ní rozešel a jak se choval poté.

Člověk by neměl začínat nový vztah paralelně s tím starým. Když jsi podváděla ex-přítele se současným přítelem, tak mu nejspíš nijak zvlášť nevadilo. Ale teď si najednou ( v souvislosti s tvým flirtováním ) vzpomněl, že toho jsi schopna a proto tak vyvádí. Nejspíš se Ti to prostě vrací jako bumerang
Nicméně, každý může udělat chybu a jestli Tě má rád, dá Ti druhou šanci. Pokud ne, asi to není ten nejlepší parťák pro život..

Já jsem s přítelem skoro 4 roky,jsme oba mladí a dohromady jsme se rozešli už asi 7 krát, naposled v dubnu Je to nás obou první vážný vztah a každý kolem nás si o ně myslí že je dokonalý... no možná je .. milý, chápavý, tolerantní, nekřičí, podporuje mé koníčky, sympatický, chytrý. Je pravda že ze začátku s e mi vubec nelibil vzhledem, ale má ěco v sobě no.

Ale mám OBROVSKÉ DILEMa , Jsem přeci jen mladá a pořád s jedním, je to po tolika letech nuda že bych se ukousala nejsem přehnaný akčnák , ale pořád stejné doteky, stejný humor, stejné klidné reakce. Nikdy se se mnou nehádá, umí být naštvaný ale ne mi projevit odpor a prosadit si svou, Prostě mě štve s tím, jak neprojevuje vášeň, neumí mě zkrotit...

Mám pocit "dead inside" , že nežiju, nikam nechodíme. Tím že sme spolem bydleli tak sme si začli strašně lézt na nervy, hádali se a byli an sebe sprostí. Vím, že vše vyvolávám já, ale když mám pocit ztraceného mládí..

Na druhou stranu si myslím že bude pro život naprosto úžasný, že se o mě postará a bude mě mít rád bezmezně. A proto se bojím podvezt ho, opustit ho, aby mi ho náká nepřebrala. Přitom nejsem vubec spokojená. Ano, jsem děsná

Teď spolu máme začít znovu bydlet a asi mě chytla panika, vubec nevím co dělat, hned tak se stěhovat nebudem. Ani nevím, jestli bych to definovala lásku, vůbec si neumím představit ten pocit, asi jsem ji nepoznala ?
Docela mě láká možnost ho podvezt, a tím víc si připadám jako ztělesněné zlo Ale říkám si, že by se to nemusel dozvědět, že by to oživilo to mrtvé ve mě, třeba zvedlo sebevědomí a na druhou stranu jsem pyšná, že jako jediná z okruhu mých přátel jsem ve věrném vztahu.. všechny mé kamarádky kluky podvedly nebo podvádějí. Závidím jim. Podle mě je monogamie mimo přírodu, jsme jen zvířátka..a aspoň mají nějaké vzrušení, ne jako já, už ani ten sex mě nebaví a to ho mám velmi ráda. Opravdu se v tom máchám a nevím co s tím a cítím se hrozně...

tak to se s nim raději rozejdi.....

Hezký podvečer. Asi před pǔl rokem jsem se rozešla s bývalým ( důvodem bylo to, že jsme nebyli schopni komunikovat o problémech, díky pracovnímu vytížení a jeho neschopnosti oddělit práci od našeho vztahu a špatnému milostnému životuu - jednoho rána jsem odešla a už se nevrátila a on mě nehledal vyměnili jsme si věci ne komunikovala spolu...) před 3 měsíci jsem si našla nového pŕitele o 10 let staršiho po všech stránkách lepšího- neskutečně akčního, pozorného, přitažlivého, chytrého...ideál, začali jsme spolu bydlet a vše je krásné jako sen. Plánujeme děti, svatbu..Před 14 dny jsem musela pracovně potkat expřítele mimo pracovních věcí jsme si začali povídat a nakonec spolu strávili 3 hodiny a bylo to fajn- žádný zájem o to vracet vztah ( z mé strany) ale perfektně jsme si popovídali jako kamarádi a řekli si že se zase někdy musíme potkat. Nepsali jsme si ani nevolali do včerejšího večera, kdy jsme se jakože domlouvali na kafe a psali si co je nového, po několika sms to skončilo tak, že proč bychom se nemohli vidět vlastně už ten den, 4 hodiny jsme mluvili pili víno na našem bývalém domě u krbu probrali rodinu známé práci současné partnery a potom mě k sobě přitáhl a políbil, zasekla jsem se ale nevím proč nemohla jsem odolat ikdyž jsem věděla, že to co dělám je špatně a že ho v žádném případě nechci zpět...neodolala jsem a nechala se svést milování bylo skvělý zůstala jsem do rána - v noci mě objímal a líbal- ráno jsme si dali 2 kávy a další hodiny pokračovali v povídání...a rozloučili se, teď mi je fakt špatně vůbec nevím proč jsem to udělala ... Za chvilku přijede partner že služebky a mě se chce že mě zvracet, tenhle vztah jsem nechtěla zkazit ...

Fain, jdi se vyzvracet, vypni net a s láskou očekávej nového partnera, je valentýn!! jistě ti něco krásného přiveze a bude očekávat, že se ho nemůžeš dočkat.. Zapomeň na to, co se stalo a buď s tím, o kom jsi napsala jak je úžasný.. Nepřemýšlej, co jsi udělala, ale jak potěšit toho, kdo si to zaslouží. Tyhle "návraty" znám a není to skoro nikdy něco, čeho bys nelitovala, dřív nebo později..
Nic jsi nezkazila, pokud si uvědomíš, že jsi udělala chybu a už ji nebudeš opakovat.. a zapomeneš..
H.

Tak za prvé - rozhodně NIC neříkej svému současnému partnerovi!! Udělala jsi chybu, a kdyby se o tom dozvěděl, tak bude potrestaný on. Pokud máš pocit, že si zasloužíš trest, tak to ber tak že na tobě nesmí ani za nic nic poznat!

No a za druhé, proč jsi to udělala - doporučuju koupit si a přečíst knížku psychologa Jeronýma Klimeše - Partneři a rozchody. Ve zkratce - vztah nejde utnout, on sám od sebe ze dne na den neskončí. Dokonce je prokázané, že když spolu delší dobu ve společné domácnosti žili lidi, co se neměli rádi, vybudovali si k sobě vztah. Tím že jste s býv. partnerem vztah utnuli, nekomunikovali a nic si nevyříkali jste ho "nezabili". I když jste se ke konci už neměli na vědomé úrovni rádi, tak náklonost tam je a ještě bude, a bude postupně slábnout.